Káva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
kávová zrna po upražení

Káva je obvykle horký nápoj z plodů kávovníku. Označuje také prášek, který se k výrobě nápoje používá. Ten se získává mletím pražených semen kávovníku.

Káva je charakteristická svou silnou vůní a černou barvou. Obsahuje mimo jiné alkaloid kofein, který povzbuzuje srdeční činnost a pro jeho povzbuzující účinky se káva pije především. Káva zvyšuje krevní tlak.

Káva se odborně připravuje jako směs plodů různých druhů kávovníku. Nejčastěji se setkáváme s plody Coffea robusta a Coffea arabica (méně používané Coffea excelsa a Coffea liberica se na trhu vyskytují zřídka). Pro přípravu kávy v našich zeměpisných šířkách se používají jen dva základní typy: káva arabica a robusta. Arabika (cca 70 % světové produkce) je káva s menším obsahem kofeinu a širokým spektrem delikátních chutí a vůní. Pěstuje se ve větších nadmořských výškách (900–2800 m n. m.), často na sopečné půdě, či jako lesní forma (např. etiopská káva Harar či Wild Forest). Zrna jsou větší než u robusty a během pražení i samotné přípravy jsou velice citlivá na teplotu. Robusta je méně náročná odrůda kávovníku. Její podíl na světové produkci je asi 25 %. K největším producentům patří Brazílie, Vietnam, Kolumbie a Indonésie. Zrnka jsou menší, chuťově je tato káva více zemitá a silná. Obsahuje přibližně dvakrát více kofeinu než arabika. Káva je po ropě nejprodávanější komoditou na světě [zdroj?].

Kávovník[editovat | editovat zdroj]

Kávová semena jsou plody rostliny zvané kávovník. Jedná se o ovoce. Plod podobný naší třešni, nejen tvarem ale i barvou, která bývá v době sklizně červená nebo červenofialová. Uvnitř plodu jsou ukryta dvě proti sobě položená semena – kávová zrna.

Tato rostlina patří do čeledi mořenovitých rostlin. Původně divoce rostoucí strom se pěstuje na kávovníkových plantážích na mnoha místech celého světa buď jako strom nebo keř. Existující druhy kávovníků se mezi sebou kříží a šlechtí se, aby bylo dosaženo větší odolnosti proti škůdcům, kteří pokud napadnou kávovníky na plantážích, mohou způsobit rozsáhlé škody. Například cizopasná houba dokáže totálně zničit i celé plantáže. Jako příklad této zkázy můžeme uvést ostrov Cejlon, kde musely být kávovníkové plantáže zcela nahrazeny čajovníky.

Pravlastí kávovníku je africký kontinent, konkrétně Etiopie. Zde existuje oblast Kaffa kde káva dodnes roste i divoce. Odtud se káva dostala do Arábie, která je považována za kolébku kávy. V současné době se ovšem kávovníky pěstují po celém světě. Všude v oblastech, kde je pro jejich růst příznivé podnebí a kde jsou vhodné přírodní podmínky. Kávovníky v průběhu svého růstu potřebují dostatek vláhy i slunce, proto se jim nejlépe daří ve vlhkém tropickém pásmu. Každému druhu kávovníku ale vyhovuje trochu odlišné podnebí. Kávovníkové stromy nebo keře se dožívají poměrně vysokého věku (až třiceti let), ovšem v této době už poskytují nižší úrodu; nejvyšší výnosy dávají kávovníky po pěti až šesti letech. Co nejvyšším výnosům je třeba pomoci správnou péčí. Kávovníky se musí, stejně jako jiné pro nás méně exotické rostliny, pravidelně přihnojovat, prořezávat a chránit nově vzrostlé rostliny proti prudkému a žhnoucímu slunci.

Existují tři základní druhy kávovníků, které se odlišují růstem, svými nároky na pěstování i finální chutí kávy. Oblast, ve které kávovník roste, má rovněž vliv na chuť kávy, kávovníky pěstované ve vyšších nadmořských výškách poskytují kávová zrna jemnější a také s nižším obsahem kofeinu.

Mezi nejvýznamnější druh kávovníku patří Arabský kávovník. Roste ve vysokých nadmořských výškách. Kávovníky rostoucí v těchto výškách jsou méně odolné proti škůdcům a chorobám, jsou také velmi choulostivé na mrazíky. Vyhovují mu mírnější teploty nepřesahující 24 °C.

