Šagor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o bývalém městě v Izraeli. O vodním toku v Izraeli pojednává článek Nachal Šagor.
Šagor
الشاغور - שגור
Město Dejr al-Asad, které tvořilo součást Šagoru
Město Dejr al-Asad, které tvořilo součást Šagoru
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 277 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Severní
Šagor
Red pog.png
Šagor
rozloha a obyvatelstvo
počet obyvatel: 30 800[1] (2009)
hustota zalidnění: 1725,3 (r.2008) obyv. / km²
správa
starosta: Salih Debbah (صالح دباح)

Šagor též Šagur, (hebrejsky: שגור, arabsky: الشاغور aš-Šághúr, anglicky: Shaghur, v oficiálním seznamu sídel Shaghor[2]) bylo město v Izraeli, v Severním distriktu vzniklé roku 2003 sloučením tří samostatných obcí a zrušené po roce 2008, kdy se původní obce opět osamostatnily.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Šagor ležel v nadmořské výšce 277 metrů, v údolí Bejt ha-Kerem odvodňovaném tokem Nachal Šagor, na pomezí Dolní a Horní Galileji, cca 18 kilometrů východně od města Akko, cca 105 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 28 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Šagor se nacházel v hustě zalidněném pásu. Osídlení v tomto regionu je smíšené. Vlastní město Šagor bylo osídleno izraelskými Araby, stejně jako mnohá další města a vesnice v okolí. Na jihovýchod od bývalého Šagoru leží ale větší židovské město Karmiel.

Šagor byl na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 85, která ve východozápadním směru propojuje Akko a oblast okolo Galilejského jezera.

Dějiny jednotlivých částí města[editovat | editovat zdroj]

Šagor patřil k největším arabským sídlům v Galileji. Město vzniklo uměle, sloučením tří do té doby samostatných obcí v roce 2003. Šlo o Madžd al-Krúm, Dejr al-Asad a Bi'ina.

  • Madžd al-Krúm (arabsky:مجد الكروم, hebrejsky: מַגְ'ד אל-כֻּרוּם, anglicky: Majd al-Krum) ve starověku zde stála židovská vesnice, která dala jméno zdejšímu údolí Bejt ha-Kerem. Později osídlena muslimskými Araby. Během První arabsko-izraelské války zde měl tábor vůdce arabských dobrovolnických sil Fauzí al-Kaukdží.[3] Oblast byla ale koncem října 1948 dobyta v rámci Operace Chiram izraelskou armádou, stejně jako celá přilehlá oblast centrální a severní Galileje.[4][5] Část obyvatel pak uprchla, ale do obce naopak dorazili noví obyvatelé - Arabové vysídlení z okolních vesnic. Po roce 1948 se Madžd al-Krúm rozrůstal a roku 1964 získal status místní rady (menšího města). Zemědělství mezitím ztrácelo pro místní ekonomiku původní význam. Obec se stala výrazným regionálním centrem. Konají se tu folklórní festivaly a vychází tu časopis o arabské kultuře.[3]
  • Dejr al-Asad (arabsky:دير الأسد, hebrejsky: דֵיר אל-אַסַד, anglicky: Deir al-Asad) byla založena ve středověku. Vesnice se zmiňuje už v dobách křižáckých válek. Ležela na strategické spojnici měst Akko a Safed. Obyvatelé jsou muslimští Arabové.[6] I ona byla roku 1948 dobyta a začleněna do státu Izrael, přičemž arabské obyvatelstvo zde zůstalo.
  • Bi'ina (arabsky: بعنة , hebrejsky: בִּעְנָה, anglicky: Bi'ina) byla založena patrně v raném novověku poté, co sultán Sulejman I. vyhnal ze sousední vesnice Dejr al-Asad křesťany. Jejich potomci se pak usadili poblíž svého starého domova a založili zde novou vesnici. Německý cestovatel zde roku 1806 uvádí i drúzské památky. Rovněž francouzský cestovatel Victor Guérin zde koncem 19. století uvádí mezi obyvateli Drúzy a arabské křesťany. Roku 1948 vesnici dobyli Izraeli a ponechali zdejší populaci na místě. V současnosti jde o smíšené muslimsko-křesťanské sídlo, kde muslimové tvoří cca 75 % a křesťané cca 25 % populace. V Bi'ina fungují 2 mešity, dále katolický a ortodoxní kostel. Působí zde zařízení předškolní péče o děti, 2 základní školy a střední škola.[7]
Britská pevnost z doby mandátní Palestiny v Madžd al-Krúm

