Šumen
| Šumen Шумен |
||
|---|---|---|
 |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 43° 17′ s. š., 26° 56′ v. d. | |
| nadmořská výška: | 184 m n. m. | |
| stát: |  Bulharsko |
|
| oblast: | Šumenská oblast | |
| obština: | Šumen | |
 Šumen
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| počet obyvatel: | 86 978 | |
| etnické složení: | Bulhaři | |
| náboženské složení: | pravoslaví, islám | |
| správa | ||
| telefonní předvolba: | 054 | |
| PSČ: | 9700 | |
Šumen (bulharsky Шумeн) je město na severovýchodě Bulharska, hlavní město stejnojmenné oblasti, má 86 978 obyvatel.[1]
Obsah |
Historie [editovat]
V roce 811 město vypálil byzantský císař Nikeforos I., v roce 1087 ho pak obléhal Alexios I. Komnenos. Roku 1388 ho obsadil osmanský sultán Murad I. (1359–1389), pozdější vítěz nad Srby. Až v 18. století, kdy zde již po staletí vládli Turci, byl Šumen rozšířen a opevněn. Z osmanské moci se ho snažili vytrhnout Rusové, a to v letech 1774, 1810 a 1828, avšak neúspěšně. Po ukončení bojů dostalo město podle tehdejších tureckých zvyklostí titul Gazi (vítězné). Rusové ho osvobodili až v roce 1878.
V letech 1950–1965 se město jmenovalo Kolarovgrad na počest bulharského komunisty Vasila Kolarovova (1877–1950).
Památky [editovat]
- Velká mešita z roku 1744
Středověk [editovat]
Celou historii kvetly v městě Šumen bohaté duchovní a materiální kultury: thrácká, římská, byzantská a bulharská. V blízkosti Šumenu se nalézají první dvě hlavní města bulharského státu: Pliska a Preslav a kultovní centrum Madara. V Madaře je skalní klášter a na skalách je vytesán obraz středověkého jezdce bojovníka s mečem a psem po boku.
Ekonomika [editovat]
Má dobře rozvinutý lehký průmysl, zejména textilní, strojírenský a potravinářský. Dobře jsou rozvinuty i služby ve městě. V blízkosti Šumenu se nalézá KTA Madara – závod na výrobu a opravu těžkých strojů a kamionů. Také i chemický závod Panajot Volov (Панайот Волов). V posledních letech se rozvíjí turismus ve městě Ati.
_-_Le_cin%C3%A9ma.jpg)
