Fair trade

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Logo ochranné známky Fair Trade

Fair trade (česky též spravedlivý obchod či férový obchod) je organizované sociální hnutí a tržní přístup, který usiluje o pomoc producentům v zemích třetího světa a propagaci udržitelnosti. Hnutí prosazuje platbu „spravedlivých cen“ za produkty, stejně jako dodržování sociálních a environmentálních standardů při produkci široké škály komodit. Zaměřuje se zejména na export z rozvojových do rozvinutých zemí světa. Šestici nejprodávanějších fairtradových produktů tvoří banány, kakao, káva, bavlna, cukr a čaj.[1]

Dlouhodobým cílem hnutí je pomoci marginalizovaným producentům a zaměstnancům dosáhnout větší ekonomické soběstačnosti a stability. Mezi další cíle patří dosažení jejich silnější pozice v příslušných producentských organizacích a prosazení spravedlivějšího systému světového obchodu.

V roce 2011 dosáhly tržby za certifikované fairtradové produkty celosvětově přibližně 120 mld. Kč, což činí 12% nárůst proti předchozímu roku.[1] Toto číslo představuje nepatrný podíl z celkového objemu obchodu s fyzickými produkty. V roce 2011 bylo v systému zapojeno 1,2 mil. farmářů a pracovníku farem.[1] V Evropě se stále silněji prosazuje politika prosazování fairtradových požadavků do veřejných zakázek, tzv. Fair trade public procurement.

Definice fair trade[editovat | editovat zdroj]

Nejrozšířenější definice fair trade byla vytvořena FINE (viz mezinárodní asociace):

„Fair trade je obchodní partnerství založené na dialogu, transparentnosti a úctě, jehož cílem je větší spravedlnost v mezinárodním obchodě. Přispívá k udržitelnému rozvoji tím, že nabízí lepší obchodní podmínky a chrání práva drobných výrobců a pěstitelů – především v rozvojových zemích. Organizace Fair trade (podporované spotřebiteli) aktivně podporují výrobce i osvětu a prosazují změny v pravidlech a ve způsobech konvenčního mezinárodního obchodu.“

Hlavní cíle fair trade[editovat | editovat zdroj]

Pěstitelé fairtradového merlíku čilského
  • Zlepšit životní podmínky znevýhodněných výrobců zlepšením jejich přístupu na trh, posílením organizací výrobců, poskytnutím spravedlivých cen za výrobky a zajištěním kontinuity obchodních vztahů.
  • Rozvíjet příležitosti pro znevýhodněné výrobce, zvláště ženy a domorodé obyvatele, a chránit děti před zneužíváním v procesu výroby.
  • Zvyšovat informovanost spotřebitelů o negativním vlivu mezinárodního obchodu na výrobce, tak aby svou kupní sílu mohli využívat pozitivním způsobem.
  • Dávat příklad obchodního partnerství skrze vzájemný dialog, respekt a transparentnost.
  • Přispívat ke kampaním za změnu pravidel konvenčního mezinárodního obchodu.
  • Chránit lidská práva podporou rozvoje sociální spravedlnosti, environmentálně přijatelného chování a ekonomického zabezpečení.

Vznik a vývoj fair trade ve světě[editovat | editovat zdroj]

Historie fair trade začíná po druhé světové válce, kdy britská charitativní organizace Oxfam a některé další organizace začaly dovážet výrobky ze svých rozvojových a humanitárních projektů. První specializovaný obchůdek fair trade vznikl v roce 1959 v Nizozemí.

Koncem 80. let začaly výrobky s označením fair trade pronikat i do běžných obchodů, nejen do specializovaných obchůdků a kanceláří humanitárních, rozvojových, církevních a ekologických organizací. Bylo proto třeba vytvořit jasnou záruku, symbol, který by spotřebitelům garantoval skutečně férový původ výrobku. Proto začaly vznikat certifikační organizace. První z nich byl holandský Max Havelaar, postupně následovaly další iniciativy.

