Šalomoun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Král Šalamoun

Šalomoun (hebrejsky שלמה Šelomo) byl králem jednotného Izraelského království. Vládl přibližně v letech 970–931 př. n. l. Za jeho vlády dosáhlo království největšího hospodářského a územního rozmachu, po jeho smrti se však v důsledku rozporů mezi jeho syny rozdělilo království na dvě části: na severní Izraelské království a jižní Judského království. Šalomoun také nechal v Jeruzalémě vystavět Chrám, který byl až do jeho zničení roku 586 př. n. l. střediskem židovského kultu. Šalomounovu vládu popisuje biblická 1. kniha královská a 2. Paralipomenon.

[editovat] Hodnocení Šalomouna

[editovat] Šalomounova moudrost

Podle biblického vyprávění byl Šalomoun známý pro svou moudrost, kterou přišla obdivovat i Královna ze Sáby. V židovských tradicích je považován za autora tří biblických knih: knihy Přísloví, knihy Kazatel a Písně písní, avšak moderní kritika Šalomounové autorství jednoznačně zpochybnila. O jeho moudrosti svědčí nejen rozkvět země, obchodu a rozvoj sídelního města Jeruzaléma, ale i fakt, že za 40 let jeho vlády nepoznala země válku - a to je v dějinách výjimečné.

Známé je Šalomounovo rozhodnutí při sporu mezi dvěma ženami o dítě^[1]: dvěma ženám se současně narodily děti, jedno však zemřelo. Jeho matka si tajně přivlastnila dítě druhé ženy a ta potom nešťastná žádala vrácení, až se celý spor dostal ke králi, kde obě ženy trvaly na svém. Šalomoun tehdy přikázal: Rozetněte dítě vedví a dejte každé ženě po půlce! Jedna z žen chladně souhlasila - druhá úpěnlivě prosila, ať dítě nechají žít a ať ho dají raději její sokyni. Tak král Šalomoun hned poznal, která z žen je pravou matkou dítěte a rozhodl jí dítě vrátit. Odtud také pochází rčení šalomounské rozhodnutí.

[editovat] Rozporuplnost hodnocení

Toto je však jen jedna stránka vyobrazení Šalomouna. Šalomoun je sice skutečně vylíčen jako moudrý, spravedlivý a zbožný král, na druhou stranu biblický text popisuje také popis Šalomounova drsného boje o moc.^[2] Bible sice líčí Šalomounovy úspěchy v diplomacii, obchodu a výstavbě Jeruzaléma (včetně Chrámu), avšak ukazuje, že to bylo za cenu nucených prací poddaných, přejímání cizích vzorů a kultury a že Šalomoun měl dokonce také harém. Šalomounova doba tak sice byla dobou vzestupu, avšak vnitřně se již izraelská společnost počínala rozkládat^[3] – po jeho smrti se království rozdělilo na Severoizraelské a Judské království.

[editovat] Odkazy

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu:

Šalomoun

[editovat] Poznámky

1. ↑ 1 Kr 3,16-28
2. ↑ 1 Kr 2,46: „Pak dal král příkaz Benajášovi, synu Jójadovu, a ten vyšel a skolil ho [Šimeího]; tak zemřel. A království se v ruce Šalomounově upevnilo.“
3. ↑ RENDTORFF, Rolf. Hebrejská bible a dějiny. Úvod do starozákonní literatury. 3. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7021-634-4. str. 59-62.

[editovat] Související články

Související články obsahuje: Portál Bible

• Královna ze Sáby
• 1. kniha královská
• Jeruzalémský chrám
• Izraelské království
• Judské království
• Šalomounovská dynastie