Beerševa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Beerševa
באר שבע
Moderní zástavba v Beerševě
Moderní zástavba v Beerševě
Beerševa – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 260 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Jižní distrikt
Beerševa
Red pog.png
Beerševa
rozloha a obyvatelstvo
počet obyvatel: 197 300[1] (2012)
hustota zalidnění: 1679,3 (r.2012) obyv. / km²
správa
starosta: Rubik Danilovič ('רוביק דנילוביץ)
oficiální web: http://www.beer-sheva.muni.il

Beerševa (hebrejsky zvuk באר שבע, Be'er Ševa, arabsky بئر السبع‎‎, zvuk Bér as-Sabija, v oficiálním přepisu do angličtiny Be'er Sheva[2]) je město v Izraeli v Jižním distriktu. Starostou je Rubik Danilovič. S populací přes 190 000 obyvatel jde o sedmé nejlidnatější město v Izraeli.

Je administrativním centrem izraelského jihu a domovem Ben Gurionovy univerzity v Negevu, nemocnice Soroka či místního symfonického orchestru.

V pobiblické době Beerševa získala na významu v 19. století, kde zde osmanští Turkové postavili oblastní policejní stanici. Po roce 1948, kdy bylo dobyto Izraelem, došlo k významnému rozvoji města. Velkou část jeho populace tvoří Židé, kteří utekli z arabských zemí po roce 1948, a v 90. letech 20. století město zaznamenalo velký příliv etiopských Židů a Židů ze zemí bývalého Sovětského svazu. Město obklopuje množství satelitních městeček (suburbií), včetně převážně židovských, jako jsou Omer, Lehavim a Mejtar, a beduínských, jako jsou Rahat, Tel as-Sabi a Lakija.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Existuje několik hypotéz o etymologii slova Beerševa:

  • jako památka na přísahu mezi Abrahám a Abímelekem (filištínský král): studna přísahy
  • jako památka na přísahu mezi Izákem a Abímelekem: studna přísahy
  • jako památka sedmi studen, které vykopal Izák: sedm studní
  • jako památka na sedm bahnic (ovcí), které svědčily u přísahy mezi Abrahámem a Abímelekem: studna sedmi

V midraši, který se obecně negativně vymezuje vůči Filištínům, jsou tyto ovce interpretovány jako sedm potomků Abrahámových, kteří byli zabiti potomky Abímelekovými. V Bibli je Beerševa celkově popisována jako důležité svaté místo.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Archeologické naleziště v blízkosti města dokládá prastarou minulost města: tato oblast byla obydlena již 4 000 let př. n. l., zdejší sídliště bylo mnohokrát zničeno a znovu vystavěno.

Ve Starém zákoně v knize Genesis byla Beerševa popsána jako místo, kde byla složena přísaha o míru mezi Abrahámem, respektive Izákem, a Pelištejci.

Poslední obyvatelé Beerševy byli Byzantinci, kteří město opustili v 7. století, po dobytí města Araby Beerševa velice rychle zpustla. V 19. století ji evropští cestovatelé popisovali jako zničenou, pouze s jedinou studnou a několika beduínskými obyvateli žijícími v blízkém okolí. O rozvoj města se začali starat až osmanští Turci na přelomu 19. a 20. století. Kvůli kontrole Beduínů postavili na konci 19. století policejní stanici a později i železniční stanici se spojením do Gazy a Aškelonu.

Turecká železniční stanice, v pozadí moderní výstavba

Beerševa se rychle rozrostla v malé město a během první světové války se stala strategickým bodem. V průběhu britského mandátu nad Palestinou zůstala malým administrativním centrem. V roce 1947 byla, tehdy jako převážně arabské město, přiřčena, podle plánu OSN na rozdělení Palestiny, arabskému státu. Po vyhlášení nezávislosti (14. května 1948), napadly armády sousedních arabských zemí Izrael a Beerševa se stala významným strategickým a logistickým bodem egyptské invazní armády. Město bylo dobyto Izraelskými obrannými silami 21. října 1948 ve válce za nezávislost při operaci Jo'av (respektive při její podčásti nazývané Operace Moše) a od té doby zůstalo v izraelských rukách.

