Jean-Michel Basquiat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jean-Michel Basquiat
Narození 22. prosince 1960
New York City, New York, USA
Úmrtí 12. srpna 1988 (ve věku 27 let)
New York City, New York, USA
Hnutí neo-expresionismus
Webová stránka http://www.basquiat.net/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Michel Basquiat (22. prosince 1960 New York12. srpna 1988) byl americký malíř s haitskými kořeny. Proslavil se nejdříve v New Yorku jako autor graffiti a později, v 80. letech také jako významný neo-expresionista.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v newyorském obvodu Brooklyn matce Matildě a otci Gerardovi. Jeho otec byl haitského původu (býválý ministr vnitra Haiti), matka byla Portorikánka. Díku vlivu svých rodičů uměl Basquiat francouzsky, španělsky a anglicky. V těchto jazycích také četl, a to zejména díla symbolistů, mytologii a historii.[1] Už za mlada se v něm objevilo umělecké nadání, ve kterém ho podporovala zejména matka. V 70. letech se v ulicích spodního Manhattanu začaly objevovat graffiti s pseudonymem SAMO©. Basquiat je kreslil se svým přítelem Al Diazem. Zkratka znamená „same old shit“. První zmínku o skupině SAMO směrem k veřejnosti podnikl newyorský deník The Village Voice, který napsal v prosinci 1978 článek o jejich graffiti.[2] Projekt SAMO nakonec ukončil epitaf "SAMO IS DEAD" na ulicích části SOHO.

Do 16 let navštěvoval střední školu „City as School“, místo ve kterém se seznámil s přáteli Al Diazem a Shanem Dawsonem. Později spolu měli i jazz-funk-hip-hopovou skupinu Konk. V roce 1978, rok před promocí, odešel ze školy a domova, aby mohl bydlet se svými přáteli, prodávat pohlednice a ručně malovaná trička. V roce 1979 se poprvé objevil v televizi, jako zástupce umělecké scény v East Village, v pořadu TV. Party Glenna O'Briena. V druhé polovině 70. let také zformoval kapelu Gray (podle spisovatele Henryho Graye). V kapele se vystřídalo mnoho lidí, avšak její základ byl postaven na přátelích - Shannon Dawson, Michael Holman, Nick Taylor a Wayne Clifford. Basquiat v těchto letech také pracoval na filmu Downtown 81 (neboli New York Beat), ke kterému také nahrál s Grey soundtrack. Objevil se také v klipu skupiny Blondie na píseň „Rapture“, a zastupoval známého DJ'e Grandmastera Flashe, to když některé večery nemohl hrát.

Poprvé se představil veřejnosti v červnu 1980, když se zúčastnil mnohoumělecké výstavy The Times Square Show. René Ricard, umělecký kritik, vydal v magazínu Artforum o Basquiatovi článek „The Radiant Child“[3]. V následujících letech Jean-Michael vystavoval zejména v New Yorku, ale také pomalu začal pronikat do světových výstavních síní, podporován majiteli Brunem Bischofbergerem and Anninou Nosei. Také se objevil v galeriích Larryho Gagosiana, Mary Boone a také Vreje Baghoomiana.

V roce 1982 se stal regulérním zástupcem neo-expresionistického hnutí a připojil se tak ke jménům jako Julian Schnabel, David Salle, Francesco Clemente a Enzo Cucchi. Nějakou dobu byl přítelem, v té době ještě skoro neznámé, Madonny. Setkal se také s Andym Warholem, se kterým v letech 1984-1986 hodně spolupracoval. Ze spolupráce se stalo velmi silné přátelství.

Roku 1984 se zvýšil jeho návyk na kokainu a heroinu, jež si vypracoval v průběhu let mezi uměleckou komunitou. Začal trpět nestálostí nálad a paranoiou. Zároveň však rostl zájem o jeho dílo. Jako důkaz je bezpočet vlastních výstav v USA a Evropě. V lednu 1985 se také objevuje na hlavní stránce The New York Times Magazine ke článku „New Art, New Money: The Marketing of an American Artist“.[4]

Úmrtí Andyho Warhola v roce 1987 jej velmi zasáhlo a podle jeho životopisné knihy měla zejména tato událost vliv na zhoršení stavu depresí a paranoi.

Zemřel znenadání 12. srpna 1988, ve svém ateliéru, na předávkování kombinací heroinu a kokainu (užíval kokain, aby zůstal vzhůru celou noc, aby se poté mohl ráno „uspat“ heroinem).

Umělecké aktivity[editovat | editovat zdroj]

Mezi Basquiatovy symboly, které se pak také hojně vyskytovaly v jeho obrazech, patří © a tříhrotá koruna. Keith Hering řekl o Basquiatově raném díle: „Materiál, který jsem viděl na zdech, byl více poezií než graffiti. Byl druhem filozofických básní.“ Později se však sám Basquiat distancoval od spojování svých maleb s graffiti subkulturou.

V roce 1980 se dostal na výstavu Time Square Show pořádanou undergroundovými umělci. Veřejnost se začala zajímat o jeho práci.

Kritika označila jeho malbu za neo-primitivní. Byl také řazen k jiným neo-expresionistům, jejichž práce pocházela z popkultury reprezentované Andym Warholem (Basquiatův přítel, spolupracoval s ním na některých plátnech), Julianem Schnabelem a Keithem Heringem. Basquiatova tvorba byla srovnávána s tvorbou Jeana Dubuffeta nebo Cy Twomblyho.

Basquiat kombinuje svou živou spontaneitu s porozuměním jazyka moderního umění. Ve svých zářivých malbách doplněných o černé linie a fleky vychází z africké kultury, sprejerské subkultury města a popkultury. Basquiat cituje da Vinciho a Grayovu anatomii, inspiruje se egyptskými nástěnnými malbami a jazzem.

Basquiat tak ochromil umělecký svět a začal vystavovat v proslulých galeriích (Annina Nosei's Gallery, Mary Boon Gallery, Gallery Bruno Bishofberger atd.). V roce 1982 byla jeho práce vystavována v New Yorku, Los Angeles, Římě, Rotterdamu a Curychu. Byl vůbec nejmladší umělec, který byl zahrnut v prestižní německé výstavě Documenta 7. V roce 1985 se objevil na obálce The New York Times Magazine.

V roce 1987, rok před svou smrtí, dosáhl Basquiat na svůj věk neobyčejně velké slávy. Během šesti let dokázal nabýt takového úspěchu, jaký žádný jiný afroamerický výtvarník před ním nikdy neměl. Jean-Michel Basquiat zemřel ve věku 27 let následkem předávkování heroinem.

Film[editovat | editovat zdroj]

V roce 1996 natočil Julian Schnabel film Basquiat s Jeffreym Wrightem v hlavní roli.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. , ARTINFO, November 20, 2006, http://www.artinfo.com/news/story/1569/basquiat-at-houstons-museum-of-fine-arts/, retrieved 2008-04-21 
  2. Smith, Roberta."Jean-Michel Basquiat and the Contemporary Art Scene", The Village Voice, 1982-03-23. Ověřeno k 2008-02-05. 
  3. Ricard, Rene. “The Radiant Child,” Artforum, Volume XX No. 4, December 1981. p.35-43. text online at http://www.smartwentcrazy.com/basquiat/text/jmb_radiantchild.htm
  4. Cathleen McGuigan, “New Art, New Money” New York Times Magazine, February, 2005.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

(anglicky)