Akkadština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Akkadština
Rozšíření: starověká Mezopotámie

Počet mluvčích:

mrtvý jazyk

Klasifikace:

Písmo: klínové písmo
Postavení
Regulátor: není stanoven
Úřední jazyk: není úředním
Kódy
ISO 639-1: není
---
akk (B) akk (T)
ISO 639-3: akk
SIL: není
Wikipedie
není

Akkadština je mrtvý semitský jazyk (člen širší afroasijské jazykové rodiny), kterým se hovořilo v oblasti starověké Mezopotámie. Tento nejstarší doložený semitský jazyk k zápisu používal klínové písmo, převzaté ze starší sumerštiny (nepříbuzný, izolovaný jazyk, rozšířený na stejném území). Termín akkadština je odvozen od hlavního města Akkadu, které vybudoval kolem roku 2340 př. n. l. panovník Sargon a které bylo kulturním centrem starověké Mezopotámie.

První stopy akkadštiny tvoří akkadská vlastní jména v sumerských textech (kolem 2 800 př. n. l.). Souvislé akkadské texty se postupně objevují až v druhé polovině třetího tisíciletí. Do dnešního dne byly objeveny stovky tisíc textů a textových fragmentů velmi různého zaměření – mýty, oblast sociálně-správní, odborné protovědecké práce, korespondence a mnohé další. V druhém tisíciletí př. n. l. se akkadština štěpí do dvou variant – assyrštiny a babylónštiny (jde o lokální dialekty, kterými se hovořilo v severní Asýrii a jižní Babylónii). Po mnohá staletí byla akkadština lingua franca celého blízkého východu, v průběhu 8. století př. n. l. však začala být stále citelněji vytlačována aramejštinou. V době hellénistické už pak nebyla živým jazykem, znalost akkadštiny se omezovala na písaře a kněze. Nejmladší text psaný klínovým písmem je psán právě akkadsky a vznikl v 1. století n. l.

Související články[editovat | editovat zdroj]