Sloučení do obce Šagor[editovat | editovat zdroj]

Během 2. poloviny 20. století zaznamenaly všechny tři obce mimořádný populační nárůst. V roce 2002 měl Madžd al-Krúm 11 400, Dejr al-Asad 8300 a Bi'ina 6700 obyvatel. Všechny tři obce zároveň územně expandovaly a vytvořily souvislou aglomeraci. Všechny také postupně získaly status místní rady (malého města). V roce 2003 v rámci reformy samosprávy došlo k jejich sloučení do jedné obce, pro kterou zvolen název Šagor. Ta byla v roce 2005 povýšena na město.

Rozpuštění města a opětovné osamostatnění jeho částí[editovat | editovat zdroj]

Unie se ovšem neosvědčila a sloučené město se potýkalo s ekonomickými potížemi. Radnici chyběl profesionální úřednický sbor, jednotlivé městské části se vzájemně obviňovaly z neúměrného preferování jedné či druhé, nedařilo se vybírat komunální daně. Zhroutil se systém odvozu komunálního odpadu a kanalizace. Splašky tak po dlouhou dobu znečišťovaly vádí poblíž města. Kvůli dluhu u vodárenské společnosti Mekorot byla do Šagor opakovaně přerušena dodávka pitné vody. V roce 2008 bylo proto rozhodnuto, že dojde k opětovnému osamostatnění všech tří původních obcí, ve kterých měly v srpnu 2009 proběhnout komunální volby.[8]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Šagor byl etnicky arabským městem. Arabská komunita se dělila na většinové muslimy (zejména v Madžd al-Krúm a Dejr al-Ásad) a menšinové arabské křesťany v Bi'ině.[7] Šagor byl středně velké sídlo městského typu, byť zástavba měla zejména na okrajích obce rozvolněný a spíše venkovský ráz. K 30. červnu 2009 zde žilo 30 800 lidí. Během roku 2008 stoupla populace o 2,1 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Šagor 1955-2009 (v územním vymezení platném v letech 2003-2009)[1]
Rok 1955 1961 1972 1983 1995 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Počet obyvatel 4 100 6 200 9 800 14 100 21 500 26 400 27 100 27 800 28 500 29 200 29 900 30 500 30 800

Vývoj počtu jednotlivých samostatných součástí města Šagor je v jednotlivých článcích Madžd al-Krúm, Dejr al-Asad a Bi'ina

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c לוח 3.- אוכלוסייה, ביישובים שמנו מעל 2,000 תושבים ב-30.06.2009 [online]. ročenky Centrálního statistického úřadu, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. יישובים2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. a b מג'ד אל כרום [online]. bet-alon.co.il, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. HERZOG, Chaim. Arab-Israeli Wars. New York : Vintage Books/Random House, 1984. ISBN 0-394-71746-5. S. 89-91. (anglicky) 
  5. Welcome To Majd al-Kurum [online]. Palestine Remembered, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. דיר אל אסד [online]. bet-alon.co.il, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  7. a b בענה בבקעת בית הכרם [online]. bet-alon.co.il, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  8. Of waste and want , By Zafrir Rinat: A severe financial and managerial crisis has left many Arab towns in the Galilee with dysfunctional waste-disposal services. As the resultant hazards affect their Jewish neighbors too, they have begun cooperating on solutions [online]. Haaretz, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]