Rusko-turecká válka (1768–1774)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rusko - turecké války
Konflikt: Rusko - turecká válka (1768-1774)
Alegorie vítězství Kateřiny II. nad turky od Stefana Torelliho, 1772
Alegorie vítězství Kateřiny II. nad turky od Stefana Torelliho, 1772
Trvání: 17681774
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Moldavsko, Besarábie, Valašsko, Egejské moře
Casus belli: střet ruských a tureckých zájmů v Polsku
Výsledek: vítězství Ruska, Smlouva z Küçük Kaynarca
Změny území:
Strany
Vlajka Ruska Ruské impérium
Прапор В.З..png Záporožští kozáci
Flag of Kingdom of Kartli-Kakheti.svg Království Kartli-Kacheti
Greek Revolution flag.svg Osmanské Řecko
Imeretiflag.jpg Království Imeretie
Vlajka Osmanské říše Osmanská říše
Flag of the Crimean Tatar people.svg Krymský chanát
Republic of Dubrovnik Flag.png Republika Dubrovník
Velitelé
Vlajka Ruska Kateřina II.
Vlajka Ruska Grigorij Potěmkin
Vlajka Ruska Petr Rumjancev
Vlajka Ruska Alexandr Suvorov
Vlajka Osmanské říše Mustafa III.
Vlajka Osmanské říše Abdulhamid I.
Vlajka Osmanské říše Ivazzade Halil Paša
Síla
125 000 300 000 - 600 000
Ztráty
neznámé neznámé
{{{poznámky}}}

Rusko - turecká válka (17681774) byl klíčový válečný konflikt z řady válek mezi Ruskem a Tureckem, jehož výsledkem bylo definitivní připojení jižní Ukrajiny, Krymu a severozápadní části Předkavkazska k Rusku. Záminkou k válce na straně Ruska bylo získání přístupu k Černému moři, Turecko chtělo získat vliv na území Volyně a Podolí. Válce předcházela složitá mezinárodní situace v Evropě, kdy spolu vedly diplomatické spory Francie a Rusko a vnitropolitická krize v Polsku. Na základě francouzského popudu a pod záminkou ruské intervence do Polska vyhlásil osmanský vůdce Mustafa III. Rusku válku. Na stranu Turecka se přidaly Krymský chanát a Dubrovnická republika. Kromě toho Turecko vojensky podporovalo polské povstalce. Na straně Ruska vedle pravidelné armády a námořnictva bojovali donští a záporožští kozáci. Během války v roce 1770 vypuklo protiturecké povstání Řeků na Peloponésu a v roce 1771 v Egyptě a Sýrii.

Během války ruská armáda pod vedením Rumjanceva a Suvorova postupně porazila Turky v bitvě u Largy, bitvě u Kahulu, a bitvě u Kozludži. Ruská středomořská flotila pod vedením Orlova a Spiridova porazila turecké námořnictvo v bitvě u ostrova Chios.

Výsledkem války bylo vítězství Ruska, definitivní přístup k Černému moři, územní zisky na severním Kavkaze a protektorát nad Krymským chanátem.