Severní Dakota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
State of North Dakota
Vlajka amerického státu Severní Dakota Pečeť amerického státu Severní Dakota
Vlajka státu Severní Dakota Pečeť státu Severní Dakota
Přezdívka: Peace Garden State, Roughrider State, Flickertail State
Severní Dakota na mapě USA
Úřední jazyky angličtina
Hlavní město Bismarck
Největší město Fargo
Rozloha
 - Celkem
 - Z toho souš
 - Z toho vodstvo
19. v USA
183 272 km²
178 839 km²
4 432 km² (2,4 %)
Obyvatelstvo
 - Obyvatel
 - Hustota zalidnění
48. v USA
642 200 (2000)
3,592/km² 47. v USA
Počet okresů 53
Časové pásmo UTC-6/-5, -7/-6 (letní čas)
Souřadnice
 - Zeměpisná šířka
 - Zeměpisná délka

45°55′ s.š. až 49°00′ s.š.
96°33′ z.d. až 104°03′ z.d.
Nadmořská výška
 - Nejvyšší bod
 - Průměrná výška
 - Nejnižší bod

1 069 m
580 m
229 m
Guvernér John Hoeven (R)
Senátoři Kent Conrad (D)
Byron Dorgan (D)
Oficiální zkratky
 - Oficiální (též poštovní) zkratka
 - Tradiční zkratka
 - ISO 3166-2

ND

US-ND
Přistoupení do unie 2. listopad 1889 (39.)
Oficiální web www.nd.gov

Severní Dakota (anglicky North Dakota s výslovností zvuk [ˌnɔrθ dəˈkoʊtə] IPA) je stát USA, který leží na rozhraní amerického Středozápadu až Západu. Stejně jako u Jižní Dakoty se název státu odvodil od dakotského slova Dakhóta, což znamená Spojenci.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Před příchodem kolonizátorů obývali území Dakoty indiáni kmene Siouxů. Byl to početný kmen, který vynikal nejen svou houževnatostí, ale i krutostí. Nesmlouvali s nepřítelem, většinou bojovali do posledního muže. V případě bělochů byla jejich nenávist k nepříteli ještě znásobena. Mnoho zajatců bylo zabito umučením u kůlu či jinou bolestivou smrtí. První běloši se zde objevili v druhé polovině 18. století. Byli uchváceni panenskou přírodou Dakoty, ale i jejím přírodním bohatstvím, včetně zlata a diamantů. Po postupném vytlačení indiánů na území dnešní Montany se sem přistěhovalo mnoho osadníků, včetně kovbojů a banditů, kterým šlo především o zlato. Dne 2. listopadu 1889 byla Severní Dakota ustanovena 39. státem USA (ve stejný den jako Jižní Dakota).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Na severu má tento stát společnou hranici s Kanadou. Na západě leží Montana, na jihu Jižní Dakota. Na východě za Červenou řekou leží Minnesota. Severní Dakota je hlavně stát velkých farem a polí. Farmy se táhnou přes zvlněné roviny od Červeného říčního údolí na východě až k drsnému Badlands na západě. Západ Severní Dakoty je tvořen krásnou kopcovitou krajinou, plnou jehličnatých lesů a čistých jezer.

  • Nejvyšší bod je 1 069 m nad mořem.
  • Nejnižší bod je 229 m nad mořem.
  • Průměrná nadmořská výška je 580 m nad mořem.
  • Šířka státu je 340 km.
  • Délka státu je 545 km.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

HDP Severní Dakoty byl v roce 2013 36,8 miliard dolarů. Příjem na hlavu v tomto roce činil 50 899 dolarů, což je 16. místo v USA. Pro ekonomiku je klíčová těžba ropy, která způsobuje, že HDP Severní Dakoty roste nejrychleji ze všech států USA. Důležitým a tradičním sektorem je také zemědělství, neboť i přes nízkou hustotu zalidnění je většina rozlohy státu obdělávaná.

  • Hlavními zemědělskými produkty jsou: pšenice, ječmen, chov dobytka, mléko, cukrová řepa.
  • Průmysl je zastoupen hlavně: zpracováním potravin, těžbou nerostných surovin.
  • V poslední době má velké zastoupení těžba ropy a to především těžba z břidlic, jež činí až čtyři miliardy barelů této suroviny.
  • Významnou úlohu má turistika.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Populace po sčítání lidu v roce 2000 činí 642 200 obyvatel.

92% obyvatelstva jsou běloši ( většinou německého a skandinávského původu ) 1,2% hispánci, černoši 0,6%.Indiáni tvoří 6,2% populace

  • Hlavní město je Bismarck (55 532 obyvatel).
  • Největší město je Fargo (90 599 obyvatel).

Náboženství[editovat | editovat zdroj]


Kategorie North Dakota ve Wikimedia Commons