V současné době (rok 2006) existuje v Evropě kolem 3000 Fair trade obchůdků[zdroj?], kromě toho lze některé výrobky Fair trade najít i v 43 000 supermarketech. Celkový maloobchodní obrat prodeje výrobků Fair trade přesahuje 1 miliardu €. Kolem 70 procent tvoří potraviny (nejvíce káva, dále kakao, banány, čaj), zbytek připadá na řemeslné výrobky. Káva z produkce Fair trade zaujímá na evropském kávovém trhu 2 - 3 procenta; největší tržní podíl dosahují banány ve Švýcarsku - kolem 50 procent.

Fairtradové obchůdky jsou v současné době k nalezení ve všech starých členských zemích EU, Švýcarsku, Norsku, Japonsku, USA, Kanadě, Austrálii, Novém Zélandu, zájem o Fair trade začíná být i v nových členských zemích (ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Malta, Estonsko) či například v Srbsku.[zdroj?] Zajímavou novinkou je vznik fairtradových obchodů přímo v zemích výrobců (Indie, Thajsko, Chile, Brazílie, Argentina, Mexiko).[zdroj?]

Mezinárodní asociace ve fair trade[editovat | editovat zdroj]

Výběr fairtradové kávy (Norsko)

Fair trade má výrazný mezinárodní rozměr. Důležité jsou proto následující zastřešující organizace, které umožňují komunikaci mezi organizacemi fair trade i prezentaci fair trade navenek:

  • WFTO (World Fair Trade Organization); do jara 2009 IFAT (International Fair Trade Association) - sdružení výrobců, dovozců i prodejců, spojující všechny články řetězce Fair trade z celého světa. Poskytuje svým členům známku, která potvrzuje, že se jedná o skutečné organizace Fair trade (FTO). IFAT má asi 260 členů z 59 zemí.
  • FLO (Fairtrade Labelling Organizations International) - sdružení 19 národních iniciativ. Vytváří standardy pro certifikaci výrobků ochrannou známkou FAIRTRADE a spravuje registr certifikovaných výrobců.
  • EFTA (European Fair Trade Association) - sdružení 11 největších evropských dovozců fair trade (německá Gepa, italské CTM Altromercato, britský Traidcraft, švýcarské Claro, nizozemská Fair Trade Organisatie, belgičtí Oxfam Wereldwinkels a Magasins du Monde Oxfam, francouzský SolidarMonde, rakouská EZA, španělští IDEAS a Intermon Oxfam.

Ochranná známka Fairtrade[editovat | editovat zdroj]

Zastřešující certifikační organizace vznikla v roce 1997. Fairtrade Labelling Organisations International (FLO) se sídlem v německém Bonnu sdružuje 19 národních iniciativ. Snahy o zavedení jednotné známky a o vznik národní iniciativy v současnosti probíhají i v dalších zemích.

FLO koordinuje certifikaci výrobků, stanovuje standardy pro jednotlivé produkty a koordinuje monitoring dodržování standardů v zemích producentů. Spravuje také registr producentských organizací, kterých v současnosti eviduje kolem 870 z 58 zemí. Kromě toho se věnuje i propagaci jednotné známky Fair trade.

FLO Cert uděluje ochrannou známku FAIRTRADE výrobkům, které splňují kritéria FLO. Provádí inspekční kontroly u výrobců.

Zboží, které nese označení fairtrade[editovat | editovat zdroj]

Sortiment výrobků ze Spravedlivého obchodu zahrnuje fairtradovou kávu, čaj, kakao, čokoládu a další cukrovinky, třtinový cukr, banány, sušené ovoce, ořechy, ovocné šťávy, med, rýži, žvýkačky a další potraviny. Významnou součástí nabídky fair trade, která však nenese ochrannou známku Fairtrade, jsou umělecké a řemeslné výrobky - keramika, sklo, textil, šperky, hudební nástroje, hračky, doplňky do domácnosti, koberce a mnoho dalších.

Cena výrobků fair trade bývá obvykle o něco vyšší než u běžného zboží, ale spotřebitel ví, že platí nejen za spravedlivé a ekologicky šetrnější výrobní podmínky, ale i za velmi dobrou kvalitu. U kvalitních káv, sypaných čajů nebo například čokolád ze Spravedlivého obchodu jsou proto ceny mnohdy ve srovnání s obdobně kvalitními výrobky z konvenčního obchodu rovnocenné.

Rozvoj konceptu fair trade v České republice[editovat | editovat zdroj]

Podobně jako v řadě evropských zemí se i u nás začíná mezi příznivci alternativních způsobů obchodování prosazovat myšlenka Spravedlivého obchodu. Ačkoliv se rozsah českého hnutí zatím nedá srovnávat se státy jako Švýcarsko nebo Nizozemí, které jsou v tomto ohledu skutečnými velmocemi, dá se říci, že český fair trade si postupně hledá své místo na slunci. V roce 2009 dosáhl obrat 50 miliónů korun, což činí o 22% oproti předchozímu roku.[2]

V České republice působí (2013) šest fair trade organizací, která jsou sdruženy v organizaci Fairtrade Česká republika[3]. V roce 2004 vznikla Asociace pro Fair Trade, nyní Fairtrade Česká republika, sdružující většinu organizací, které se zabývají Fair trade v ČR. Asociace pro fair trade je navíc smluvním zástupcem FLO pro Českou republiku a zabývá se kontrolou a propagací známky Fairtrade.

V České republice se rozjíždí také koncept [Fairtradové město|fairtradových měst].

Kritika Fair trade[editovat | editovat zdroj]

Kontrola ceny a certifikace fair trade končí u finálního zpracovatele či vlastníka licence, následní obchodníci již kontrole nepodléhají. Výrobky proto mohou být předražené. Vedle kritiky na vysokou cenu se někdy objevují také úvahy o tom, zda je fair trade skutečně ekonomicky vhodným nástrojem na pomoc třetímu světu.

V zahraničí, kde už Fair trade dosáhlo značné popularity a procento podílu na trhu roste (zatím nicméně dosahuje 0,01 % podílu na celosvětovém trhu), je možné nalézt výrobky Fair trade i ve velkých obchodních řetězcích (TESCO, Carrefour, Sainsburry). Vyskytly se ale případy, kdy řetězce využívají toho, že lidé jsou ochotni kupovat výrobky Fair trade i za vyšší cenu, a toto zboží předražují – např. v Anglii byl zaznamenán čtyřnásobný rozdíl mezi běžnými banány z Dominikánské republiky a banány s označením Fair trade z Dominikánské republiky v řetězci Sainsburry (£ 2,74 za libru (0,454 kg) oproti 70 pencím za libru). Podle odhadů platil řetězec Sainsburry prostředníkům zhruba £ 1,40 za kilogram, tedy vydělával na každém kilogramu banánů 4 libry. Koneční producenti podle FLO dostávají za každý kilogram nasbíraných banánů asi 32 pencí.[4]

Jiné kritické hlasy polemizují s hypotetickým stavem, kdy by spravedlivě obchodované výrobky na trhu převážily. Například stálá cena zaručená pěstitelům kávy by pak vedla ke zhroucení trhu, protože by neodpovídala tržní hodnotě kávy.[5]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobně první automat s pouze fairtradovými výrobky byl v České republice umístěn v říjnu 2013 na České zemědělské univerzitě.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Annual report 2011-2012 (Výroční zpráva 2011-2012) [PDF online]. Fairtrade International, rev. 2012-09-04, [cit. 2013-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Výzkum agentury Green marketing a Asociace pro fair trade
  3. http://www.fairtrade-asociace.cz
  4. (anglicky) What Price Virtue? At Some Retailers, 'Fair Trade' Carries A Very High Cost
  5. (anglicky) Macchiato myths: What coffee crisis?
  6. http://www.mikofair.cz/index.php?route=news%2Fnews&news_id=19

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fair trade na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Fair trade v ČR[editovat | editovat zdroj]

Fair trade ve světě[editovat | editovat zdroj]