Kávovník statný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kávovník statný

Listy kávovníku statného
Listy kávovníku statného
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hořcotvaré (Gentianales)
Čeleď: mořenovité (Rubiaceae)
Rod: kávovník (Coffea)
Binomické jméno
Coffea canephora
Pierre ex A. Froehner, 1897

Kávovník statný někdy též kávovník robusta (Coffea robusta, syn. Coffea canephora) je stálezelený druh z čeledi mořenovité (Rubiace) dorůstající 6–12 m výšky[1]. Pochází z tropických deštných lesů povodí řeky Kongo[1] a dnes se pěstuje všude v tropech a subtropech. Má tužší, mírně vlnité, eliptické, jasně zelené, až 30 cm dlouhé listy. Bílé až narůžovělé květy vyrůstají ze svazečků v úžlabí listů. Plodem je asi 1,5 cm velká peckovice obsahující 2 semena o obsahu kofeinu 1,5–3,3 %.[zdroj?] Proto se kávovník statný pěstuje jako pochutina pro výrobu kávy. I když je všeobecně rozšířený mýtus, že kvalita této kávy je nižší než u kávovníku arabského (Coffea arabica)[1] celosvětově má mnoho oblíbenců. A proto také kávovník statný zabírá podstatně nižší plochy než k. arabský.[zdroj?] Coffea canephora (Robusta) je rostlina z čeledi mořenovité Rubiaceae. Z hlediska produkce kávy je druhým nejvýznamnějším druhem.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Pokud běžně nakupujete kávu v supermarketu, kupujete si právě Robustu, která patří mezi levnější a mnohdy méně kvalitní kávy. Robusta roste nižších nadmořských výškách, a to v 200-600 metrech nad mořem. Kávovník může dorůstat až 13 metrů a pro ideální pěstování vyžaduje teplejší a stabilnější klima s teplotou 24-29 °C. Jinak je ale mnohem méně náročný na pěstování než Arabika. Svou první sklizeň rostliny mívají až po 2-3 letech. Netrpí tolik na různé choroby a jsou mnohem odolnější. Kávové třešinky Robusty zrají také mnohem rychleji než Arabika. Může za to nižší nadmořská výška.

Plod robusty

Chuť[editovat | editovat zdroj]

Chuť Robusty je naprosto nezaměnitelná a mnohdy ji ve svém šálku pozná i Laik. Často má výraznou hořkou chuť a v puse i na jazyku zanechává takový zvláštní „ocásek“. Většinou u Robusty cítíte i velmi silné, zemité tělo. Chemicky má totiž úplně jinou strukturu než Arabika, proto také i úplně jinak chutná. Kofeinu obsahuje více než Arabika, někdy to může být i dvakrát tolik.

Producenti[editovat | editovat zdroj]

Mezi největší producenty Robusty řadíme hlavně Vietnam, odkud pochází Robusta spíše horší kvality. V posledních letech tam ale pracují na zlepšení úrovně této kávy.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Velký rozdíl mezi Arabikou. a Robustou můžete poznat už u samotných zrnek. Zrnko Arabiky je ploché a protáhlé. Většinou má zakřivenou rýhu uprostřed zrna. Arabika má jemně zelenou barvu, výjimečně s namodralým tónem. Naproti tomu zrnko Robusty je vypouklejšího a zaoblenějšího tvau. Rýha je rovná, barva zrna je bledě zelená s nahnědlým nebo našedlými odstíny. I po upražení je od sebe dobře rozeznáte především podle tvaru.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c VALÍČEK, Pavel. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2004. ISBN 80-200-0939-6. S. 263.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]