Dejr al-Asad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dejr al-Asad
דייר אל-אסד - دير الأسد
Celkový pohled na město
Celkový pohled na město
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 350 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Severní
Dejr al-Asad
Red pog.png
Dejr al-Asad
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: cca 5 km²
počet obyvatel: 11 300[1] (2013)
hustota zalidnění: 2224,1 (r. 2013) obyv. / km²
správa

Dejr al-Asad (hebrejsky דֵיר אל-אַסַד, arabsky دير الأسد, v oficiálním přepisu do angličtiny Deir al-Asad[2]) je místní rada (malé město) v Izraeli, v Severním distriktu, které bylo v letech 20032009 součástí města Šagor.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 350 metrů v údolí Bejt ha-Kerem na pomezí Dolní a Horní Galileji. Město se rozkládá na prudkém terénním zlomu Matlul Curim, který z dna údolí stoupá o několik set metrů na náhorní planiny Horní Galileji. Je odvodňováno tokem Nachal Šagor.

Nachází se cca 18 kilometrů východně od města Akko, cca 105 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 28 kilometrů severovýchodně od centra Haify, v hustě zalidněném pásu. Osídlení v tomto regionu je smíšené. Vlastní město Dejr al-Asad společně se sousedními městy Madžd al-Krum a Bi'ina je osídleno izraelskými Araby, stejně jako mnohá sídla v okolí. Na jihovýchod odtud leží ale větší židovské město Karmiel. Další menší židovská sídla vesnického typu (Tuval, Kišor nebo Lavon) jsou rozptýlená na návrších severně od Dejr al-Asad.

Dejr al-Asad je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 85, která ve východozápadním směru propojuje Akko a oblast okolo Galilejského jezera.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Byl založen ve středověku. Vesnice se zmiňuje už v dobách křižáckých válek. Ležela na strategické spojnici měst Akko a Safed. Obyvatelé jsou muslimští Arabové.[3]

Během první arabsko-izraelské války byla tato oblast koncem října 1948 dobyta v rámci Operace Chiram izraelskou armádou, stejně jako celý přilehlý region centrální a severní Galileje.[4] Místní arabská populace zde ale byla ponechána. Po roce 1948 se Dejr al-Asad rozrůstal a roku 1975 získal status místní rady (menšího města).

V roce 2003 v rámci reformy samosprávy došlo k sloučení místních rad Madžd al-Krum, Dejr al-Asad a Bi'ina do jedné obce, pro kterou byl zvolen název Šagor. Ta byla v roce 2005 povýšena na město. Unie se ovšem neosvědčila a sloučené město se potýkalo s ekonomickými potížemi. Radnici chyběl profesionální úřednický sbor, jednotlivé městské části se vzájemně obviňovaly z neúměrného preferování jedné či druhé, nedařilo se vybírat komunální daně. Zhroutil se systém odvozu komunálního odpadu a kanalizace. Splašky tak po dlouhou dobu znečišťovaly vádí poblíž města. Kvůli dluhu u vodárenské společnosti Mekorot byla do Šagor opakovaně přerušena dodávka pitné vody. V roce 2008 bylo proto rozhodnuto, že dojde k opětovnému osamostatnění všech tří původních obcí, ve kterých měly v srpnu 2009 proběhnout komunální volby.[5]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Dejr al-Asad je město s ryze arabskou populací s převahou muslimů.[6] Jde o menší sídlo městského typu s trvalým růstem. K 31. prosinci 2013 zde žilo 11 300 lidí.[1]

Vývoj počtu obyvatel Dejr al-Asad 1922–2013[7][8][9][2][1]
Rok 1922 1931 1945 1955 1961 1972 1983 1995 2000 2001 2002 2009 2010 2011 2012 2013
Počet obyvatel 749 858 1 100 1 600 1 938 3 053 4 152 6 485 7 800 8 010 8 300 10 378 10 600 10 900 11 100 11 300

* údaje za roky 1955, 2000, 2002, 2010 a od roku 2011 zaokrouhleny na stovky

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2013 [online]. ročenka Centrálního statistického úřadu 2014, [cit. 2014-09-22]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. a b יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-02]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. דיר אל אסד [online]. bet-alon.co.il, [cit. 2010-07-13]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. HERZOG, Chaim. Arab-Israeli Wars. New York : Vintage Books/Random House, 1984. ISBN 0-394-71746-5. S. 89-91. (anglicky) 
  5. Of waste and want , By Zafrir Rinat: A severe financial and managerial crisis has left many Arab towns in the Galilee with dysfunctional waste-disposal services. As the resultant hazards affect their Jewish neighbors too, they have begun cooperating on solutions [online]. Haaretz, [cit. 2010-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Deir Al-Asad until 2003 (Israel) [online]. Flags of the World, [cit. 2010-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Welcome To Dayr al-Asad [online]. Palestine Remembered, [cit. 2010-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-07-13]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  9. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-07-13]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]