Jeruzalémské hradby
| Jeruzalémské Staré Město a jeho hradby | |
|---|---|
| Světové dědictví | |
 |
|
| Smluvní stát |  Izrael |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | ii, iii, vi |
| Odkaz | 148 (anglicky) |
| Oblast | Evropa |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1981 (5. zasedání) |
Jeruzalémské hradby obklopují oblast jeruzalémského Starého Města (cca 1km²). Byly zbudovány v období vlády Osmanské říše v Izraeli. Stavební práce probíhaly v letech 1535-1538 z rozhodnutí tureckého sultána Sulejmana I. Délka hradeb je 4,018 km, jejich průměrná výška činí 12 metrů a průměrná tloušťka 2,5 metrů. Součástí hradeb je 34 strážných věží a osm bran, kterými se vstupuje do Starého Města. Tyto hradby jsou posledními hradbami, které byly v průběhu let v Jeruzalémě postaveny.
Na hradby je těsně napojena tvrz Davidova věž (blízko Jafské brány) a také Chrámová hora.
Roku 1981 byly hradby spolu se Starým městem zapsány organizací UNESCO na seznam světového dědictví.
Obsah |
Historie hradeb[editovat]
Ve střední době bronzové (v době izraelských patriarchů) bylo na místě dnešního Jeruzaléma vystavěno město pojmenované Jebús, které bylo sice malé, nicméně opevněné — památky po tomto opevnění, které městu Jebus umožnilo, aby se stalo významným městem, se nacházejí ve Městě Davidově.
Podle židovské tradice, která je vyjádřena v Tanachu, nebyl Jeruzalém dobyt a zůstalo jebusitským městem i při příchodu kmene Juda a Benjamín. Až izraelský král David město ovládl a původní město přestavbou přeměnil v město Davidovo a rozšířil hradby. Město tehdy stálo na malém pahorku, který se nachází mimo dnešní Staré město. Šalomoun, Davidův syn, zbudoval první Chrám a znovu zvětšil městské hradby tak, aby chránily i Chrámovou horu. V období prvního Chrámu (až do jeho zničení) se pak město spolu s hradbami rozšiřovalo na severozápad, do oblasti, kde se dnes nachází židovská čtvrť.
Nehemjáš (Nechemja), který byl perským králem pověřen vést židovské navrátilce z babylonského zajetí, inicioval obnovu a znovuzbudování jeruzalémských hradeb – tyto hradby bývají nazývány „první“. V období druhého Chrámu se pak hradby dočkaly několika přestaveb: Herodes Veliký hradby rozšířil, aby jimi obklopil i východní pahorek - jsou nazývány „druhé“ a patří k nim i věže Fasael, Hippikos a Mariamné. Agrippa I. pak začal se stavbou „třetích hradeb“, avšak za cenu zvyšování daní. Hradby byly dokončeny těsně před vypuknutím První židovské války.
Po dobytí Jeruzaléma římským vojskem byly zničeny i hradby, které byly obnoveny při výstavbě římského města Aelia Capitolina, které bylo vybudováno na místě zbořeného Jeruzaléma. V obnově se pak pokračovalo i v období arabské nadvlády. Sultán Osmanské říše Sulejman I. rozhodl, aby hradby byly znovu zcela obnoveny. Stavba trvala v letech 1535-1538 a dochovaly se dodnes.
V letech 1948 až 1967, tj. mezi první arabsko-izraelskou a šestidenní válkou, byla napříč městem postavena betonová zeď, která oddělovala východní (jordánský) Jeruzalém od západního (izraelského). Tato zeď však byla odstraněna po sjednocení Jeruzaléma.
V nedávné minulosti[kdy?] byla vystavěna bariéra okolo Jeruzaléma, tzv. „Jeruzalémský plášť“,[zdroj?] která je součástí bezpečnostní bariéry, obklopující Západní břeh Jordánu.
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku חומות ירושלים na hebrejské Wikipedii.
Související články[editovat]
Externí odkazy[editovat]
