Izák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Abrahám obětující Izáka
Tento článek pojednává o biblickém patriarchovi. Další významy jsou uvedeny v článku Izák (rozcestník).

Izák (hebrejsky יִצְחָק‎‎, Jicchak; doslova „bude se smát“) je druhým biblickým patriarchou (vedle Abraháma a Jákoba). Jeho otcem byl Abrahám a jeho matka byla Sára.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Izák nebyl jedináčkem. Jeho otec měl ještě jednoho syna jménem Izmael (Jišmael), kterého měl s otrokyní své ženy Hagarou (později měl Izák ještě dalších šest a i více sourozenců). Ale „dědicem“ byl Izák, protože ho Abraham měl se svojí manželkou Sárou a Hospodin ho určil jako jeho dědice. Izákovo narození bylo zaslíbené od Boha, Abrahám a Sára totiž už byli velice staří a neměli děti. Abrahám byl od Boha zkoušen. Měl obětovat Izáka (Bůh chtěl vědět jestli mu Abrahám opravdu důvěřuje). Abrahám s důvěrou uposlechl a šel Izáka obětovat na horu Morija (též Sion, na které byl potom kolem roku 960 př. n. l. vystavěn chrám králem Šalamounem). Na poslední chvíli řekl anděl Abrahámovi, že ve zkoušce uspěl a ať svého syna neobětuje.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Izák žehná Jákobovi, Govert Flinck, 1638

Izák si vzal Rebeku a když mu bylo 60 let zplodil s ní dva syny, dvojčata: Ezaua – o chvíli staršího (byl zarostlý, lovec) a Jákoba. Otcovo požehnání měl správně dostat Ezau, ale Rebeka chtěla, aby požehnání dostal Jákob. Nakonec Rebeka s Jákobem přelstili už starého a slepého Izáka a otcovo požehnání získal Jákob. Ezau se rozzuřil a chtěl ho zabít, a tak Jákob utekl za matčiným bratrem Labanem, kde se zamiloval do jeho dcery Ráchel. Kvůli ní a její sestře Lee, kterou ji Laban podstrčil při svatbě místo Ráchel, pak strýci Jákob 14 let sloužil a další léta za brav. Pak ho Hospodin povolal zpět do Svaté země.

Izák v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Příběh Abraháma, Sáry, Izáka a Izmaela lze zhlédnout ve filmu z roku 1994 pod názvem Abraham.

Význam příběhu[editovat | editovat zdroj]

Celý příběh obětování Izáka má jasně daný náboženský podtext. Je v něm vyjádřeno jasné odtržení od pohanských kultů, kde lidské oběti byly někdy součástí obřadů. Bůh tím jasně dává najevo své milosrdenství a jasný postoj k otázce lidských obětí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu