William Friedman
William Frederick Friedman (24. září 1891 – 12. listopadu 1969) zvaný též král kryptologů. Narodil se v židovské rodině v Kišiněvě v Moldavsku. Jako židé však byly pronásledováni a proto uprchli roku 1893 do Pittsburghu v USA. Zde mohl Friedman vystudovat v klidu obor genetiky na univerzitě Cornell.
Americký přední kryptolog Friedman se začal o svůj obor více zajímat po přečtení povídky E. A. Poea "Zlatý brouk" v dětství. Později se mu podařilo rozluštit japonský kód "Purple" během druhé světové války.[1]
Obsah |
Friedmanovi začátky a nepříjemnosti [editovat]
Do kryptologie vstupuje roku 1915 a poměrně brzy, roku 1920, napsal jedno z nejvýznamnějších děl kryptoanalýzy, té doby. Jmenoval se „Index shody a jeho aplikace v kryptologii“. Ovšem už v té době se Friedman setkává s první velkou nepříjemností. Jeho studii odeslal vlastní šéf na posouzení do Francie. Zde náčelník kryptografické služby ve francouzské armádě „Cartier“ vydává knihu jako svou vlastní práci.
Spisovatel a vynálezce [editovat]
Opravdu převratným dílem bylo ale čtyřsvazkové dílo „Základy kryptoanalýzy“, vydané roku 1923. Friedman ale nepsal jen knihy. Podílel se u vynalezení šifrovacího stroje Sigaba. Stroje který Amerika nejvíce využívala za druhé světové války. V námořnictvu ho označovali zkratkou ECM Mark II. Byl vyráběn firmou Teletip jejíž sídlo bylo v Chicagu.
Noví spolupracovníci [editovat]
Roku 1930 si Friedman vybral tři vynikající mladé matematiky do svého týmu. Ti se osvědčili protože s nimi spolupracoval až do konce života. Jmenovali se Abraham Sinkov, Salomon Kullback a Frank Rowlett.
Proč kryptologie? [editovat]
Friedman byl nadaný v mnoha směrech. Snad jako jediný toho v té době dělal tolik najednou. Kryptolog který rozvíjel metody kryptoanalýzy, luštil nejrůznější šifry a zároveň buď sám nebo s pomocí jiných, vynalezl řadu šifrovacích zařízení. Dokonce byla i zaznamenána jeho odpověď na otázku „Proč Kryptologie?“ Odpověděl tím že, „Člověk který zasvětí svůj život Kryptologii, k tomu musí mít zvláštní podněty. Zaprvé radost z toho, že může bez omezování rozvíjet své schopnosti. A zadruhé, neuvěřitelná zvědavost dozvědět se, co si lidé píší, že nechtějí aby tomu ostatní rozuměli.“
Konkurenti v kryptologii [editovat]
Američan Edward H. Hebern sestrojil roku 1915 šifrovací stroj který po dalším vývoji zaznamenal veliký úspěch. Zařízení bylo složeno ze dvou propojených psacích strojů. Každé písmeno bylo drátem spojeno s jiným písmenem na druhém stroji. Díky tomu jste u jednoho stroje psali text jaký chcete a druhý stroj vlastně sám vypisoval šifrovaný text.
Vývoj Hebernova stroje [editovat]
Roku 1921 nahradil Hebern dráty rotorem. Ten se v taktu šifrování točil a měnil tak šifru. Tím stroj získal na složitosti ale záměna tlačítek byla pořád závislá na periodě dvaceti šesti. Již o tři roky později mělo od něj námořnictvo stroj s pěti rotory. Tím počet možných abeced vzrostl na 265. Dekódování pro nepřítele díky této změně, znamenalo vyzkoušet 12 miliónů možností.
Obyčejný zaměstnanec telegrafní společnosti [editovat]
Gilbert Vernam navrhl roku 1918 v telegrafní společnosti kde pracoval, způsob šifrování. Jeho návrh znamenal průlom v rychlosti šifrování dálnopisných zpráv. Spočíval ve vložení dvou pětistopých děrných pásek do dálnopisu. Na jedné pásce byl normální text a na druhé náhodné heslo. Šifra spočívala v sloučení obou pásek dohromady pomocí operace XOR a odeslání. Dešifrování na druhém konci probíhalo stejně. Stačilo dát pásky jen na správné místo. Jedinou hrozbou odhalení textu bylo použití stejné heslové pásky víckrát za sebou.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Rosenheim, Shawn James. The Cryptographic Imagination: Secret Writing from Edgar Poe to the Internet. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 1997. ISBN 9780801853326, str.146 (anglicky)
Externí odkazy [editovat]
- http://helenis.webgarden.cz/sifry-a-sifrovani – Šifry a šifrování
