Kišiněv
| Kišiněv Chișinău |
|||
|---|---|---|---|
 Pohled na Kišiněv / Chișinău |
|||
|
|||
| poloha | |||
| zeměpisné souřadnice: | 47° 0′ 50″ s. š., 28° 51′ v. d. | ||
| nadmořská výška: | 85 m n. m. | ||
| stát: |  Moldavsko |
||
| obec (municipiu): | Kišiněv | ||
 |
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 120 km2 km² | ||
| počet obyvatel: | 592 900 (2007) | ||
| hustota zalidnění: | 4,935 obyv. / km² | ||
| etnické složení: | Moldavané/Rumuni (67,6 + 4,5 %), Rusové (13,9 %), Ukrajinci (8,3 %) (2004)[1] | ||
| náboženské složení: | pravoslavné křesťanství | ||
| správa | |||
| starosta: | Dorin Chirtoacă | ||
| oficiální web: | www.chisinau.md | ||
.png)
Kišiněv (rumunsky Chișinău, moldavskou cyrilicí Кишинэу; rusky Кишинёв / Kišiňov; ukrajinsky Кишинів / Kyšyniv; bulharsky Кишинев / Kišinev; polsky Kiszyniów) je největší a hlavní město Moldavska. Zároveň je také průmyslovým a obchodním centrem státu. Toto město je považováno za jedno z nejzelenějších v Evropě. Nachází se ve středu země na řece Bîc. Ekonomicky je město zdaleka nejlépe prosperujícím v zemi a je rovněž jedním z hlavních průmyslových center a dopravních uzlů celého regionu. Jako nejdůležitější město Moldavska nabízí Kišiněv širokou škálu vzdělávacích institucí.
Obsah |
Historie [editovat]
Dnes již moderní velkoměsto Kišiněv bylo založeno v roce 1436 jako klášterní obec. Od dávných časů toto hlavní město tvořilo centrální část Moldavského knížectví. Na počátku 19. století mělo město pouhých 7000 obyvatel. V roce 1812 se stal Kišiněv i s Moldavskem částí ruského impéria. Jeho populace se rozrostla na 92.000, do roku 1900 zde již žilo 125.787 obyvatel.
Doprava [editovat]
Ve městě žije okolo 800 tisíc obyvatel, z toho převážnou většinu tvoří Moldavané. Městská doprava je zde na docela kvalitní úrovni, jezdí zde autobusy, trolejbusy a linková/sběrná taxi, tzv. maršrutky, což je mikrobus pro 10 lidí, ve skutečnosti se do něj vejde mnohem více. Kišiněvská doprava je poměrně rychlá a levná a řadí se k nejlepším v zemi. Taxi bývají hlavně v centru, kde je soustředěn veškerý ruch z celého města, ovšem pro místní obyvatele je tato služba již dražší. Vnitrostátní i mezinárodní spoje zajišťuje také kišiněvské letiště, které je největší a nejmodernější v Moldavsku.
Centrum [editovat]
Třída Štěpána Velikého (bulevardul Ștefan Cel Mare și Sfânt), pojmenovaná po moldavském knížeti, dominuje centrální části města a je jedním z nejnavštěvovanějších a nejrušnějších míst ve městě. Nachází se zde většina hlavních lokalit, jako např. Moldavský parlament, prezidentský palác, sídlo vlády, hlavní katedrála, kino, hlavní banky a jiné.
Podnebí [editovat]
V Kišiněvě vládne kontinentální podnebí. Průměrné denní teploty se pohybují v červenci okolo 20-21 °C, v lednu kolem -2,5 °C. Rekordně zde bylo však naměřeno v létě 39,4 °C, v zimních měsících zde teplota rekordně klesla i k -28,4 °C.
Průměrné roční srážky činí 539 mm.
Slavní rodáci [editovat]
- Vladimir Mitrofanovič Puriškevič (1870—1920), ruský antisemitský politik
- Alexej Viktorovič Ščusev (1873—1949), sovětský architekt
- Alexandr Borisovič Goldenvejzer (1875—1969), sovětský klavírista a skladatel
- William Friedman (1891—1969), rusko-americký kryptolog
- Lewis Milestone (1895—1970), americký filmový režisér
- Maria Cebotari (1910—1949), rakouská zpěvačka
- Avigdor Lieberman (* 1958), izraelský nacionalistický politik
- Viktor Bologan (* 1971), moldavský šachista
- Teťana Hucu (* 1976), ukrajinská gymnastka
- Dorin Chirtoacă (* 1978), moldavský politik
- Almira Scripcenco (* 1979), francouzská šachistka
- Dan Bălan (* 1979), moldavský popový hudebník
- Arina Zelinscaia (* 1996), moldavská modelka [zdroj?]
Ve městě také během svého vyhnanství pobýval ruský básník Alexandr Sergejevič Puškin (1799 – 1837).
Partnerská města [editovat]
|
.svg){kind=small}
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
Externí odkazy [editovat]
