Hořcotvaré

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Hořcotvaré

Hořec brvitý (Gentianopsis ciliata)
Hořec brvitý (Gentianopsis ciliata)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hořcotvaré (Gentianales)
Juss. ex Bercht. & J.Presl, 1820[1]

Hořcotvaré (Gentianales) je řád vyšších dvouděložných rostlin. Zástupci řádu jsou byliny i dřeviny s jednoduchými a spíše vstřícnými listy. Květy bývají nápadné, pravidelné, se srostlou korunou. Řád zahrnuje 5 čeledí, 1128 rodů a téměř 20000 druhů. Tři z pěti čeledí řádu jsou kosmopolitně rozšířeny a jsou zastoupeny i v naší květeně.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Většina čeledí řádu hořcotvaré zahrnuje jak bylinné tak i dřevnaté zástupce. Převládají vstřícné jednoduché listy s palisty nebo alespoň linií spojující báze řapíků. Květy jsou 4 nebo 5četné, pravidelné, většinou spíše nápadné a jasně zbarvené, se svrchním nebo spodním semeníkem srostlým nejčastěji ze 2 (nebo několika) plodolistů. U části toješťovitých) jsou plodolisty nesrostlé nebo srostlé jen na bázi. Koruna je u většiny zástupců více či méně srostlá, s tyčinkami přirostlými ke korunní trubce a v počtu odpovídajícím počtu korunních cípů. Opylovány jsou nejčastěji hmyzem, méně ptáky nebo netopýry a jen výjimečně (některé mořenovité) větrem.[2][3][4]

Tři z pěti čeledí řádu mají kosmopolitní rozšíření: mořenovité, toješťovité a hořcovité. Největší druhová diverzita je v tropech. V naší květeně řád zastupují pouze byliny, případně polokeře.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Řád hořcotvaré byl zastoupen v různě širokém pojetí i v tradičních systémech. Zatímco v Dahlgrenově systému víceméně odpovídá dnešnímu pojetí a obsahuje všechny podstatné čeledi, Cronquist a Tachtadžjan rozřazovali tyto čeledi do řádů Gentianales a Rubiales, případně i Apocynales.

S nástupem molekulárních metod došlo k některým přesunům na rovině čeledí. Klejichovité (Asclepiadaceae) byly vřazeny do čeledi toješťovité (Apocynaceae) a čeleď Strychnaceae do Loganiaceae, rody jasmínovec (Gelsemium) a Matsudea byly naopak vyjmuty z čeledi kulčibovité (Loganiaceae) do čeledi jasmínovcovité (Gelsemiaceae).[5]

V kladogramech APG tvoří řád hořcotvaré spolu s řády hluchavkotvaré (Lamiales), garyotvaré (Garryales), lilkotvaré (Solanales) a několika nezařazenými čeleděmi (brutnákovité - Boraginaceae, Vahliaceae, Icacinaceae, Metteniusaceae a Oncothecaceae) monofyletickou větev vyšších dvouděložných rostlin nazývanou Asterids I.[6]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Všechny čeledi řádu jsou charakteristické obsahem účinných alkaloidů různých typů a obsahují zvýšený podíl více nebo méně silně jedovatých rostlin. Mnohé druhy mají medicinské a farmaceutické využití. Jako účinné látky jsou nejčastěji zastoupeny indolové alkaloidy, řidčeji alkaloidy chinolinové (např. chinin), purinové (kofein), pyridinové, steroidní a isochinolinové nebo kardioaktivní glykosidy.[4][7][8]

Některé čeledi poskytují různé technické produkty, např. textilní vlákna a kaučuk (toješťovité), barviva (mořenovité) nebo dřevo (toješťovité). Nejvýznamnějším potravinovým produktem je káva. Jinak je jedlých rostlin v tomto řádu poměrně málo. Některé druhy především z čeledí toješťovité a mořenovité poskytují ovoce místního významu.[8]

Přehled čeledí[editovat | editovat zdroj]

Apocynaceae, Gelsemiaceae, Gentianaceae, Loganiaceae, Rubiaceae

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BREMER, B. et al.. Botanical Journal of the Linnean Society: An Update of the APG Classification .... [s.l.] : [s.n.], 2009.  
  2. JUDD, et al.. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.] : Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.  
  3. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J.. The Families of Flowering Plants [online]. . Dostupné online.  
  4. a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton : Princeton University Press, 2003. ISBN 069111694.  
  5. STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  6. BREMER, B. et al.. Botanical Journal of the Linnean Society: An Update of the APG Classification .... [s.l.] : [s.n.], 2009.  
  7. SAROYA, Amritpal Singh. Herbalism, Phytochemistry and Ethnopharmacology. Enfield : Science Publishers, 2011. ISBN 978-1-57808-697-9.  
  8. a b VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.