Od 50. let 20. století procházela plánovitou výstavbou v moderní město, v roce 1970 zde byla založena Ben Gurionova univerzita v Negevu. Roku 1973 vzniklo Divadlo v Be'er Ševě.[3] Od roku 1990 Beerševa zažívá výrazný nárůst obyvatel díky židovským imigrantům z bývalého SSSR.

Po dlouhou dobu zde nebyly žádné teroristické útoky, 31. srpna 2004 bylo však ve dvou autobusech zabito 16 lidí. K útokům se přihlásilo hnutí Hamas. 28. srpna 2005 byli sebevražedným atentátníkem na autobusovém nádraží vážně zraněni dva příslušníci ochranky.

Budova soudu ve čtvrti Merkaz Ezrachi

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Ze starého města se do dnešních dnů zachovalo jen několik staveb z osmanského období, dnes je snaha co nejvíce tyto památky restaurovat.

Významnou turistickou atrakcí je každotýdenní beduínský trh. V bývalém domě osmanského guvernéra je umístěno Negevské muzeum, ve starém městě jsou také známé Abrahámovy studny. Ve městě se také nachází mnoho moderních budov – Židovské kulturní centrum, nová koncertní hala, synagoga ve tvaru pyramidy, kulturní centrum etiopských Židů aj. V blízkosti města se nachází Památník Negevské brigády a archeologické naleziště Tel Be'er Ševa.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Park podél vádí Nachal Ašan v Beerševě

Jde o největší město Negevské pouště v jižním Izraeli. Často označované jako „hlavní město Negevu“.

Nachází se v nadmořské výšce 260 metrů v severní části Negevu, zhruba 90 kilometrů jižně od Tel Avivu a 70 kilometrů jihozápadně od Jeruzalému. Leží v mírně zvlněné krajině, členěné četnými vádí, zejména Nachal Be'erševa, Nachal Kovšim, Nachal Katef nebo Nachal Ašan. Na jih od města začíná zcela aridní oblast centrálního Negevu, na severní a západní straně naopak začíná krajina, která díky intenzivnímu zavlažování a obdělávání ztratila částečně pouštní charakter.

Díky své poloze na severu Negevské pouště má Beerševa velmi horké suché podnebí (podle definice leží v polopouštní oblasti). Dny jsou v zimě mírné, v noci však může teplota klesnout i pod bod mrazu. Roční průměr srážek je cca 220 mm, prší zvláště v zimních měsících. Na jaře se často vyskytují písečné bouře.

Leží v hustě osídlené oblasti, která je etnicky převážně židovská. V okolí ovšem leží četná rozptýlená sídla arabských Beduínů včetně beduínských měst jako Rahat nebo Tel Ševa. Město je na dopravní síť napojeno pomocí severojižní dálnice číslo 40. Ve východozápadním směru je to dálnice číslo 25. K severovýchodu směřuje dálnice číslo 60. Město je napojeno rovněž na železnici. Stojí tu železniční stanice Be'er Ševa cafon a železniční stanice Be'er Ševa merkaz. Prochází tudy železniční trať Tel Aviv-Beerševa. Z ní tu odbočuje železniční trať Beerševa-Dimona a ve výstavbě je železniční trať Aškelon-Beerševa.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 172 900 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 190 800 osob).[2]

Jde o velkou obec velkoměstského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2012 zde žilo 197 300 lidí.[1]

Vývoj počtu obyvatel Beerševa 1961-2000[4]
Rok 1961 1972 1983 1995 2000
Počet obyvatel 43 516 85 294 110 813 149 404 172 900
Vývoj počtu obyvatel Beerševa 2001-2012[5][2][1]
Rok 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Počet obyvatel 177 900 183 018 184 500 185 068 185 443 186 119 187 195 194 260 195 400 196 300 197 300

* údaje za rok 2001 a od roku 2010 zaokrouhleny na stovky

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Beerševa má následující partnerská města:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beersheba na anglické Wikipedii.

  1. a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2012 [online]. ročenka Centrálního statistického úřadu 2013, [cit. 2014-05-17]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. BEERSHEBA [online]. Jewish Virtual Library, [cit. 2011-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha : Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6.  
  • IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO. Fakta o Izraeli: země a lidé. Jeruzalém : Ahva Press, 1999. 28 s.  
  • PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha : Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]