Malárie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
červená krvinka napadená parazitem Plasmodium vivax
elektronová fotografie v upravených barvách: Plasmodium proniká epitelovou buňkou st eva.
mapa rozšíření malárie v r. 2003

Malárie (italsky „špatný vzduch“; rovněž nazývaná zimnice) je jedna z nejvýznamnějších infekčních nemocí. Ročně více než milion nemocných malárii podlehne, z čehož většina jsou děti mladší 5 let.[1] Většina obětí žije v tropické a subsaharské Africe.

Malárie je způsobena Plasmodii (česky zimničky, parazitickými prvoky kmene Apicomplexa) a jejich přenašečem na člověka je komár rodu Anopheles.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Za objev původce malárie získal francouzský lékař Charles Louis Alphonse Laveran v roce 1907 Nobelovou cenu za fyziologii a medicínu. Nobelova cena byla udělena i za objev léčivých účinků malárie na syfilis.

Symptomy malárie jsou: horečka, tiky, artralgie (bolest kloubů), dávení a křeče. Může se objevit i pocit mravenčení v pokožce, zvláště u malárie způsobené zimničkou Plasmodium falciparum. Komplikace zahrnují i kóma a následné úmrtí pokud není malárie adekvátně léčena. Obzvláště rizikový je průběh onemocnění u dětí.

Jiní savci jako (netopýři, hlodavci, primáti) jakož i ptáci a plazi též trpí malárií, způsobovanou ale obvykle různými druhy zimniček. Ty jsou přizpůsobeny specifickým hostitelům, ale často mohou, byť s menší účinností, napadat i jiné hostitele.

Mechanismus nákazy[editovat | editovat zdroj]

Infikovaná samička komára Anopheles přenáší pohyblivé infekční stádium výtrusovce Plasmodium ve svých slinných žlázách. K infekci dochází většinou po setmění a v noci, kdy jsou samičky komárů nejaktivnější a sají krev teplokrevných živočichů. Zároveň se slinami přitom přenesou i Plasmodia (zimničky), které se poté uchytí v játrech infikovaného. V jaterních buňkách pak dochází k reprodukci parazitů a k přechodu do dalšího stádia - merozoitu. Merozoity vstupují do červených krvinek, kde se dále množí a v periodických intervalech dochází k jejich masovému uvolňování do krevního řečiště. Tomu odpovídají i typické malarické záchvaty, kdy dochází ke zvýšení teploty každé 3 nebo 4 dny, tj. v době, kdy je krev zaplavena čerstvou vlnou merozoitů.

Parazit je relativně chráněn před aktivitami imunitního systému, protože zůstává uvnitř jaterních buněk a krvinek. Cirkulující infikované krevní buňky jsou sice likvidovány ve slezině, ale plasmodium velmi rychle mění své povrchové proteiny, takže dokáže imunitní reakci účinně unikat. Když se časem lidský imunitní systém naučí rozeznat povrchový protein a začne produkovat specifické protilátky, parazit přepne do další formy proteinu a tím znesnadní práci imunitnímu systému.

Přilnavost červených krvinek je zvlášť výrazná u malárie způsobené zimničkou Plasmodium falciparum a to je hlavní faktor způsobující komplikace z krvácení.

Některé merozoity se mění do samičích a samčích gametocytů. Bodne-li komár infikovanou osobu a nasaje-li gametocyty s krví, oplodnění proběhne ve střevě komára, vzniknou nové sporozoity a putují do jeho slinné žlázy. Tím dojde k uzavření reprodukčního cyklu plasmodia. Těhotné ženy jsou pro komáry zvláště přitažlivé a malárie u těhotných žen je významná příčina potratů a mortality novorozenců.

Známé druhy způsobující nákazu u lidí jsou Plasmodium falciparum (který je zodpovědný za 80 % známých případů a asi 90 % úmrtí) a Plasmodium vivax, dále pak Plasmodium ovale, Plasmodium malaria, Plasmodium knowlesi a Plasmodium semiovale jsou známé jako původci malárie.

Malárie jako terapie[editovat | editovat zdroj]

Malárie byla počátkem 20. století používána jako lék proti bakterii Treponema pallidum, způsobující syfilis. Principem léčby bylo to, že vysoké horečky, provázející malárii, zabily i bakterii. Toho si všiml Julius Wagner-Jauregg a zkusil malárii aplikovat cíleně. Za objev léčivých účinků malárie dostal v roce 1927 Nobelovu cenu za lékařství. K léčení nepoužíval smrtící Plasmodium falciparum, nýbrž mnohem méně nebezpečnou opičí malárii Plasmodium knowlesi. Během používání se objevilo i jedno nebezpečí: po asi 170 generacích umělého předávání choroby injekcemi mezi pacienty se původce malárie stal podobně smrtící, jako Plasmodium falciparum (virulence postupně stoupla asi 500×). Tato metoda se používala do poloviny 50. let a byla nahrazena léčbou antibiotiky.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

K léčení malárie se jen výjimečně používá chinin. Malárii se často nepodaří zcela vyléčit, a může se vracet i po létech.

Prevence[editovat | editovat zdroj]

Prevencí proti nákaze malárií je moskytiéra napuštěná repelentem a léky na předpis. Malaron, obsahující atovaquon a proguanil, Lariam (meflochin) nebo Mephaquine (meflochin) případně Doxycyklin[zdroj?].

Malárie ve světě[editovat | editovat zdroj]

Na malárii umírají ročně až tři miliony lidí, z toho 90 % v Africe.[2] V posledních letech se tradiční léčba ukazuje jako neefektivní, protože roste rezistence parazitů, navíc léčiva jsou pro rozvojové země příliš drahá.

Důležitá je proto prevence - některé země dosud realizují postřiky kolonií komárů DDT,(protože je nejlevnější a i pro chudou rozvojovou zemi dostupný), což má ale katastrofální dopady na životní prostředí. Dnes je za nejúčinnější způsob boje proti malárii považována distribuce moskytiér - ty totiž lehce ochrání hlavně děti a matky, které jsou nemocí ohroženy nejvíce. Zásadní je také včasné rozpoznání nemoci a okamžitá léčba. To je však v mnoha rozvojových zemích velkým problémem, protože chybějí lékaři, nemocnice, léky a další prvky zdravotnické infrastruktury.

Zastavení šíření malárie do roku 2015 je jeden z rozvojových cílů tisíciletí. Řada úspěšných projektů probíhá v rámci rozvojové spolupráce[3]

Výskyt malárie v některých zemích[editovat | editovat zdroj]

Počet případů na 100 000 obyvatel[4]

  1. Guinea 75 386
  2. Botswana 48 704
  3. Burundi 48 098
  4. Zambie 34 204
  5. Malawi 25 948

Ještě na přelomu 19. a 20. století se malárie vyskytovala i na jižním Slovensku a na jižní Moravě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. Řádící malárie, Michael Finkel, National Geographic, červenec 2007
  2. Brožura Rozvojové cíle tisíciletí kampaně Česko proti chudobě. Ke stažení: http://www.ceskoprotichudobe.cz/soubor.php?s=brozura_cpch_2007.pdf
  3. Příklady na webu Rozvojovka.cz: http://www.rozvojovka.cz/novy-zpusob-boje-proti-malarii-v-malawi_194_58.htm nebo http://www.rozvojovka.cz/moskytiery-zachranuji-zivoty-madagaskarcum_194_97.htm
  4. Zdroj: Globální problémy a rozvojová spolupráce. Praha (Člověk v tísni) 2005. Kapitola 1.5 Zdraví - Ke stažení: http://www.rozvojovka.cz/index.php?id=212

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.