Američtí indiáni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Američtí indiáni
Sitting Bull.jpg
Sedící býk, náčelník Siouxů
Populace
Američtí indiáni a původní obyvatelé Aljašky (2010 Census Bureau)[1]
Jedna rasa: 2 932 248
V kombinaci s jednou nebo více rasami: 2 288 331
Celkem: 5 220 579
Země s významnou populací
Spojené státy americké
Jazyk(y)

americká angličtina, navažština, indiánské jazyky

Náboženství

křesťanství

Příbuzné národy

Indiáni, mesticové

Američtí indiáni (anglicky American Indians, politicky korektně Native Americans) je označení pro indiány obývající území dnešních Spojených států amerických. Ne všechny původní obyvatele USA lze označit za indiány - neřadí se sem Havajci (Native Hawaiians), Eskymáci a Aleuti. Američtí indiáni se dělí do mnoha různých kmenů a skupin.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Indiánské války.

Objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492 znamenalo pro indiány převratné změny. Především došlo k rozšíření evropských infekčních nemocí, v důsledku jejichž neustálých epidemií zahynulo místy až 90% obyvatel, populace tudíž prudce poklesla. V roce 1513 španělský objevitel Juan Ponce de León jako první Evropan vstoupil na území dnešních Spojených států na Floridu. Angličané na východním pobřeží Severní Ameriky založili 13 kolonií, které posléze získaly nezávislost jako Spojené státy americké. Indiáni měli jinou kulturu a koncept vlastnických práv než Evropané, a tak se s evropskými osadníky často dostávali do konfliktů. Američané se snažili Indiány civilizovat s tím, že se jednou stanou americkými občany, což navrhl prezident George Washington a Henry Knox. V roce 1830 schválil Americký kongres Indian Removal Act, který nařizoval odsun všech indiánů za řeku Mississippi. S další americkou expanzí na západ nastaly další konflikty mezi evropskými osadníky, kteří chtěli Velké pláně začít obdělávat, a místními kočovnými indiány, kteří si osvojili Evropany dovezené koně a lovili bizony. V sérii indiánských válek však byli poraženi a umístěni do rezervací. V roce 1924 bylo všem americkým indiánům uděleno americké občanství.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V dnešní době indiáni stále často žijí v rezervacích, které mají vyjednány smlouvy s vládou USA a mají i občanství té které rezervace. V současnosti jich ale mírná většina žije mimo rezervace, hlavně ve velkých městech. Největší indiánskou komunitou je dnes národ Navahů, kteří žijí v rezervaci Navajo Nation. V rezervacích je často rozšířena chudoba, vláda USA ale rezervacím pomáhá tím, že jim povoluje v nich zřizovat kasina, což je pro ně zdrojem značných příjmů, jelikož téměř ve všech státech je jinak gambling nelegální. Mezi další problémy patří alkoholismus, což je regulováno zákazem alkoholu v rezervacích.

Největší populace indiánů dnes mají státy Oklahoma (bývalé Indiánské teritorium), Arizona, Nové Mexiko (rezervace Navahů), Aljaška (část z toho Eskymáci a Aleuti) a dále státy Velkých plání jako Severní Dakota, Jižní Dakota a Montana, kde se nacházejí rezervace.

Rezervace[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Indiánská rezervace.
Mapa indiánských rezervací v USA

V USA jsou indiánské rezervace řízené indiánskými kmeny pod záštitou Úřad záležitostí Indiánů ministerstva vnitra USA. Protože rezervace mají omezenou suverenitu, jejich zákony se mezi sebou liší.

V USA existuje přibližně 310 indiánských rezervací, což znamená, že ne každý z téměř 550 kmenů má svou rezervaci. Ve skutečnosti mají některé kmeny dokonce více rezervací, jiné naproti tomu nemají žádnou. Z důvodů prodeje pozemků a parcelizace z minulosti jsou některé rezervace rozdělené na více částí.

Všechny americké rezervace dohromady zabírají 225 410 km², což představuje 2,3 % celého území USA.

V rezervacích nemají pravomoc lokální vlády, ani federální vláda, nýbrž kmenové rady. Různé rezervace mají různé systémy vlády. Ty mohou, ale nemusí kopírovat formy vlád mimo území rezervace.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.census.gov/prod/cen2010/briefs/c2010br-02.pdf 2010 Census Bureau