Cherson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Chersones.
Cherson
Херсон
Cherson – znak
znak
Cherson – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 25 m n. m.
Stát: Ukrajina Ukraine
Oblast: Chersonská Vlajka Chersonské oblasti
administrativní dělení: 3 rajóny
Cherson na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 300,0 km²
počet obyvatel: 312 000 (16. v rámci Ukrajiny); 345 000 v obvodu městské rady; 450 000 s aglomerací (2008)
hustota zalidnění: 1064 obyv. / km²
etnické složení: Ukrajinci (76,5 %), Rusové (20 %), ostatní (3,5 %)
správa
starosta: Volodymyr Vasylovyč Saldo
oficiální web: http://www.city.kherson.ua
telefonní předvolba: +380 552
PSČ: 73000

Cherson (ukrajinsky i rusky Херсон) je přístavní město na jižní Ukrajině poblíž ústí Dněpru do Černého moře. Cherson je střediskem Chersonské oblasti, přístavem, dopravním uzlem a průmyslovým i kulturním centrem. V současné době zde žije 312 000 obyvatel. Pod správu Chersonské městské rady spadají také SMT Antonivka a Komyšany a 7 vesnic.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1774 patřila oblast chanátu Krymských Tatarů. Po páté rusko-turecké válce, kdy carevna Kateřina Veliká získala tzv. Novou Rus a tím i nové přístupy k Černému moři, nechala dle rad knížete Grigorije Potěmkina při již dříve zřízené vojenské pevnosti založit město Cherson (název byl v souladu s dobovou módou zvolen dle někdejšího antického města Chersonésos, které leželo v místech dnešního Sevastopolu.)

Roku 1803 se město stalo centrem gubernie zahrnující dnešní jižní Ukrajinu. Během 19. století se rozvinul přístav a obchod převážně se zemědělskými výrobky z přilehlých úrodných rovin.

Za první světové války a občanské války bylo město postupně obsazeno několika armádami. Mezi válkami stihl většinu Ukrajiny krutý hladomor a nevyhnul se ani Chersonu. Od srpna 1941 do března 1944 byl Cherson okupován německým nacistickým vojskem.

Po rozpadu SSSR a obnovení nezávislé Ukrajiny nastal rozvrat řízené ekonomiky, zejména průmyslu, a přes nové investice ruských firem je město stiženo úbytkem obyvatelstva. Známkou toho je rozmach takzvaných brides agencies nabízejících bohatým Západoevropanům zprostředkování sňatku s místní ženou.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Rok Počet obyvatel Národnostní složení
1926 58 000 Ukrajinci 36%, Rusové 36%, Židé 25%
1939 97 800
1959 158 000 Ukrajinci 63%, Rusové 29%, Židé 6%
1979 331 000
1989 355 000
2005 319 278 Ukrajinci 76,5%, Rusové 20%, ostatní 3,5%

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Kateřiny

Cherson je poměrně významné kulturní středisko. Sídlí zde Chersonská, Technická a Agrární univerzita a mnoho odborných středních škol, dále oblastní hudebně-dramatické divadlo, loutkové divadlo, filharmonie. Z muzeí je nejdůležitější Chersonské vlastivědné muzeum. Město uzavřelo partnerství s polským městem Rzeszów.

Z historických památek se zde zachovaly zbytky opevnění z 18. století a další budovy z konce 18. a z 19. století (nemocnice, kasárna, starý městský hřbitov). Z roku 1781 pochází kostel Spaskyj sobor; římskokatolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova, jen o několik let mladší, byl později přestavěn. Blízko města stojí pozoruhodný Adžyholský maják, kovová konstrukce od Vladimira Šuchova z roku 1910.

Cherson je zajímavý také tím, že zde roku 1790 při cestě na Krym zemřel britský filantrop a reformátor vězeňství John Howard. Mezi rodáky však patří i někdejší izraelský premiér Moše Šaret.[1] V současnosti nejznámějším rodákem je bulharský politik Sergej Stanišev. Pobývali zde také ruští a ukrajinští spisovatelé, např. Alexandr Puškin, Afanasij Fet, Maxim Gorkij či Mychajlo Kocjubynskyj.

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Město si drží silnou pozici ve strojírenském (výroba kombajnů apod.), potravinářském průmyslu, metalurgii, výrobě a opravárenství lodí.

Železniční tratě vycházející z Chersonu jsou vesměs jednokolejné a neelektrifikované. Vedou ve směru DžankojKrym, MykolajivOděsa/Kyjev, SnihurivkaKryvyj Rih/Záporoží. Se všemi těmito místy existuje přímé vlakové spojení. Vzdálenějšími destinacemi jsou mj. Moskva, Minsk a Lvov.

Město leží na mezinárodní silnici E58 (VídeňKošiceKišiněvOděsa – Cherson – Rostov-na-Donu). Koncem 70. let byl na severovýchodním okraji města postaven důležitý silniční most přes Dněpr, který zkrátil především cestu do východních částí oblasti na Krym. Město má důležitý přístav a regionální letiště.

Městskou dopravu zajišťují autobusy a od 60. let i trolejbusy. Je plánována stavba trolejbusové trati do sousedního Cjurupynsku.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Moshe Sharett: The Second Prime Minister [online]. Úřad premiéra Státu Izrael, [cit. 2010-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu