Šalomoun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o izraelském králi. Další významy jsou uvedeny v článku Šalomoun (rozcestník).
Král Šalomoun na vyobrazení ze začátku 14. století

Šalomoun (hebrejsky שלמה‎‎, Šlomo) byl králem jednotného Izraelského království. Vládl přibližně v letech 970931 př. n. l. (další možné datum úmrtí 933 př. n. l.). Za jeho vlády dosáhlo království největšího hospodářského a územního rozmachu, po jeho smrti se však v důsledku rozporů mezi jeho syny rozdělilo království na dvě části: na severní Izraelské království a jižní Judské království. Šalomoun také nechal v Jeruzalémě vystavět Chrám, který byl až do jeho zničení roku 586 př. n. l. střediskem židovského kultu. Šalomounovu vládu popisuje biblická 1. kniha královská a 2. Paralipomenon.

Hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Šalomounova moudrost[editovat | editovat zdroj]

Podle biblického vyprávění byl Šalomoun známý pro svou moudrost, kterou přišla obdivovat i Královna ze Sáby. V židovských tradicích je považován za autora tří biblických knih: knihy Přísloví, knihy Kazatel a Písně písní, i když moderní kritika mnohdy[kdo?] toto autorství zpochybňuje. O moudrosti Šalomouna svědčí nejen rozkvět země, obchodu a rozvoj sídelního města Jeruzaléma, ale i fakt, že za 40 let jeho vlády nepoznala země válku - a to je v dějinách výjimečné.

Známé je Šalomounovo rozhodnutí při sporu mezi dvěma ženami o dítě[1]: dvěma ženám se současně narodily děti, jedno však zemřelo. Jeho matka si tajně přivlastnila dítě druhé ženy a ta potom nešťastná žádala vrácení, až se celý spor dostal ke králi, kde obě ženy trvaly na svém. Šalomoun tehdy přikázal: Rozetněte dítě vedví a dejte každé ženě po půlce! Jedna z žen chladně souhlasila - druhá úpěnlivě prosila, ať dítě nechají žít a ať ho dají raději její sokyni. Tak král Šalomoun hned poznal, která z žen je pravou matkou dítěte, a rozhodl jí dítě vrátit. Odtud také pochází rčení šalamounské rozhodnutí.

Rozporuplnost hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Toto je však jen jedna stránka vyobrazení Šalomouna. Šalomoun je sice skutečně vylíčen jako moudrý, spravedlivý a zbožný král, na druhou stranu biblický text obsahuje také popis Šalomounova drsného boje o moc.[2] Bible sice líčí Šalomounovy úspěchy v diplomacii, obchodu a výstavbě Jeruzaléma (včetně Chrámu), avšak ukazuje, že to bylo za cenu nucených prací poddaných, přejímání cizích vzorů a kultury a že Šalamoun měl dokonce také harém. Šalomounova doba tak sice byla dobou vzestupu, avšak vnitřně se již izraelská společnost počínala rozkládat[3] – po jeho smrti se království rozdělilo na Severoizraelské a Judské království.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. 1 Kr 3,16-28
  2. 1 Kr 2,46: „Pak dal král příkaz Benajášovi, synu Jójadovu, a ten vyšel a skolil ho [Šimeího]; tak zemřel. A království se v ruce Šalomounově upevnilo.“
  3. RENDTORFF, Rolf. Hebrejská bible a dějiny. Úvod do starozákonní literatury. 3. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7021-634-4. str. 59-62.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Králové Izraelského království
Předchůdce:
David (král Izraele)
970–931 př. n. l.
Šalomoun
Nástupce:
Judské království: Rechabeám
Severoizraelské království: Jarobeám I.