Pobřežní železniční trať (Izrael)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zrušený železniční tunel v Roš ha-nikra
Dieselová lokomotiva a dvoupodlažní osobní souprava
Rychlíková souprava na pobřežní trati
Kolejové těleso poblíž města Kfar Šmarjahu

Pobřežní železniční trať (hebrejsky: מסילת החוף, Mesilat ha-Chof) je hlavní železniční trať v Izraeli, která začíná jižně od hranice s Libanonem na pobřeží Středozemního moře poblíž města Naharija v severním Izraeli a v současnosti končí v Tel Avivu. V roce 2013 má být propojena do existující železniční stanice Ašdod Ad Halom, čímž se vytvoří souvislá trať podél celého středomořského pobřeží v Izraeli až k hranici s pásmem Gazy.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Severní úsek pobřežní tratě z města Akko na křižovatku Remez (jižně od dnešní železniční stanice Kejsarija-Pardes Chana) byl postaven Brity ve 20. letech 20. století a provozován společností Palestine Railways. V letech 1941-1942 prodloužili inženýři z jihoafrické armády a novozélandské armády tuto trať na severu do Bejrútu a Tripolisu skrz železniční tunel u Roš ha-nikra. Po první arabsko-izraelské válce v roce 1948 byl ovšem tunel zablokován a doprava stejně jako veškeré politické styky mezi oběma zeměmi přerušeny.

Úsek jižně od křižovatky Remez včetně tehdejší konečné stanice (železniční stanice Tel Aviv Savidor Merkaz) byl postaven podnikem Izraelské dráhy počátkem 50. let 20. století a nová trať byla otevřena v květnu 1953, přičemž konečná stanice v Tel Avivu byla uvedena do provozu v listopadu 1954. Stala se hlavní severojižní spojnicí státu, nahradila tak starší a více ve vnitrozemí vedoucí Východní železniční trať, která spojovala křižovatku Remez s železniční stanicí Chadera Mizrach a železniční stanici Lod a která byla postavena již během osmanského období, aby byla částečně zrušena od roku 1969. Nový úsek pobřežní tratě výrazně zkrátil cestu mezi městy Tel Aviv a Haifa a napojil na železniční síť lidnatá města Hezlija a Netanja. Během 90. let 20. století byla trať na jihu prodloužena podél takzvané Ajalonské dálnice (dálnice číslo 20) v Tel Avivu a propojena tak s železniční tratí Tel Aviv-Jeruzalém.

Seznam stanic[editovat | editovat zdroj]

V současnosti jsou na pobřežní železniční trati následující stanice:

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Provoz v úseku jižně od Haify zajišťují dvoupodlažní soupravy. Operují tu meziměstské rychlíkové i příměstské zastávkové spoje. Dále tu je realizována i nákladní přeprava zboží. Jde o nejvytíženější trať v sítí izraelských drah, přičemž zcela největší dopravní objem vykazuje úsek podél Ajalonské dálnice v Tel Avivu.

Budoucí plány[editovat | editovat zdroj]

Propojení Tel Avivu a jihu státu podél pobřeží, které již je ve fázi výstavby, si vyžádá zřízení pěti nových stanic situovaných podél dálnice číslo 4. Nakonec má tak pobřežní trať dosáhnout až do železniční stanice Ašdod Ad Halom, která je nyní obsluhována železniční tratí Lod-Aškelon. Od konce 80. let 20. století začala trať procházet přístavbou druhé koleje. Podle stavu k roku 2009 již je zdvoukolejněna většina trati, s výjimkou nejsevernějšího úseku od oblasti jižně od města Akko až do Naharije. Dokončení se i v tomto úseku plánovalo na rok 2011. Ve fázi schvalování a přípravy je už elektrifikace tratě, ale vedení města Haifa to odmítá z estetických důvodů a také kvůli bezpečnosti, protože trať v oblasti Haify probíhá velmi blízko pobřeží. Plánuje se výhledově přidání třetí a čtvrté koleje, zejména mezi Tel Avivem a městem Binjamina. V těchto plánech se ovšem také počítá s možností oživit východní železniční trať jižně od křižovatky Remez a využít ji pro nákladní a záložní přepravu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Coastal railway line, Israel na anglické Wikipedii.


Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]