Chicago

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Chicago (rozcestník).
Chicago
2010-02-19 3000x2000 chicago skyline.jpg
Chicago – znak
znak
Chicago – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 179 m n. m.
Časové pásmo: UTC–6
stát: Spojené státy americké USA
federální stát: Illinois
okres: Cook County
Chicago na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 606,2 km²
počet obyvatel: 2 873 790 (2006)
hustota zalidnění: 4 867 obyv. / km²
správa
starosta: Rahm Israel Emanuel (D)
oficiální web: http://www.ci.chi.il.us

Chicago je třetí nejlidnatější město Spojených států amerických, více obyvatel mají pouze New York a Los Angeles. Metropolitní oblast Chicaga má takřka 10 milionů obyvatel. Město se nachází ve státě Illinois při pobřeží Michiganského jezera. Z politických důvodů[zdroj?] má město přezdívku Windy City (Větrné město). V porovnání s New Yorkem nebo Los Angeles je Chicago mnohem čistší a zelenější. Díky velkému množství parků se městu přezdívá City in a Garden (Město v zahradě), což je i městské motto. Nejvyššími budovami jsou Willis Tower (443 m, 2. nejvyšší budova USA a 4. nejvyšší na světě), Trump International Hotel and Tower (423 m), Aon Center (347 m) a John Hancock Center (344 m).

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1673 si dva francouzští cestovatelé Louis Jolliet a Jacques Marquette zřídili dočasnou základnu na močálovitém břehu Michiganského jezera. Místo bylo velmi nehostinné, ale i přesto tudy procházeli obchodníci a lovci kožešin. Roku 1770 si v bažině postavil srub Haiťan Jean-Baptiste Point du Sable a založil stálou obchodní stanici. Stanice měla obrovský význam, protože se hranice Spojených států posunovala směrem na západ a farmáři, kteří se usazovali na původně indiánském území, potřebovali své produkty dostat na východ. V roce 1803 zde americká armáda postavila pevnost Fort Dearborn. Později, 4. března 1837, bylo Chicago oficiálně založeno. Díky strategické poloze a rozšiřující se železnici se v polovině 19. století stalo z Chicaga průmyslové a obchodní centrum Středozápadu. Na počátku 20. století zde žila velká menšina českých přistěhovalců – v počtu asi 100 000 (dle odhadu Jaroslava Egona Salaby-Vojana z roku 1911 však ve skutečnosti až 152 960[1]) – což tehdy z Chicaga dělalo město s třetí největší českou populací na světě[2] (po Praze a Vídni). Jeden z nich, Antonín Čermák, byl v letech 1931-33 starostou města. Jiný Slovan, Srb Rod Blagojevich, dosáhl dokonce postu guvernéra Illinois.

Průmysl a ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Chicago vyrostlo díky své strategické poloze. Veškeré zemědělské produkty ze Středozápadu a Velkých prérií se dovážejí právě do Chicaga na zpracování. Jsou zde velké mlýny a jatka. Kromě potravinářského průmyslu se v Chicagu daří hlavně výrobnímu průmyslu (tzn. průmysl strojírenský, hutnický, chemický a výroba spotřební elektroniky) a dále Hi-Tech průmyslu a průmyslu informačních technologií. Za posledních 5 let v Chicagu vzniklo nebo se sem přesunulo velké množství průmyslových firem a výroben (např. Společnost Boeing ze Seattlu). Chicago je i námořním přístavem, protože velké lodě sem mohou připlout vodní cestou svatého Vavřince až z Atlantiku, navíc je Chicago spojené i s Mississippi několika průplavy; tudy se lodě dostanou do New Orleans a do Mexického zálivu. Různými směry vede z Chicaga 27 železničních tratí, kterými vlaky dovážejí a vyvážejí uhlí, železnou rudu, ocel a chemické a potravinářské výrobky.


Panorama Chicaga z jihovýchodu
Panorama Chicaga z jihovýchodu

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Pohled z John Hancock Center na centru města – downtown (směrem na jih)
Pohled ze Sears Tower na severní část downtownu
Pohled na Chicago z jihu
Wrigley Building
Související informace naleznete také v článku Demografie Chicaga.

