Skopje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Skopje
Скопје
Náměstí v centru města
Náměstí v centru města
Skopje – vlajka
vlajka
poloha
souřadnice: 42° 00' s.š., 21° 26' v.d.
nadmořská výška: 240 m n. m.
stát: Republika Makedonie Republika Makedonie
Region: Skopje
administrativní dělení: 10 opčin
Skopje na mapě státu
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 1818 km²
počet obyvatel: 506 926 (2002)
hustota zalidnění: 3603 obyv. / km²
etnické složení: Makedonci (66,75%), Albánci (20,49%), Romové (4,63%), Srbové (2,82%), Turci (1,70%), Bosňáci (1,50%) a ostatní nepočetné menšiny[1]
náboženské složení: Ortodoxní, islám
správa
starosta: Trifun Kostovski
oficiální web: www.skopje.gov.mk
telefonní předvolba: 02
PSČ: 91000
Panorama města Skopje

Skopje (makedonsky Скопје / Skopje, srbsky Скопље / Skoplje, albánsky Shkupi, turecky Üsküp) je hlavním a největším městem republiky Makedonie.

Obsah

[editovat] Poloha

Město je situováno při řece Vardaru na křižovatce cest z Bělehradu k Egejskému moři a z města Dubrovník do Konstantinopole. Jižně nad městem se vypínají hory masivu Jakupica (Torbešija). Tato příznivá poloha z něj v historii učinila důležitý obchodní uzel a zajistila městu prosperitu a prolínání mnoha kultur. Návštěvník tak může vedle sebe obdivovat islámské mešity, či křesťanské kostely. Ve městě žije přibližně 500 000 lidí.

[editovat] Jméno

Původní název města Skupi je zřejmě tráckého původu. Klade se do souvislosti s albánským názvem města Shkupi (nejasného původu). Slované město zpočátku nazývali Skope, Skopie, později Skoplja. Za turecké nadvlády se město nazývali Üsküp.[2]

[editovat] Historie

Hlavní článek: Dějiny Skopje

Město je charakteristické svojí starobylou zástavbou v podobě Tureckého starého města, jehož nejstarší části pocházejí až ze 14. století. Nejdůležitější událostí pro město se stalo zemětřesení v roce 1963, které město postihlo a téměř celé ho zničilo. Po zemětřesení zůstalo 7 z 10 lidí bez střechy nad hlavou. Jen díky mezinárodní pomoci se podařilo město zachránit a znovu vybudovat. Nová zástavba byla již projektována tak, aby vydržela i silnější otřesy. Turecké staré město přečkalo zemětřesení bez vážnějšího poškození a muselo se opravovat jen zčásti.

První osídlení na území Skopje pochází již z doby před naším letopočtem. V antickém období se zde nacházel hrad Scupi (později zničen při zemětřesení). Ve středověku spadala Skopje pod Východořímskou říši (později Byzanc) a Bulharsko. V roce 1346 ji prohlásil srbský panovník Dušan hlavním městem své říše, která se však po jeho smrti rozpadla. V roce 1392 obsadili Skopje Turci a vládli zde 500 let. Po balkánských válkách (1912-1913) se Skopje stává součástí Srbska. Spolu se Srbskem se roku 1918 stává součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od roku 1929 přejmenovaného na Jugoslávii. Za druhé světové války byla Skopje a větší část Makedonie připojena k Bulharsku, v listopadu 1944 město obsadili partyzáni. V nově vzniklé SFRJ se Skopje stalo hlavním městem Socialistické republiky Makedonie.

[editovat] Památky

Ve městě se nalézají vzácné mešity, jako například mešita Mustafa Paši, staré tržiště, původní bazary, uličky s obchody řemeslníků a také malý pravoslavný kostel sv. Spasitele, který byl vystaven v 17. století. Známou dominantou města je Kamenný most přes řeku Vardar z 15. stol. Zajímavostí je také bývalé vlakové nádraží, dnes muzeum města Skopje, které bylo poškozeno zemětřesením v roce 1963 a jehož hodiny stále ukazují čas 5:17 jako ve chvíli zemětřesení. Za zmínku stojí též socha Matky Terezy.

[editovat] Ekonomika

Hlavní článek: Ekonomika Skopje

[editovat] Průmysl

Město je v dnešní době důležitým průmyslovým střediskem, kde se vyrábí textil, tabák, ocel, keramické a kovové zboží. Soustřeďuje se zde 40% veškeré výroby země.

[editovat] Klima

Ve městě je kontinentální klima s horkými léty a mrazivými zimy.

Měsíc Led Úno Břz Dub Kvě Čer Čvc Srp Zář Říj Bře Pro
Maximum. [°C] 5 10 13 18 23 28 31 30 26 20 10 7
Minimum [°C] -5 2 5 7 12 16 18 18 15 11 6 -2
Déšť (mm) 100 103 113 175 201 123 132 102 109 127 124 141

[editovat] Administrativní dělení

1. Centar
2. Gazi Baba
3. Aerodrom
4. Čair
5. Kisela Voda
6. Butel
7. Šuto Orizari
8. Karpoš
9. Gorche Petrov
10. Saraj

[editovat] Slavní rodáci

Kamenný most přes řeku Vardar


[editovat] Partnerská města

[editovat] Reference

  1. Stav počtu obyvatel 2002 PDF v angličtině a v makedonštině
  2. Hlavní města Evropy, Evžen Škňouřil, Edice OKO, nakladatelství Albatros 2004

[editovat] Externí odkazy


Související články obsahuje
Portál Makedonie