Tel Chacor
| Biblické tely – Megido, Chacor, Tel Be'er Ševa | |
|---|---|
| Světové dědictví | |
 |
|
| Smluvní stát |  Izrael |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | ii, iii, iv, vi |
| Odkaz | 1108 (anglicky) |
| Oblast | Evropa |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2005 (29. zasedání) |
Tel Chacor je izraelský národní park a největší archeologickou lokalitou v Izraeli. Tel Chacor se nachází v Horní Galileji v Chulském údolí, asi 15 km severně od Galilejského jezera. Jižně od něj probíhá občasný vodní tok Nachal Chacor.
Chacor[1] bylo kenaanské město, které dosáhlo svého vrcholu a důležitosti na počátku 2. tisíciletí př. n. l..
V srpnu 1955 byly v lokalitě Chacor učiněny významné archeologické objevy, během výzkumu prováděného pod vedením Jiga'ela Jadina. Další série nálezů přišla v září roku 1957.[2] Roku 2005 byl Tel Chacor zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Obsah |
[editovat] Historické zmínky
Chacor je zmiňován v el-amarnské korespondenci (14. stol. př. n. l.), nalezené v El Amarně v Egyptě. Ta obsahuje mj. dopisy chacorského panovníka Avdi Tišriho, který v nich sliboval věrnost faraonovi. Avdi Tišri byl jediným kenaanským panovníkem v celém tomto diplomatickém archivu, jenž se tituloval jako „král“, což svědčí o velikosti a rozkvětu města v tomto období. Chacor je zmiňován také v textech z Mari, které se nachází blízko Tigridu.
Zprávy o Chacoru se nacházejí také v Bibli. Město bylo zničeno ohněm ve 12. století na konci doby bronzové. O dobývání města Izraelity mluví Joz 11,10 (Kral, ČEP). Znovu bylo vybudováno králem Šalomounem[3] v 10. století, spolu s výstavbou Megida a Gezeru. V době vlády krále Achaba, na konci 9. století př. n. l. se město stalo jedním z hlavních měst severního království a byla v něm vybudována nová pevnost. Roku 732 př. n. l. bylo město dobyto asyrským králem Tiglatpilesarem III.[4]
-
Místonosti z doby krále Šalomouna
-
Pevnost z doby krále Achaba
-
„Dům sloupů“
[editovat] Odkazy
[editovat] Poznámky
- ↑ Někdy přepisováno také jako Chasór (dle biblické hebrejštiny, takto ČEP), či Azor (z řečtiny, Bible kralická)
- ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. ISBN 3-89508-595-2. S. 322, 337. (anglicky)
- ↑ 1Kr 9,15 (Kral, ČEP)
- ↑ 2Kr 15,29 (Kral, ČEP)
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- (anglicky) Israel Antiquities Authority
- (česky) Josef Hřebík: Archeologie a Starý zákon
|
|||||
|
|||||