Lidé žijící v Chicagu jsou nazýváni Chicagoans.

Podle sčítání z roku 2000 zde žilo 2 896 016 lidí, 1 061 928 domácností a 632 909 rodin žijících přímo v Chicagu.[3] Tento počet tvoří asi jednu pětinu populace státu Illinois a 1% populace Spojených států. Hustota osídlení byla 4 923 obyvatel na km².

Nejvíce obyvatel mělo Chicago v roce 1950 kdy mělo přes 3,6 milionu obyvatel. Od roku 1960 lidí ubývalo, až v posledních letech město zaznamenalo značný přírůstek. Chicago je tavicím kotlem velkého množství kultur a národností. Žije zde i velká menšina Čechů, Slováků a Poláků. Hlavní etnické skupiny jsou Irové, Němci, Italové, Poláci, Číňané a Mexičané. Chicago má velkou populaci Irských Američanů na jihu a jihozápadě města, i když se množství přestěhovalo na předměstí v polovině 20. století. Spoustu městských politiků vzešlo právě z této velké irské populace, včetně současného starosty Richarda M. Daleyho. V Chicagu žije největší polská populace mimo Varšavu, hlavní město Polska. Chicago se zároveň považuje za druhé největší srbské a lotyšské město na světě a zároveň jako třetí největší řecké město na světě. Město má i velkou arabskou (185 tisíc) a rumunskou (přes 100 tisíc) populaci. V Chicagu žije druhá největší populace mexických Američanů v USA, největší je v Los Angeles. Metropolitní oblast Chicaga je důležité centrum pro Indo-Američany a pro Jiho-Asiaty. Chicago má třetí největší jiho-asijskou populaci v USA, po New Yorku a San Franciscu.

21,7 % obyvatel se narodilo mimo USA (12,2 % v Latinské Americe; 5,0 % v Evropě a 3,9 % v Asii).

Etnické skupiny[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé hispánského původu, bez ohledu na rasu, tvořili 26% populace.

Kriminalita[editovat | editovat zdroj]

Kriminalita je v Chicagu poměrně vysoká, avšak rok od roku se snižuje. Počet vražd v roce 2006 byl poloviční oproti roku 1990. Mezi největší problémy Chicaga patří přítomnost chudinských čtvrtí blízko centra města (Downtownu). Proto se v těchto čtvrtích strhávají staré budovy a staví se nové, určené pro střední třídu. Díky tomu se situace zlepšila zejména severozápadně od Downtownu, kde ještě před dvěma lety válčily drogové gangy. Nyní zde stojí nové rodinné domy a kriminalita se výrazně snížila. Většina chudých lidí odešla na jih Chicaga, kde je situace tradičně špatná. Ve středu 18.1.2012 měli zdejší policisté konečně důvod k oslavě-asi po roce zde nebyl 24 hodin nikdo zabit.

Počet vražd v Chicagu v jednotlivých letech:[4]

  • 1991: 927
  • 1992: 943
  • 1993: 855
  • 1994: 931
  • 1995: 828
  • 1996: 796
  • 1997: 761
  • 1998: 704
  • 1999: 643
  • 2000: 633
  • 2001: 667
  • 2002: 656
  • 2003: 601
  • 2004: 453
  • 2005: 451
  • 2006: 471
  • 2007: 448
  • 2008: 513
  • 2009: 459
  • 2010: 436
  • 2011: 435

Politika[editovat | editovat zdroj]

Novým starostou Chicaga je od 16. května 2011 Rahm Israel Emanuel, přičemž jeho předchůdce, Richard Michael Daley, zastával tento post od roku 1989, tedy celých 22 let. Oba jsou členy Demokratické strany. Daley je synem bývalého starosty Richarda J. Daleyho, jeho mladší bratr William Daley byl ve vládě prezidenta Billa Clintona ministrem obchodu. Rodina Daleyových je irského původu a patří mezi nejvlivnější politické klany v Americe. Podobně jako Kennedyové se i Daleyové v politice angažují za Demokratickou stranu.

