Bejt Še'arim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O stejnojmenné vesnici v současném Izraeli pojednává článek Bejt Še'arim (mošav).
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Bejt Še'arim
בית שערים
IUCN kategorie II (Národní park)
Jeskyně rakví (č. 20) v Bejt Še'arim
Jeskyně rakví (č. 20) v Bejt Še'arim
Základní informace
Vyhlášení1936
Nadm. výška74 m n. m.
Rozloha12,20 ha
SprávaÚřad pro přírodu a parky
Poloha
StátIzraelIzrael Izrael
DistriktSeverní distrikt
UmístěníKirjat Tiv'on
Souřadnice
Bejt Še'arim
Bejt Še'arim
Další informace
Webwww.parks.org.il
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bejt Še'arim (hebrejsky בֵּית שְׁעָרִים‎, doslova „Dům bran“, anglicky Beit She'arim) je starověké židovské město a současný národní park v Izraeli, v Severním distriktu, situovaný na pomezí Jizre'elského údolí a pahorků Dolní Galileje.

Leží cca na jižním okraji města Kirjat Tiv'on nedaleko vesnice Bejt Zaid, přibližně 75 km severovýchodně od centra Tel Avivu a 17 km jihovýchodně od centra Haify.

Starověký Bejt Še'arim[editovat | editovat zdroj]

Interiér katakomb v Bejt Še'arim

Ve starověku se v těchto místech rozkládalo židovské město Bejt Še'arim (v řeckých pramenech nazývané Besara), založené v 1. století př. n. l. za vlády Heroda Velikého.[1]

Bejt Še'arim dosáhlo vrcholného rozmachu v době Talmudu a Mišny, ve 2. - 4. století našeho letopočtu, kdy sem nasi a rabín Jehuda ha-Nasi[2] přestěhoval své sídlo a Sanhedrin (židovskou radu) (cca roky 170207). Tím se Bejt Še'arim stalo centrem židovského života. Když Jehuda ha-Nasi asi roku 224 zemřel v nedalekém Cipori, nechal se pohřbít zde, což vedlo k tomu, že všichni bohatí Židé ze země izraelské i z okolních zemí tu chtěli být pohřbeni také.[3] Pod městem proto vyrostl ve zdejším skalnatém podloží systém katakomb s honosnými hrobkami. Ty se dochovaly do současnosti a obsahují cenné ornamenty s židovskou symbolikou a s nápisy v různých jazycích, nejvíce v řečtině.[2]

Město bylo zničeno ohněm roku 352, během revolty proti tehdejšímu římskému konzulovi Gallovi.[4] Potom město postupně upadalo a bylo opuštěno v 7. století, v době příchodu Arabů.[1]

Pozdější dějiny[editovat | editovat zdroj]

Řecký nápis v katakombách v Bejt Še'arim
Reliéf na jedné hrobce

Arabové lokalitu nazývali Šejch Abrik a pod tímto názvem zde v 19. století existovala arabská vesnice. Okolní pozemky ve 20. letech 20. století získal Židovský národní fond.[4] Nachází se zde hrob muslimského šejka.[2]

V roce 1926 se v této oblasti usadil Alexander Zaid - sionistický průkopník a objevil zdejší systém jeskyň a hrobů. Následoval archeologický průzkum a zpřístupnění lokality. Alexander Zaid byl roku 1938 zabit Araby a je poblíž starověkého Bejt Še'arim pohřben. Zaidův hrob je doplněn jeho sochou.[2]

Archeologie[editovat | editovat zdroj]

Proběhly tu rozsáhlé vykopávky pod vedením B. Mazara (1936-40, 1956-59) a N. Avigada (1953-55).

Jeskyně č. 20
Je největší místní pohřební systém. Jde o sál dlouhý 50 metrů, z něhož na obě strany vedou vchody do sarkofágů, kterých tu bylo objeveno asi 130.
Jeskyně rabiho Jehudy ha-Nasiho (č. 14)
Je zde pohřben mimo jiné Jehuda ha-Nasi se ženou. Na zdi jsou hebrejské nápisy se jmény jejich synů - r. Gamliela a r. Šimona.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Bet She'arim: The Jewish Necropolis of the Roman Period [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d בית שערים [online]. parks.org.il [cit. 2010-02-25]. Dostupné online. (hebrejsky) [nedostupný zdroj]
  3. BARAŠ, Martin. Ha-cafon la-metajel ha-acma'i. Jeruzalém: [s.n.], 2007. 336 s. S. 57–61. (hebrejsky) 
  4. a b בית שערים [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-15. (hebrejsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEGEV, Avraham (ed.) Archaelogocal Encyclopedia of the Holy Land. Jerusalem 1972. s. 53-54.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]