Hladomor na Ukrajině
Ukrajinský hladomor let 1932–1933 (ukrajinsky Голодомор) byl hladomor na územích obývaných převážně etnickými Ukrajinci cíleně způsobený politikou Sovětského svazu.[1] Odhady počtu obětí se v historických pracích pohybují mezi 2,6 milióny[2] a 3,5 milióny;[3] objevují se však i vyšší odhady.[4]
Ukrajina hladomor oficiálně prohlásila za akt genocidy a takto jej chápou i některé další státy. Česko neuznává Hladomor na Ukrajině, jak akt genocidy proti ukrajinského národu. Viz Přijaté Usnesení Poslanecké sněmovny u příležitosti 75. výročí hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933 ze dne 30. listopadu 2007:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
vědoma si demokratických principů, na kterých je založena Česká republika a nezapomínajíc na období dvou totalit, jimiž prošel český národ, u příležitosti 75. výročí Hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933
- s hlubokým zármutkem uctívá památku obětí Hladomoru na Ukrajině, který byl v letech 1932–1933 zrůdným totalitním režimem záměrně vyvolán, aby zlomil odpor ukrajinského lidu k násilné kolektivizaci a zdeptal jeho národní sebevědomí;
- vyjadřuje jménem českého národa hlubokou soustrast příbuzným a blízkým milionům lidí, již se stali oběťmi Hladomoru, který úmyslně a cíleně vyvolal zločinný stalinský režim;
- vyjadřuje svoji odhodlanost přispívat k prosazování mezinárodních principů, které by zabránily tomu, aby se v budoucnu mohla podobná tragédie kdekoli na světě opakovat; (zdroj: http://www.psp.cz),
Sovětská vláda se veškeré zprávy o hladomoru snažila popírat a bagatelizovat. Při této činnosti nacházela účinnou pomoc u evropských komunistů, ale i u představitelů kultury (např. Lion Feuchtwanger, Henri Barbusse, Romain Rolland a G. B. Shaw) a politiky (bývalý francouzský premiér Édouard Herriot)[5] Z depeší zveřejněných serverem WikiLeaks dokonce vyplývá, že ruský prezident Dmitrij Medvěděv upozornil ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeve, že když prohlásí hladomor za genocidu, zpochybní Rusko nároky Ázerbájdžánu na Náhorní Karabach.[6]
Reference [editovat]
- ↑ CONQUEST, Robert. The Harvest of Sorrow : Soviet Collectivization and the Terror-Famine. New York : Oxford University Press, 1986. (anglicky)
- ↑ France Meslè et Jacques Vallin avec des contributions de Vladimir Shkolnikov, Serhii Pyrozhkov et Serguei Adamets – Mortalite et cause de dècès en Ukraine au XX siècle, s. 28, viz též PDF
- ↑ Stanislav Kulchytsky, "How many of us perished in Holodomor in 1933", Zerkalo Nedeli, listopad 23-29, 2002. Online rusky a ukrajinsky
- ↑ Joint Statement on the Great Famine of 1932–1933 in Ukraine (Holodomor) z 10. listopadu 2003 udává mezi 7 až 10 milióny obětí.
- ↑ ZIEGLER, Aleš. Člověk cítí stále jenom hlad. Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933. Dějiny a současnost. 2009, roč. 31, čís. 4, s. 22. ISSN 0418-5129.
- ↑ WikiLeaks. Candid discussion with Prince Andrew on the Kyrgyz [online]. 2010-11-29. Dostupné online. (anglicky)
Literatura [editovat]
- ZIEGLER, Aleš. Člověk cítí stále jenom hlad. Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933. Dějiny a současnost. 2009, roč. 31, čís. 4, s. 20-23. ISSN 0418-5129.
Externí odkazy [editovat]
- Holocaust Ukrajinců přesáhl holocaust Židů – oficiální dopis představitelů ukrajinských krajanských organizací v ČR předsedovi Poslanecké sněmovny z listopadu 2007
- Sovětský diktátor Stalin a vedení jeho komunistické strany jsou podle ukrajinského soudu vinni za hladomor ve 30. letech. – v pořadu Události na ČT 24.