Chicago si za starosty tradičně volí demokraty, ti ovládají město nepřetržitě již více než osmdesát let. Samotný bývalý starosta Daley patří mezi liberální politiky, podporující práva žen na potrat a práva homosexuálů. Daley ovšem tvrdě postupuje proti kriminalitě a výrazně se angažuje v ekologické politice. V prestižní anketě časopisů Time a USA Today byl Daley zvolen nejlepším starostou Chicaga vůbec a jedním z pěti nejlepších starostů v celých Spojených státech.

Ve volbách v roce 2003 se Daley utkal se dvěma nezávislými soupeři a jedním republikánem. V kampani, která proběhla v období výrazného snížení kriminality a prvního populačního přírůstku v Chicagu od roku 1950, byl Daley ve výhodné pozici a komentátoři jej prohlašovali za jistého vítěze. Ve volbách pak Richard Daley získal mimořádných 78 procent všech hlasů, které byly odevzdány.

Školství[editovat | editovat zdroj]

V Chicagu se nachází přes 600 veřejných škol. Co se týče vyššího vzdělání, je Chicago jedno z největších center vyššího vzdělání na světě. Nachází se zde nejlepší univerzity Spojených států; např. University of Chicago, Northwestern University, DePaul University nebo univerzita Loyola.

Městské části a čtvrtě[editovat | editovat zdroj]

Panorama Chicaga ze severozápadu

Chicago se dělí na 4 hlavní regiony: North Side, South Side, Southwest Side a West Side. Centrum města (Downtown) leží mezi North Side a South Side. Obsahuje městské části Loop, Near North Side a Near South Side. Většina mrakodrapů se nachází ve čtvrti The Loop.

The Loop[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Chicago Loop.

Komerční a kulturní centrum města a downtownu; nachází se zde nejvyšší budovy Chicaga. Loop leží mezi Near North Side a Near South Side. Vedou sem všechny linky nadzemní dráhy, které se zde sbíhají v jednom velikém nadzemním okruhu (od toho pochází název Loop).

North Side[editovat | editovat zdroj]

North Side je nejbohatší částí Chicaga. Nachází se severně od řeky Chicago a zčásti (Near North) zasahuje i do downtownu. Etnicky je to hlavní „tavicí kotel“ v Chicagu. Žije tu spousta německých, švédských a polských imigrantů, díky čemuž se zde nachází různorodé oblasti. Oblast kolem Devon Avenue je domovem imigrantů z Blízkého Východu a z Jižní Asie. Charakterizuje to množství typických restaurací a obchodů. Nejvíce populární oblasti jsou Lincoln Park a Lakeview. River North, oblast severně od řeky Chicago a od centra města, podstoupila rapidní přeměnu z bývalého, spíše opuštěného a skladištního okrsku, na komerční, obytnou a zábavní zónu, zastavěnou množstvím moderních mrakodrapů.

South Side[editovat | editovat zdroj]

Chinatown

V letech 1860–1940 byla South Side domovem mnoha evropských etnik, hlavně Irů. Po roce 1945 se většina Evropanů přestěhovala na předměstí. Na jejich místo přišli Afroameričané z jihu a Portoričané. Nedávno přišlo i velké množství Hispánců, hlavně Mexičanů. Velké průmyslové komplexy a továrny byly většinou zavřeny, včetně známých jatek, které v roce 1920 zaměstnávaly přes 50 tisíc lidí. Mnoho oblastí je však obydleno i střední třídou a tyto oblasti prosperují. Například z Chinatownu se stalo místo východoasijské kultury. Vyrostlo zde množství obchodů a restaurací. Hyde Park je domovem prestižní University of Chicago. V částech jako Woodlawn, Bronzeville, Bridgeport a McKinley Park lze vidět zlepšení situace. Pokračuje demolice starých polorozpadlých budov, které jsou nahrazovány novými. Tím pádem zde vzniká lepší prostředí předměstského typu. V South Side se nachází i jedna z nejstarších částí Chicaga, Pullman.

Southwest Side[editovat | editovat zdroj]

Na jihozápadě Chicaga se nachází převážně obytné oblasti. Žije zde spousta irských Američanů (směrem na východ však přibývá černošského obyvatelstva). V oblasti probíhá velká slavnost na Den Sv. Patrika. V jihozápadní části se nachází letiště Midway International Airport.

West Side[editovat | editovat zdroj]

Této oblasti se velmi dařilo kolem roku 1990. V oblasti se nachází tři velké parky: Douglas Park, Garfield Park a Humboldt Park. Západ Chicaga je zároveň domovem velké části hispánského obyvatelstva ve městě. V regionu West Side se nachází i čtvrť založená českými imigranty – Pilsen (v překladu Plzeň).

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Nadzemka ve finančním centru města (The Loop)
Nadzemní dráha
Kloubový městský autobus
Související informace naleznete také v článku Metro v Chicagu.

Železnice[editovat | editovat zdroj]

Chicago je důležitým dopravním uzlem ve Spojených státech. Je to jediné město v Severní Americe, kterým prochází všech šest železničních drah I. třídy.

Z nádraží Chicago Union Station vyjíždí dálkové spoje do New Yorku, Seattlu, New Orleansu, Los Angeles a do Washingtonu D.C.. Zároveň kratší spoje po celém Illinois a směrem k městu Milwaukee ve Wisconsinu. Železniční dopravu většinou obstarává společnost Amtrak.

Podzemní nádraží Millennium Station v centru má na starost hlavně příměstské spoje, např. South Shore Line, což je železnice vedoucí ze South Bendu v Indianě, přes Michigan City a Gary až do Chicaga.

Příměstské vlaky obstarávají hlavně společnosti Metra a NICTD (South Shore Line).

Silnice[editovat | editovat zdroj]

Co se týče silniční dopravy, Chicagem vede spousta několikaproudových silnic a bulvárů, díky jejich šířce vznikají v centru města dopravní zácpy jen málokdy. Hlavní tepnou je Michigan Avenue, která začíná severně od centra u Lincoln Parku, vede na jih kolem mrakodrapu John Hancock Center, dále přes řeku Chicago, a kolem parků Millenium a Grant vede dále na jih. Další důležitá tepna, tentokrát dálnice, je Lake Shore Drive, která vede podél Michiganského jezera.

Chicago protíná 7 mezistátních dálnic. Většinou nesou jména známých politiků (jako například dálnice I-90 The Kennedy Expressway).

Veřejná doprava[editovat | editovat zdroj]

Veřejnou dopravu v Chicagu a v přilehlých předměstích zajišťuje Chicago Transit Authority (CTA). Ve městě je rozlehlá síť autobusů a systém podzemní/nadzemní dráhy, zvaný „El“ (z anglického elevated – nadzemní). Jedná se v podstatě o soupravu metra, která chvíli jede pod zemí (pak se tomu říká metro – subway) a chvíli nad zemí (to je pak „nadzemka“). Podzemní je však chicagské metro pouze ze 13%, zbytek je nadzemní.

Letiště[editovat | editovat zdroj]

Chicago má i skvělé letecké spojení, v okolí se nachází 11 vzdušných přístavů – letiště O'Hare je třetí největší na světě (po Atlantě a Pekingu).

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V Chicagu vznikla kapela Smashing Pumpkins.

Panorama

Sport[editovat | editovat zdroj]

Metropolitní oblast[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Metropolitní oblast Chicaga.

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠPANIHEL, Jaroslav. Adresář Čechů ve Spojených Státech Severoamerických. Praha : Národní rada česká, 1913. S. 17.  
  2. ŠPANIHEL, Jaroslav. Adresář Čechů ve Spojených Státech Severoamerických. Praha : Národní rada česká, 1913. S. 29.  
  3. Podle: United States Census Bureau, sčítání z roku 2000
  4. 2011 Chicago Murder Analysis report Chicago Police Department. Navštíveno 4. února 2013.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]