Naharija

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Naharija
נהריה
Pohled na Nahariji z vodárenské věže
Pohled na Nahariji z vodárenské věže
Naharija – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 15 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Severní
Naharija
Red pog.png
Naharija
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 10,233 km²
počet obyvatel: 53 000[1] (2012)
hustota zalidnění: 4765,8 (r.2012) obyv. / km²
správa
starosta: Jacky Sabag (ג'קי סבג)
vznik: 1934
zakladatel: Židé z Německa
oficiální web: http://www.nahariya.muni.il

Naharija (hebrejsky נַהֲרִיָּה, od hebrejského slova nahar doslova „řeka“, arabsky نهاريّا, v oficiálním přepisu do angličtiny Nahariyya[2], přepisováno též Naharia) je město v severním distriktu v Izraeli.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 15 metrů na pobřeží Středozemního moře, nedaleko izraelsko-libanonských hranic. Patří mezi vyhlášená turistická letoviska. Obcí prochází pobřežní železniční trať. Nachází se tu železniční stanice Naharija.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Naharija byla založena německými židovskými přistěhovalci roku 1934[2][3], podle jiného zdroje už roku 1930. První stavby byly dokončeny v roce 1933 a 10. února 1935 se v Nahariji usadily první rodiny. 10. únor 1935 je oficiálně považován za datum založení Naharije. Jméno získala nová osada podle vodního toku (vádí Nachal Ga'aton, které zde dřív ústilo do Středozemního moře).[4]

Nedaleko Naharije vedla ve starověku pobřežní stezka spojující Egypt a Fénicii. Dochovaly se tu pozůstatky osídlení z kanaánitského období nebo římská cesta s nápisem z doby císaře Nera. Osídlení pak pokračovalo i do středověku. Stával tu byzantský kostel. Byl tu také rytíři Řádu templářů postaven hrad Le'imbert.

Ve 20. století zde sionistický aktivista původem z Berlína Joseph Levy vykoupil 2000 dunamů (2 kilometry čtvereční) do židovského vlastnictví. Zakladatelé Nahariji tu původně zamýšleli vybudovat zemědělskou osadu, ale brzy si uvědomili nepraktičnost takového záměru. V roce 1941 byla vesnice Naharija povýšena na místní radu (malé město). V té době velká část původních osadníků přerušila kultivaci svých zemědělských farem a začali využívat příhodné přímořské polohy obce, zejména pro turistický ruch. Známým turistickým místem se proto Naharija stala už v období britské mandátní správy, kdy do této oblasti přijížděli britští důstojníci.[3]

Podle plánu OSN na rozdělení Palestiny z roku 1947 měla být Naharija začleněna do navrhovaného arabského státu, ale v následné válce ji v rámci operace Ben Ami dobyly židovské síly.[3]

Kvůli své zeměpisné poloze v blízkosti libanonsko-izraelské hranice se Naharija v průběhu let stala častým cílem raketového ostřelování i přímých teroristických útoků ze strany palestinských a islámských skupin. To vedlo k citelným finančním ztrátám zejména když k útokům docházelo v průběhu rekreační sezóny. V současnosti se v Nahariji nachází oblast přímořských soukromých i veřejných pláží s parkem, hotely, malým přístavem a velkým množstvím kaváren, barů restaurací a nočních podniků. Kromě cestovního ruchu je v oblasti rozšířen průmysl potravinářský, mléčný a ocelářský.

V Nahariji se nachází 22 škol, z čehož je 15 základních a 7 středních. Na východním okraji města stojí Nemocnice pro západní Galileu Naharija.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 46 400 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 49 800 osob).[2]

Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě mírně rostoucí populací. K 31. prosinci 2012 zde žilo 53 000 lidí.[1]

Vývoj počtu obyvatel Naharija 1948-1995[5]
Rok 1948 1961 1972 1983 1995
Počet obyvatel 1 722 14 574 23 781 27 834 36 341
Vývoj počtu obyvatel Naharija 2001-2012[6][2][1]
Rok 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Počet obyvatel 46 000 48 398 49 306 49 835 50 439 51 043 51 613 51 170 51 700 52 600 53 000

* údaje od roku 2010 zaokrouhleny na stovky

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Nahariyya ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2012 [online]. ročenka Centrálního statistického úřadu 2013, [cit. 2014-01-28]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. a b c d יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-01]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. a b c נהריה [online]. bet-alon.co.il, [cit. 2011-01-01]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. נחל כזיב [online]. bet-alon.co.il, [cit. 2010-03-22]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-01]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  6. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-01]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha : Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6.  
  • PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha : Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]