Chlebovník obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Chlebovník

Chlebovník - strom v Hononulu
Chlebovník - strom v Hononulu
Vědecká klasifikace
Říše: Rostliny (Plantae)
Podříše: Cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: Krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: růžotvaré (Rosales)
Čeleď: morušovníkovité (Moraceae)
Rod: chlebovník (Artocarpus)
Druh: Artocarpus altilis
Binomické jméno
Artocarpus altilis
(Parkinson) Fosberg, 1941

Chlebovník obecný (Artocarpus altilis) je strom a plod pocházející z ostrovů ve východní části Indického oceánu a západní části Tichého oceánu.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Artocarpus communis J.R. & G. Forst.
  • Sitodium altile Parkinson

Popis[editovat | editovat zdroj]

Chlebovník dorůstá do výšky 20 metrů. Všechny části stromu obsahují latex, šťávu podobnou mléku. Ta se používá na utěsnění lodí a člunů.

Chlebovník je jednodomá rostlina, samčí i samičí květy vytváří každý strom. Za sezónu vyprodukuje jediný strom až 800 plodů. Vejcovité plody grapefruitového tvaru mají drsný povrch. Plod se skládá z mnoha nažek, z nichž každá je obklopená dužnatým květným obalem a roste na dužnaté stopce. Některé selektivně pěstované odrůdy mají plody bez jader.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Původně pochází z ostrovů ve východní části Indického oceánu a západní části Tichého oceánu.

Pěstuje se také v ostatních tropických regionech. Poprvé plody sesbíral a rozšířil poručík William Bligh jako jeden z botanických vzorků posbíraných posádkou lodi Bounty na konci 18. století. Expedice měla za úkol najít laciný a vysocenergetický zdroj potravy pro britské otroky v Karibiku.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Plod chlebovníku

Chlebovník je základní potravou v mnoha tropických regionech. Je to rostlina bohatá na škrob a před požíváním se opéká, peče, smaží nebo vaří. Takto tepelně zpracovaný připomíná brambory nebo čerstvě upečený chléb (odtud název chlebovník).

Protože stromy chlebovníku rodí běžně jen v určitém období roku, je důležité jejich dobré uskladnění. Jednou z tradičních technik uchovávání je zakopání oloupaných a umytých plodů do jámy vystlané listy. Plody zde pak několik týdnů kvasí a produkují nakyslou lepkavou hmotu. Takto uložené plody mohou vydržet i více než rok. Obsah některých jam byl údajně jedlý i po více než třiceti letech od zakopání.

Tepelně upravený chlebovník se dá buď přímo jíst nebo použít v různých jiných jídlech. Běžným pokrmem je směs vařené nebo kvašené chlebovníkové kaše a kokosového mléka, zapečená v banánových listech. Celé plody je též možno opékat na otevřeném ohni, následně vydlabat a naplnit jiným jídlem, například kokosovým mlékem, cukrem a máslem, pečeným masem nebo i ovocem. Takto naplněný plod je možno dále tepelně upravovat. Chuť náplně tak pronikne do dužiny chlebovníku.

Na Srí Lance se chlebovník běžně používá jako kari. Sušený chlebovník s cukrem se též podává jako dezert.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]