Akko
| Akko עכו عكا |
||
|---|---|---|
 Historické jádro Akka, pohled od západu |
||
|
||
| poloha | ||
| souřadnice: | ||
| nadmořská výška: | 10 m n. m. | |
| stát: |  Izrael |
|
| distrikt: | Severní | |
 Akko
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 13,533 km² | |
| počet obyvatel: | 46 600[1] (2010) | |
| hustota zalidnění: | 3444,4 (r.2010) obyv. / km² | |
| správa | ||
| starosta: | Šim'on Lankri | |
| oficiální web: | www.akko.muni.il | |
| Staré město Akko | |
|---|---|
| Světové dědictví | |
 |
|
| Smluvní stát | Izrael |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | ii, iii, v |
| Odkaz | 1042 (anglicky) |
| Oblast | Evropa |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2001 (25. zasedání) |
Akko či Akkon (hebrejsky: עכו, Ako; arabsky: عكا, Aka, v oficiálním přepisu do angličtiny: Akko[2], přepisováno též Akra nebo Acre) je město v Severním distriktu v Izraeli.
Obsah |
[editovat] Geografie
Leží v nadmořské výšce 10 metrů na severním hrotu haifského zálivu. Jde o přístavní město , které je vzdáleno 13 kilometrů severně od Haify. Obcí prochází pobřežní železniční trať. Nachází se tu železniční stanice Akko.
[editovat] Dějiny
Akko sloužil jako obchodní centrum již od dob osídlení území Féničany. V dobách novozákonních byl znám jako Ptolemaios. Během křížových výprav bylo město součástí Jeruzalémského království a bylo několikrát dobyto a opět osvobozeno. Bylo posledním křižáckým městem ve Svaté zemi. Během Napoleonova blízkovýchodního tažení v roce 1799 bylo napadeno, ale francouzské armádě odolalo.
Zbytky podzemního křižáckého opevnění ze 13. století včetně rozsáhlé krypty johanitů, kteří vojensky obsadili město mezi lety 1191 až 1291, se dochovaly dodnes a jsou turisticky zpřístupněné.
Město je známé také tím, že zde byl dva roky vězněn Bahá’u’lláh a kde podle věřících zjevil ústřední knihu náboženství Bahá'í – Kitáb-i-Aqdas.
Roku 2001 bylo staré město Akko zařazeno organizací UNESCO mezi světové historické památky.
[editovat] Demografie
Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 30 300 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 32 700 osob). 13 600 osob patřilo mezi izraelské Araby[2] Izraelští Arabové tak tvoří cca třetinu celkové populace. V původním historickém jádru města ve vymezení z doby mandátní Palestiny tvoří Arabové až 70 %. Jen 15 % současného arabského obyvatelstva však je potomky rodin, které zde žily před rokem 1948. Zbytek sem přesídlil z jiných vesnic a měst v Izraeli.[3] Soužití Židů a Arabů v tomto smíšeném městě bylo poznamenáno etnickými nepokoji, které vypukly 8. října 2008 a eskalovaly do pětidenních násilností poté, co arabský obyvatel vjel autem během svátku Jom Kipur (kdy v Izraeli ustává veškerý silniční provoz) do převážně židovské čtvrti Akka.[4]
Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2010 zde žilo 46 600 lidí.[1]
| Rok | 1948 | 1961 | 1972 | 1983 | 1995 |
|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 4 059 | 25 222 | 33 700 | 36 396 | 44 240 |
| Rok | 2001 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 46 000 | 45 639 | 45 553 | 45 807 | 45 961 | 45 980 | 46 252 | 46 336 | 46 600 |
* údaj za rok 2010 zaokrouhlen na stovky
[editovat] Partnerská města
Akko má následující partnerská města:
Pisa, Itálie
Bregenz, Rakousko
Canton, Spojené státy- Deerfield Beach, Spojené státy
Recklinghausen, Německo
Bielsko-Biała, Polsko
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2010 [online]. ročenka Centrálního statistického úřadu 2011, [cit. 2011-09-28]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-01]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ STERN, Yoav. For Love of Acre [online]. Haaretz, [cit. 2009-03-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ IZENBERG, Dan. Police Arrest Acre Yom Kippur driver [online]. The Jerusalem Post, [cit. 2009-03-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-01]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-01]. Dostupné online. (hebrejsky)
[editovat] Literatura
- ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha : Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6.
- PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha : Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3.
[editovat] Externí odkazy
