Zélóti (Judea)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Zélóti (řecky: ζηλωτής, tj. „horliví“, hebrejsky: קנאים, kana'im), též sikarioni, byla militantní židovská skupina a protiřímské odbojové hnutí v 1. století n. l. v Judeji. V roce 66 n. l. se podíleli na protiřímském povstání a revoltě, která vešla ve známost jako první židovská válka. V té se různým židovským skupinám podařilo osvobodit Jeruzalém, který však nakonec Římané v roce 70 dobyli zpět a zbořili tamní Chrám.[1]

Zélóti krátce předtím prchli do pevnosti Masada, kterou lstí obsadili na počátku povstání, a stali se posledním místem odporu proti Římanům. Pevnost nebylo možno přímo dobýt, a tak se ji Římané rozhodli odříznout od přístupových cest a vyhladovět. Díky dobrým zásobám se zélótům podařilo přečkat tři roky. Během těchto let však římští ženisté postavili rampu, díky níž mohli beranidlem prorazit hradbu pevnosti. V roce 73 tak byli Římané připraveni k závěrečnému útoku. V noci před předpokládaným útokem promluvil vůdce zélótů, El'azar ben Ja'ir, ke svým stoupencům a připomněl jim společné odhodlání nikdy nebýt sluhy Římanů ani jiného Boha. Ti se nakonec všichni rozhodli pro kolektivní sebevraždu a vypálení všech staveb na Masadě. Tento akt pokládali za kiduš ha-šem, tj. posvěcení jména Hospodinova.[1] Když druhý den Římané vtrhli v plné zbroji do pevnosti, objevili na tisíc mrtvých obránců pevnosti. Příběh o sebevraždě se Římané dozvěděli díky dvěma ženám, které se před hromadnou sebevraždou spolu s pěti dětmi ukryly v nádrži na vodu.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SPIEGEL, Paul. Kdo jsou Židé?. Brno : Barrister & Principal, 2007. 228 s. ISBN 978-80-87029-07-7. S. 67-68.  
  2. COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London : Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. S. 118-119. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]