Plody poskytují nejkvalitnější kávová zrna. Káva z tohoto druhu má nízký obsah kofeinu a její chuť je jemná a nasládle lahodná. Tvoří až 70 % z celkové produkce kávy na světě. Její zpracování je poměrně náročné, zrna se zpracovávají takzvanou „mokrou metodou“, což znamená, že káva projde procesem fermentace. Tento způsob zpracování je finančně náročnější, a proto je také výsledná cena této kávy vyšší než u ostatních druhů.

Druhým významným kávovníkem je robusta. Plody tohoto kávovníku neposkytují tak lahodná zrna jako arabský kávovník. Robusta ale není tolik náročná na pěstování, je odolnější proti škůdcům a poskytuje vyšší výnosy. Tomuto kávovníku vyhovuje stálejší počasí s vyššími teplotami. Nejlépe snáší teploty kolem 30 °C.

Jeho kávová zrnka jsou výraznější, káva má tmavou barvu a drsnější chuť a vyšší obsah kofeinu. Kávová zrna jsou zpracována tzv. „suchou metodou“, která není tak finančně náročná jako u druhu arabika, proto je výsledná cena této kávy výrazně nižší. Tato káva se používá především do směsí s ostatními druhy. Ve směsi s arabikou snižuje celkovou cenu kávy.

Nejméně významným druhem kávovníku je Coffea liberica. Ze všech druhů kávovníku je nejvyšší (oproti maximální výšce 10 metrů, které dorůstá robusta) – může být vysoký až 18metrů. Je velmi silný a jeho plody mají i velká kávová zrna, která jsou hořké chuti. Liberica sice poskytuje velké výnosy, káva má pouze průměrnou kvalitu.

Na našem trhu se prodávají převážně směsi kávy, většinou se skládají z více základních druhů zrn. Teprve správnou kombinací vhodně zvolených druhů se vytvoří směs s harmonickou a ucelenou chutí. Tzv. „čisté druhy“ jsou k dostání pouze ve specializovaných obchodech. Směsi se většinou připravují ze zelených zrn a teprve pak se dohromady praží. Při výběru směsi jsou rozhodující nejen požadované vlastnosti, ale také cena kávy.

Nejčastěji a nejvíce se pije káva ze zrnek druhu arabika a robusta. Aby výsledná káva byla co nejlepší chuti, záleží nejen na odrůdě pěstovaných kávovníků, ale především na sklizni plodů, následném zpracování kávových zrn, na správném pražení, uskladnění a expedování kávových žoků. Každá z těchto dílčích prací má svoje pevná pravidla a jejich nedodržení se vždycky na výsledné chuti kávy negativně projeví.[1]

Příprava kávy[editovat | editovat zdroj]

YosriKopi.jpg

Příprava kávy má mnoho způsobů, nejčastěji se používá: filtrovaná káva (drip), espresso, vacuum pot, Aeropress, cafeteria (french press), mokka press, instantní káva, turecká mokka (vaří se ve speciální konvičce „džezva, ibrik“) Přípavy se často rozdělují na přípravu espresso a tzv. alternativní přípavy tj. alternativy oproti espressu.

Český turek – příprava kávy, se kterou se nikde ve světě moc nesetkáte, tato příprava kávy je velmi nešetrná a prudkým spařením kávy se uvolňují třísloviny, které mají za následek mírně nakyslou až řezavou chuť kávy.

Arabský rituál pití kávy[editovat | editovat zdroj]

U nás je znám především italský „rituál“ pití kávy; starší a trochu složitější je rituál arabský. Nabídnutou kávu prakticky nelze odmítnout. Kávu obvykle roznáší člověk, který je obdobou „našeho“ číšníka, má tácek a na něm šálky. Nabídne kávu, tu host vypije a pokud chce další, položí šálek na tácek dnem dolů, tedy do standardní pozice. Pokud však už další kávu nechce, položí šálek dnem vzhůru nebo na stranu. To je často pro Evropany i Američany trochu problém, stavějí šálky dnem dolů a „číšník“ jim s úsměvem nalévá další a další kávu.

