Šalomounovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Královna ze Sáby, legendární zakladatelka Šalomounské dynastie
Judský lev

Šalomounovská dynastie je tradiční etiopský královský rod odvozující svůj původ od nemanželských potomků izraelského krále Šalomouna a Královny ze Sáby. Tradičně prvním králem ze Šalamounské dynastie byl Menelik I., který se narodil po návštěvě Královny ze Sáby u Šalomouna v Jeruzalémě.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poslední vládnoucí habešský císař Haile Selassie I. pocházel z 225. generace potomků Šalomouna a Královny ze Sáby

Dynastie Šalomounovců, která se opírá především o Etiopskou ortodoxní církev, se v Etiopii chopila vlády 10. srpna 1270 (10. nehasé 1262 dle etiopského kalendáře),[2] když Jekuno Amlak svrhl posledního vládce z agauské dynastie Zagwe. Jekuno Amlak si nárokoval následnictví v mužské linii od starého aksumského královského rodu, který právě Zagweovci vystřídali na trůnu. Šalomounovci v Etiopii vládli s několika přestávkami až do roku 1974, kdy byl poslední císař Haile Selassie I. sesazen vojenským dergem (radou). Další členové rodu byli uvězněni, a ostatní uprchli do exilu. Ženy z královského rodu byly dergovým režimem propuštěny z vězení roku 1989 a muži o rok později. Některým členům rodu poté v polovině roku 1990 bylo umožněno vycestovat a ostatní opustili zemi po pádu vlády dergu v roce 1991. Několik členů císařské rodiny se v pozdějších letech do země vrátilo.

Když se připočte kontinuita Šalomounovské dynastie s vládci starého Aksumu od Menelika I. a jeho matky, Královny ze Sáby, patří tato dynastie spolu s japonským císařským rodem Jamato mezi nejstarší na světě.

Území Šalomounské říše se během staletích značně proměňovalo, centrum však bylo vždy v severozápadní části dnešní Etiopie, v zemích Šoa (Shewa), Amhara a Tigraj. Šalomounovci v dobách největšího rozmachu pod svou vládu přičlenili oblasti dnešního Súdánu a přímořské oblasti Rudého moře a Adenského zálivu a stejně tak svůj vliv rozšiřovali i směrem na jih do oblasti dnešní Keni. Jižní a jihozápadní oblasti byly připojeny permanentně během posledních dvou staletí, některá šoanskými králi, jiná císaři Menelikem II. a Haile Sellasiem I., zatímco velká část středních a východních oblastí byla připojena k etiopskému státu již za vlády Amdy Siona I. (1314–1344) a Zary Jakoba (1434–1468); později ovšem byly okrajové oblasti načas ztraceny po nájezdech adalského sultána Ahmada ibn Ibráhíma al-Gházího.[3]

Erb[editovat | editovat zdroj]

Císařský erb přijal císař Haile Selassie I. a v současné době je držen mužskými členy rodu. Erb se skládá z císařského trůnu, lemovaného dvěma anděly. Jeden z andělů drží meč a váhy a druhý drží císařské žezlo. Trůn je často zobrazován spolu s křesťanským křížem, Davidovou hvězdou a islámským půlměsícem – symbolizující židovskou, křesťanskou a islámskou tradici. Znak je „zahalen“ do rudého pláště a královské koruny a před trůnem je lev, jakožto judský symbol. Judský lev byl také veprostřed etiopské vlajky za monarchie a je také hlavním symbolem etiopských monarchistických hnutí. Heslo Vítězný lev Judského kmene, objevující se na erbu a vždy předcházející císařovým oficiálním titulům, ale ukazuje spíše na Krista než na monarchii; oficiální císařské motto (pocházející z knihy Žalmů) bylo: Etiopie zdvihá své ruce k Pánu.

Galerie[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Solomonic dynasty na anglické Wikipedii.

  1. http://www.britannica.com/eb/article-9068619/Solomonid-Dynasty
  2. A. K. Irvine, „Review: The Different Collections of Nägś Hymns in Ethiopic Literature and Their Contributions.“ Bulletin of the School of Oriental and African Studies, University of London. School of Oriental and African Studies, 1985.
  3. Taddesse Tamrat, Church and State in Ethiopia (1270 - 1527) (Oxford: Clarendon Press, 1972), p 275.