Alba Iulia
| Alba Iulia Gyulafehérvár |
||
|---|---|---|
 |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 46° 4′ 10″ s. š., 23° 34′ 30″ v. d. | |
| župa (judeţ): | Alba | |
 |
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 30 km² | |
| počet obyvatel: | 66 369 | |
| hustota zalidnění: | 63,4 obyv. / km² | |
| etnické složení: | Rumuni, Maďaři, Němci | |
| náboženské složení: | Pravoslaví | |
| správa | ||
| starosta: | Mircea Hava | |
| oficiální web: | www.apulum.ro | |
| PSČ: | 510 118 | |
Alba Iulia (maďarsky Gyulafehérvár, německy Karlsburg / Weißenburg, česky Karlovský Bělehrad ) je město v Rumunsku, hlavní město a centrum župy (judeţu) Alba na řece Mureş. Má 66 369 obyvatel.
Obsah |
Historie [editovat]
Starověk [editovat]
V době starého Řecka byla Alba Iulia, tehdy ovšem pod názvem Apulon (jenž zmiňuje Klaudios Ptolemaios), ekonomickým a společenským centrem celé tehdejší Dácie. Po dobytí země Římany zde bylo ustanoveno hlavní město té části provincie, známé jako Dacia Apulensis. Název města se tak opět změnil, tentokrát zněl Apulum. V této době to bylo jedno z největších měst celé Dácie; své sídlo zde měla i jednotka římských legií.
Středověk [editovat]
V 9. století je město zmiňováno jako Bălgrad, z maďarských pramenů je uvedeno, že město bylo centrem vévodství. Po rozšíření křesťanství sem a vzniku biskupství tu v 11. století vznikla první katedrála; současná je ale o jedno století mladší. Roku 1442 zde sedmihradský vojvoda Jan Hunyadi bojoval proti Osmanům. Během jeho vlády byla zároveň rozšířena i katedrála, po jeho smrti pak byl v ní pohřben.
Novověk [editovat]
O dalších 100 let později, v roce 1541 za vlády Gabriela Betlena se město stalo sídlem Sedmihradského vévodství, kterým zůstalo až do roku 1690. V této době se tu rozvíjela kultura a vzdělanost – vznikla akademie a knihovna; v 19. století bylo město napojeno na železniční síť.
Roku 1918, kdy docházelo k velkým změnám na celém světě, právě zde došlo k prohlášení, jež stvrdilo sjednocení Sedmihradska a Rumunského království; po tomto kroku již země dostala zhruba dnešní tvar i rozsah. Stalo se tak 1. prosince, tento den je dnes v Rumunsku státním svátkem jako Den Unie. Roku 1922 tu byl korunován král Ferdinand Rumunský.
Významné památky [editovat]
Partnerská města [editovat]
Aigio, Řecko
Alcalá de Henares, Španělsko
Arnsberg, Německo
Biograd na Moru, Chorvatsko
Düzce, Turecko
Nazareth Illit, Izrael
San Benedetto del Tronto, Itálie
Sliven, Belgie
Székesfehérvár, Maďarsko- Varese, Itálie
.svg){kind=small}
Galerie [editovat]
-
Pravoslavná katedrála
-
Římskokatolická katedrála
-
Hrobka J. Hunyadyho
