David Gans

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Náhrobek Davida Ganse na starém židovském hřbitově v Praze

David (ben Šlomo) Gans (1541? Lippstadt, Vestfálsko – 22.[1] nebo 25.[2]? srpna 1613), někdy psáno Ganz, hebrejsky דוד בן שלמה גנז‎‎), zvaný též David Abzi[2], byl židovský kronikář, astronom a matematik. Je pohřben na starém židovském hřbitově v Praze.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Lippstadtu, Vestfálsko, a studoval v Bonnu, Frankfurtu, v Krakově u Mošeho Isserlise a v Praze u Maharala. Oddal se studiu matematiky a astronomie a stal se jedním z mála Židů své doby, který se zabýval světským (nežidovským sekulárním) oborem. Během svého pobytu v Praze byl v kontaktu s významnými osobnostmi vědy té doby jako Tycho Brahe nebo Johannes Kepler. Studium astronomie a matematiky rovněž využil ve své práci o židovském kalendáři. Ve svém díle Magen David (Štít Davidův) vydaném v r. 1612 odmítá ovšem Koperníkův heliocentrický názor a přiklání se k Ptolemaiovu. Jeho kniha o geografii Izraele již zůstala nevydána.

Cemach David[editovat | editovat zdroj]

Jeho nejznámějším dílem je kronika Cemach David (Ratolest Davidova, 1592, Praha) vydaná ve dvou dílech. První pojednává o historii Židů, druhý o historii obecně. Autor používal jako zdroje i jiné kroniky, ačkoli se o některých z nich vyjadřoval s despektem. Část díla byla přeložena do latiny (Wilhelm Heinrich Vorst, Leyden, 1644) a do jidiš (Solomon Hanau, Frankfurt, 1692) a je jedním ze zdrojů pro nahlédnutí do života a uvažování člověka v Evropě 16. století.

Zvláštní pozornost věnuje českým dějinám s odůvodněním: „protože tu v Čechách žijeme a já tu obývám a každý má milovati svoji zemi.“[1]

Další díla[editovat | editovat zdroj]

Nechmad ve-na'im (Příjemně a líbezně
hvězdářské dílo, vydané posmrtně r. 1743. Obsahuje část traktátu Magen David, vydaného krátce před autorovou smrtí.
Curat ha-arec a Gevulot ha-arec (Hranice země
nedochovaná kosmografická díla. Je možné, že se jedná o totéž dílo vydané pod dvěma názvy.
Ma'or ha-katan (Světélko), Migdal David (Davidova věž) a Prozdor (Předsíň
nedochované traktáty o aritmetice, geometrii a kalendáři.

Náhrobek[editovat | editovat zdroj]

Jeho náhrobek se nachází ihned u kraje Starého židovského hřbitova a je možné jej snadno najít. Jde o jeden z mála náhrobků na Starém židovském hřbitově, který je ozdoben Davidovou hvězdou, která v tomto případě symbolizuje jméno „David“, nikoli judaismus nebo příslušnost k židovskému národu. Druhým, méně viditelným reliéfem je husa umístěná nad hvězdou – také ta symbolizuje jméno „Gans“ (německy husa).

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2013 se v Praze konala u příležitosti 400. výročí Gansova úmrtí konference pod názvem David Gans (1541-1613) čtyři století poté: odkaz raně moderního židovského historika a vědce[3].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b POLÁK, Josef. David Gans – pokrokový dějepisec XVI. století. Věstník ŽNO. 10 1951, roč. XIII, čís. 42, s. 504. Přetištěný výňatek z Českožidovského kalendáře č. 28/1934.  
  2. a b http://www.jewishencyclopedia.com/articles/6506-gans-david-ben-solomon-ben-seligman
  3. http://pcjs.ff.cuni.cz/node/219


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu