Skopje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Skopje
Скопје
Makedonská metropole Skopje
Makedonská metropole Skopje
Skopje – znak
znak
Skopje – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 240 m n. m.
stát: Republika Makedonie Republika Makedonie
Region: Skopje
administrativní dělení: 10 opčin
Skopje
Red pog.png
Skopje
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 1818 km²
počet obyvatel: 506 926 (2002)
hustota zalidnění: 3603 obyv. / km²
etnické složení: Makedonci (66,75%), Albánci (20,49%), Romové (4,63%), Srbové (2,82%), Turci (1,70%), Bosňáci (1,50%) a ostatní nepočetné menšiny[1]
náboženské složení: pravoslaví, islám
správa
starosta: Koce Trajanovski
oficiální web: http://www.skopje.gov.mk
telefonní předvolba: 02
PSČ: 91000

Skopje (makedonsky Скопје / Skopje, srbsky Скопље / Skoplje, albánsky Shkupi, turecky Üsküp) je hlavní a největší město Republiky Makedonie.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město je situováno v severozápadní části Republiky Makedonie na řece Vardaru na křižovatce středověkých obchodních cest z Bělehradu k Egejskému moři a z Dubrovníku do Konstantinopole. Jižně nad městem se vypínají hory masivu Jakupica (Torbešija). Tato příznivá poloha z něj v historii učinila důležitý obchodní uzel a zajistila mu prosperitu, která v osmanských dobách přinesla rovněž prolínání mnoha kultur. Návštěvník tak může vedle sebe obdivovat jak četné mešity, tak i kostely a další významné stavby.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání obyvatelstva v roce 2002 žije ve městě Skopje více než 500 000 lidí (tehdejší počet byl 506 926 obyvatel). Co se týče etnického složení obyvatelstva, tvoří Makedonci zhruba dvě třetiny, tj. 66,75%. Následují Albánci s 20,49% a Romové s 4,63%. Jako Srbové se v roce 2002 zapsalo 2,82% obyvatel. Turci s 1,70% a Bosňáci s 1,50% a ostatní méně početné menšiny doplňují obraz pestrého složení obyvatelstva hlavního města Makedonie.[1]

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Původní název města Skupi je zřejmě thráckého původu. Klade se do souvislosti s albánským názvem města Shkupi (nejasného původu). Slované město zpočátku nazývali Skope, Skopie, později Skoplja. Za turecké nadvlády se město nazývalo Üsküp.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Skopje.
Skopje v roce 1594

Město je charakteristické svojí starobylou zástavbou v podobě Tureckého starého města, jehož nejstarší části pocházejí až ze 14. století. Nejdůležitější událostí pro město se stalo zemětřesení v roce 1963, které město postihlo a téměř celé ho zničilo. Po zemětřesení zůstalo 7 z 10 lidí bez střechy nad hlavou. Jen díky mezinárodní pomoci se podařilo město zachránit a znovu vybudovat. Nová zástavba byla již projektována tak, aby vydržela i silnější otřesy. Turecké staré město přečkalo zemětřesení bez vážnějšího poškození a muselo se opravovat jen zčásti.

První osídlení na území Skopje pochází již z doby před naším letopočtem. V antickém období se zde nacházel hrad Scupi (později zničen při zemětřesení). Ve středověku spadala Skopje pod Východořímskou, později Byzantskou říši; nedaleko Skopje se narodil také jeden z neslavnějších byzantských císařů, Justinián I.. Později se území zmocnilo Bulharsko. V roce 1346 ji prohlásil srbský panovník Dušan hlavním městem své říše, která se však po jeho smrti rozpadla. V roce 1392 obsadili Skopje Turci a vládli zde 500 let.

Skopje ve 20. letech 20. století, ve předu budova Národního divadla, v pozadí hrad

Po balkánských válkách (19121913) se Skopje stává součástí Srbska. Spolu se Srbskem se roku 1918 stává součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od roku 1929 přejmenovaného na Jugoslávii. Za druhé světové války byla Skopje a větší část Makedonie připojena k Bulharsku, v listopadu 1944 město obsadili partyzáni. V nově vzniklé SFRJ se Skopje stalo hlavním městem Socialistické republiky Makedonie.

V roce 1939 bylo nedaleko Skopje otevřeno mezinárodní letiště Alexandra Velikého.

Staré železniční nádraží, nyní Muzeum města Skopje

V dobách existence socialistické Jugoslávie Skopje zaznamenalo značný populační růst. Ustanovení města jako regionálního centra (metropole SR Makedonie) umožnilo vznik celé řady úřadů a zajistilo soustředění mnohých podniků a výrobních kapacit. Těžkou zkouškou bylo zemětřesení v roce 1963, které si vyžádalo řadu obětí a během kterého bylo město velmi vážně poničeno. Tehdy zhruba čtvrtmilionovému městu pomohla s rekonstrukcemi nejen celá tehdejší Jugoslávie, ale i zahraničí, včetně Spojených států, či Československa. Na rekonstrukci města byl vypracován urbanistický plán, jehož autory byly japonský architekt Kenzó Tange a tým domácích (jugoslávských) urbanistů.

V roce 1990 byl ve Skopji vysvěcen chrám Klimenta ochridského, katedrála Мakedonské pravoslavné církve.

Po rozpadu společného státu v roce 1991 se Skopje stalo hlavním městem Makedonie. Ve snaze zatraktivnit město se makedonská vláda rozhodla na konci první dekády 21. století přijmout plán komplexního rozvoje města, v rámci kterého bylo centrum Skopje obohaceno o četné sochy a umělecké objekty a také muzea. Plán má být realizován do roku 2014.

Mešita Mustafa Paši

Památky[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nalézají vzácné mešity, jako například mešita Mustafa Paši, staré tržiště, původní bazary, uličky s obchody řemeslníků a také malý pravoslavný kostel sv. Spasitele, který byl vystaven v 17. století. Známou dominantou města je Kamenný most přes řeku Vardar z 15. stol, který figuruje i na netypickém znaku města.

Zajímavostí je také bývalé vlakové nádraží, které bylo poškozeno zemětřesením v roce 1963 a jehož hodiny stále ukazují čas 5:17 jako ve chvíli zemětřesení. Od roku 1970 zde sídlí Muzeum města Skopje.[3]

Na severozápadním okraji města se dochoval akvadukt, o němž dosud není jasné, pochází-li z pozdně římské doby, byzantského či osmanského období.[4] Za zmínku stojí též socha Matky Terezy.

Významné kostely ve Skopje[editovat | editovat zdroj]

Název kostela Popis Obrázek
Kostel sv. Spase Tento kostel, jedna z nejvýznamnějších památek města, byl vybudován v 16. století mezi Starým Bazarem a pevností Kale. Interiéry jsou umělecky velmi pestré - např. obří, ze dřeva vyřezaný oltář. V tomto kostele se nachází mj. i hrob Goce Delčeva, národního hrdiny. Hrobka Goce Delčeva
Kostel sv. Panteleona Kostel sv. Pantaleona se nachází nedaleko města ve čtvrti Nerezi a je příkladnou památkou komnenovského umění. Je známý především pro své fresky z 12. století. Ty podstoupily v 19. století přemalování, ale později byly opět obnoveny. Kostel sv. Pantaleona
Kostel sv. Demetria Kostel byl postaven v 18. století na místě starého kostela ze 13. století. Tento kostel byl hlavním ortodoxním kostelem ve městě před výstavbou katedrály sv. Klimenta Ohridského. Kostel sv. Demetria
Chrám Matky Boží Tento chrám, zasvěcený Matce Boží, byl postaven na místě starého stejnojmenného kostela z roku 1204 a později byl zcela zničen při požáru. Starý kostel byl dříve přestavěn a a znova vysvěcen v roce 1935, ale během Druhé světové války jej 7. dubna 1944 zničily bulharské armády. Kostel byl zapálen, fresky, malby a ikony zničeny a mnoho cenných církevní předmětů bylo převezeno do Bulharska. Svou současnou podobu získal chrám po rekonstrukci, která započala 2. října 2002 Chrám Matky Boží
Kostel sv. Klimenta Byl postaven v roce 1972 a jako jeden z mála ortodoxních kostelů byl navrhnut v současné moderní architektuře. Tento hlavní makedonský pravoslavný kostel vysvěcen v roce 1990, na 1150. výročí narození patrona kostela sv. Klimenta Ohridského. Ikony namaloval Gjorgi Danevski a Spase Spirovski a fresky namaloval akademický malíř Jovan Petrov a jeho spolupracovníci. Kostel sv. Klimenta

Kamenný most[editovat | editovat zdroj]

Kamenný most přes řeku Vardar
Podrobnější informace naleznete v článku Kamenný most (Skopje).

Kamenný most přes řeku Vardar (makedonsky: zvuk Камен мост)se nachází na Náměstí Makedonie na Starém městě. Byl postaven pod patronací sultána Mehmeda II. Dobyvatele mezi 1451 a 1469. Tento most představuje spojení mezi městskou minulostí i současností a dnes je uváděn jako symbol města (své umístění má i v městském znaku). Most byl částečně zrekonstruován v roce 1990.

Staré město[editovat | editovat zdroj]

Typická ulička na Starém městě
Podrobnější informace naleznete v článku Stara Čaršija.

Staré město ve Skopje nese název Stara Čaršija (Starý Bazar). Nachází se mezi Kamenným mostem a částí Bit Bazzar a mezi pevností Kale a Vardarem. V minulosti zde probíhaly všechny hospodářské činnosti ve městě. Mezi 16. a 17. stoletím dosáhlo Staré město největšího rozmachu, stalo se jedním z největším a nejrozvinutějších orientálních bazarů na Balkáně. Je zde mnoho rušných obchodů; Staré město poskytuje pohled na úžasnou kontrast mezi směsicí východní a západní kultury.

Náměstí Makedonie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Náměstí Makedonie.

Náměstí Makedonie (makedonsky: Плоштад Македонија, Ploštad Makedonijaje) nejvýznamnější a největší náměstí ve městě. Výrazně se rozšířilo po zřícení obrovské neoklasické budovy Národní banky a Domu armády v průběhu zemětřesení 1963. Nejpozoruhodnější stavbou je palác Ristić. Nejnavštěvovanější stavbou je ale Kamenný most. Náměstí celkově je velice příjemným místem k zastavení. Během teplejších měsíců se zde konají koncerty a celoročně je zde mnoho stánků se suvenýry a pod.

Pevnost Kale[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Pevnost Kale.

Pevnost Kale (makedonsky: Скопско Кале, Skopsko Kale) je tvrz, nacházející se na kopci nad městem. Původně zde stála mohutná pevnost, kde sídlili osadníci, chránící město před Turky. Do současnosti se dochovaly četné mohutné zdi a opevnění. Současná pevnost byla původně postavena za dob Byzantské říše v 6. století. Předpokládá se, že kameny, použité v této stavbě, byly převzaty ze zničeného města Skupi. Po zemětřesení roku 1963 se zachovaly kruhové, obdélníkové a čtvercové věže, které byly zrestaurovány. Dnes pevnost nabízí jednu z nejlepších vyhlídek na město.

Kříž tisíciletí[editovat | editovat zdroj]

Kříž tisíciletí na vrchu Vodno

Kříž tisíciletí (makedonsky: Милениумски крст, Mileniumski krst), nacházející se na vrcholu Vodno, je přední turistická atrakce Skopje. Na výšku měří 66 m a je to nejvyšší monumentální kříž na světě, který lze vidět ze vzdálenosti až 30 km. Byl vystavěn u příležitosti 2000 výročí křesťanství a Makedonie jako biblické země.

Kuršumli An[editovat | editovat zdroj]

Kuršumli An

Tento bývalý turecký hostinec nabízí architektonicky zajímavé oblouky a kupole. Nyní je zde část Makedonského národního muzea. Tento typ stavby je zcela běžný v jiných tureckých městech a nazývá se "karavanní". Je to impozantní stavba se zdobenými zdmi a řadou menších dómů s pyramidovým tvarem.

Památky věnované Matce Tereze[editovat | editovat zdroj]

Památník-dům Matky Terezy

Ve Skopje existuje několik dominant, věnovaných místní rodačce Matce Tereze. Památník dům Matky Terezy zde byl otevřen v roce 2009.

Akvadukt[editovat | editovat zdroj]

Starý akvadukt ve Skopje
Podrobnější informace naleznete v článku Akvadukt ve Skopje.

Akvadukt ve Skopje je starověký římský akvadukt. Leží v severní části města, v blízkosti vesnice Vizbegovo. Jeho historie sahá až do období vlády Štěpána IV. Dušana. )

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází několik významných kulturních center.

Muzeum Makedonie

Muzeum současného umění Skopje je jednou z nejvýznamnějších institucí v Makedonii, které nabízí celou škálu artefaktů moderního umění. Stavbu muzea podpořila finančně polská vláda. Celková plocha muzea je 5000 m2, muzeum se dělí na tři propojená křídla.

Dále existuje mj. Muzeum Makedonie (historické, archeologické a etnologické), Přírodní historické muzeum a Archiv Makedonie.

Od roku 1981 se zde každoročně pořádá Jazzový festival Skopje, jeden z nejvýznamnějších jazzových festivalů v jihovýchodní Evropě.

Kulturní léto ve Skopje je proslulý kulturní festival, který se ve městě koná každoročně v létě. Tento festival je členem mezinárodní asociace festivalů a akcí.

Festival blues a soul je relativně nová makedonská kulturní událost, která je pořádána v rámci Kulturního léta.

Květnové operní večery je festival, pořádaný ve Skopje od roku 1972. Je věnován operám a snaží se o proniknutí operního zpěvu více do kultury. Na tento mezinárodní festival zamíří ročně umělci z více než 50 zemí.

Mládežnický divadelní festival byl založen skupinou mladých nadšenců roku 1976.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Sport ve Skopje.

Jako hlavní město a nejdůležitější město v Makedonii je Skopje domovem několika sportovních týmů a míst konání. FK Vardar a FK Rabotnički jsou dva nejsilnější a nejoblíbenější fotbalové týmy, zatímco RK Kometal Gjorče Petrov je nejpopulárnější házenkářský tým. Skopje má čtyři hlavní sportovní haly, z nichž největší je Sportovní aréna Borise Trajkovského. Hlavním stadionem je Aréna Filipa II., která hostí Makedonskou fotbalovou reprezentaci.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Ve městě sídlí makedonský parlament i makedonská vláda. Je zde spousta soudů a jiných institucí. Své zastupitelské úřady zde má mnoho zemí včetně České republiky.

Současný starosta města Koce Trajanovski byl zvolen v dubnu 2009.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomika Skopje.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Město je v dnešní době důležitým průmyslovým střediskem, kde se vyrábí textil, tabák, ocel, keramické a kovové zboží. Soustřeďuje se zde 40% veškeré výroby země.

Náměstí Makedonie v centru města

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Vlakové nádraží ve Skopje

Od 1990 město rychle roste na pozici důležitého dopravního uzlu jihovýchodní Evropy, protože stojí na křižovatce dvou hlavních evropských dopravních koridorů - koridor VIII (východ-západ) a koridoru X (sever-jih). Význam města byl rozšířen po výstavbě nových dálnic, nového městského okruhu; důležité je i průběžné rozšiřování a modernizace místního mezinárodního letiště.

Letiště

Mezinárodní letiště Alexandra Velikého u Skopje je největší ze dvou mezinárodních letišť v zemi. Nachází se 22 km východně od města. Makedonská národní letecká společnost MAT Macedonian Airlines měla do svého zavření letiště jako hlavní základnu a létala do několika světových metropolí. Z letiště léta řada dalších leteckých společností. V roce 2009 začala na letiště rekonstrukce, která měla zvýšit roční kapacitu až na 3 000 000 cestujících.

Dálnice
Dálnice E65, severní obchvat

Dálnice E75, která spojuje Vardø v Norsku a řecký ostrov Krétu, leží východně od Skopje a pojí většinu Evropy s makedonským hlavním městem. E75 v Makedonii spojuje Kumanovo, Veles, Negotino a Gevgelija.

Taxi a autobusy
Autobusová doprava ve městě

Hlavní autobusové nádraží leží 2 km východně od centra města a se nachází v oblasti Centrální nádraží. Autobusy, jezdící přes celé město, spojují různé oblasti, průměrná cena za jízdenku je 30 denárů (přibližně 0,5 EUR). Město má rozvinutou taxi službu, nejčastější linky spojují centrum a letiště. Cena za cestu na nebo z letiště stojí asi 17 eur nebo 900 denárů. Za projížďku městem si taxi služby účtují přibližně 3 eura nebo 160 denárů. Taxi přeprava mezi městy je pro průměrné Makedonce příliš drahá.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání lidu v roce 2002 má Skopje 506.926 obyvatel. Hlavní etnickou skupinou jsou Makedonci - 338 358 obyvatel (66, 75% celkové populace). Následují Albánci - 103 891 (20, 49%), Romové - 23 475 (4, 63%), Srbové - 14 298 (2, 82%), Turci - 8 595 (1, 70%), Bosňáci - 7 585 (1, 50%) a další.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je kontinentální klima s horkými léty a mrazivými zimami.

Měsíc Led Úno Břz Dub Kvě Čer Čvc Srp Zář Říj Lis Pro
Maximum. [°C] 5 10 13 18 23 28 31 30 26 20 10 7
Minimum [°C] -5 2 5 7 12 16 18 18 15 11 6 -2
Déšť (mm) 100 103 113 175 201 123 132 102 109 127 124 141

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Skopje sestává z 10 opštin:

Opštiny Skopje

1. Centar
2. Gazi Baba
3. Aerodrom
4. Čair
5. Kisela Voda
6. Butel
7. Šuto Orizari
8. Karpoš
9. Gorche Petrov
10. Saraj

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Kamenný most přes řeku Vardar

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Stav počtu obyvatel 2002 PDF v angličtině a v makedonštině
  2. Hlavní města Evropy, Evžen Škňouřil, Edice OKO, nakladatelství Albatros 2004
  3. Музеј на град Скопје
  4. Skopskiot akvadukt na Culture.org.mk

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Skopje ve Wikimedia Commons