Jak uvařit tureckou kávu[editovat | editovat zdroj]

Turecká mokka je všeobecně asi jedna z nejsilnějších co se obsahu kofeinu týče. Přestože je silnější, je její chuť kultivovanější než u „českého turka“.

Do džezvy nasypeme velmi jemně semletou kávu a cukr a vše zalijeme studenou nebo maximálně vlažnou vodou. Džezvu postavíme na plotýnku. Jakmile obsah vzkypí, džezvu odstavíme a počkáme, až se obsah uklidní. Poté jí postavíme zpět na plotýnku a opět necháme kávu vzkypět. Celý proces zopakujeme ještě dvakrát (takže káva projde tímto procesem celkem čtyřikrát).

Pravá turecká káva je ve většině případů připravována s cukrem a kořením. Používá se skořice, vanilka a kardamom. Káva bez těchto uvedených ingrediencí, včetně cukru, se pije jen při smutečních hostinách.

Do džezvy dáme kávu s kořením a cukr v poměru cca 3:1, zalijeme studenou vodou (jen ve výjimečných případech mírně předehřátou), postavíme na tepelný zdroj a čekáme kdy káva poprvé vzkypí. Když obsah díky pomalému ohřevu uzavře zúženou část, dochází k nejdůležitější fázi přípravy, pomalé propařování. Jakmile káva vzkypí tak, že už by z džezvy přetekla, odstavíme ji na asi půl minuty a celý proces opakujme dle chuti a potřeby. V žádném případě nápoj nepřivedeme k varu, káva připravená touto cestou zdaleka nedosahuje chuťových kvalit, které sebou už jako surovina nese. S vařící vodou se připravuje pouze a výlučně, pravý český turek.

Díky velmi jemnému mletí, které je pro tento způsob přípravy kávy nutné, se drží sedlina na dně džezvy, takže není třeba kávu filtrovat a můžeme jí pohodlně servírovat přímo do šálků bez plovoucích zrnek na hladině. Nápoj je díky této přípravě také vydatnější a podává se bez mléka, jen se sklenicí vody.

Zdraví[editovat | editovat zdroj]

Káva je močopudná[2] a dehydratuje organismus[3], čili je vhodné servírovat ji společně se sklenicí čisté vody. Podle jedné studie se diuretický účinek po počáteční konzumaci už dále nezvyšuje[4] nebo klesá k normálu.[5]

Čerstvost kávy[editovat | editovat zdroj]

Káva vydrží opravdu čerstvá pouze několik dní max. týdnů. Pražená káva je tepelně opracovaný produkt. Obsahuje těkavé látky a oleje, které na vzduchu i v různých atmosférách žluknou. Většina prodávaných káv jsou již žluklé, vyčpělé kávy. Ať se jedná o obyčejné nejlevnější kávy typu robusta, tak i kávy renomovaných značek, na které lidi nenechají dopustit.

Mletí zrnkové kávy[editovat | editovat zdroj]

Při přípravě kávy je nejlépe umlít pouze tolik kávy, kolik se přímo spotřebuje – mletá káva si nedokáže dlouho držet své aroma, které rychle ztrácí (asi do 15 minut po umletí).

Orientační hrubost mletí:

  • velmi jemné (na prach) - arabská káva (Džezva)
  • jemné - Espresso
  • střední -
  • hrubé mletí - Mokka, turecká káva

Plantážní káva[editovat | editovat zdroj]

Tímto pojmenováním se typicky rozumí jakostní jednodruhová káva, která má původ v nějakém konkrétním zeměpisném místě, kde byla sbírána. Podle těchto oblastí se také odvíjí konkrétní typické chuťové vlastnosti kávy. [6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Druhy přípravy kávy

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Svět plus - příloha teplického deníku. [s.l.] : denik.cz, 13. 6. 2008. Kapitola téma, s. 35. (česky) 
  2. http://www.institut-kavy.cz/otazky-a-odpovedi/
  3. http://www.mesicnikzdravi.cz/recepty/kava.htm
  4. http://liberecky.denik.cz/z-regionu/kava-je-zdrava-i-cesky-turek-20120504.html
  5. http://www.lidovky.cz/odpovedi.aspx?t=KOHOUT5
  6. Káva pražená [online]. Radka Sopůšková, 2011-8-28, rev. 2012-8-24, [cit. 2012-09-02]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]