Prokletije

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prokletije, Проклетије
Bjeshkët e Nemunaje
Nejvyšší bod Maja e Jezercës (Jezerski vrh) (2 694 m)

Nadřazená jednotka Dinárské hory
Sousední
jednotky
Bjelasica, Komovi, Visitor, Žijovo, Koprivnik, Junička planina,

Světadíl Evropa
Stát Albánie Albánie
Černá Hora Černá Hora
Kosovo Kosovo
Horniny vápenec, dolomit, břidlice
Povodí Lim (Dunaj), Cijevna, Drin

Prokletije (albánsky Bjeshkët e Nemunaje) je pohoří nacházející se na hranicích Albánie, Černé Hory a Kosova. Je to nejvyšší část Dinárských hor. Nejvyšší vrchol je Maja e Jezercës (2694 m), ležící v jižní části celku.

Vymezení[editovat | editovat zdroj]

Největší část pohoří (přibližně dvě třetiny) náleží Albánii, kde je součástí Severoalbánských Alp. Na severu je Prokletije údolím řeky Lim a její zdrojnice Ljuča odděleno od pohoří Visitor, na západě sousedí v údolí řeky Cijevna s pohořím Žijovo, na jihu plynule přechází v Severoalbánské Alpy, které sahají až k řece Drin, východními sousedy jsou Junička planina a Koprivnik.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Pohoří Prokletije nemá souvislý skalní hřeben, ale je rozčleněno do několika hřbetů a horských skupin - na západě Karanfil (Brada), Trojan, Bělič a Maja Kadis. Tyto masivy jsou více rozeklané s monumentálními vápencovými stěnami a hlubokými dolinami. V této oblasti se také nachází dvě nejvýznamnější jezera pohoří (Plavsko jezero, Ridsko jezero). Na východě jsou to skupiny hor Bogičevica, Djeravica či Bogdaš. Jih představuje především okolí vrcholu Maja e Jezercës.

Významné hory[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Na západě jsou hory tvořeny vápencem a dolomitem, na východě a severu jsou masivy modelovány břidlicí.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k vápencové stavbě je pohoří Prokletije poměrně chudé na vodní zdroje. Potoky mají často sezónní charakter, v mnoha případech se ztrácejí v ponorech. Mezi větší vodní toky patří zdrojnice řeky Lim - Grnčar a Vruja, jejichž soutokem v Gusinje vzniká Ljuča, ta ústí do Plavského jezera a po výtoku z něj již nese jméno Lim. Ze zdejších jezer jsou nejvýznamnější Plavsko jezero ležící v pod horami a Ridsko jezero nad kterým se vypíná masiv Bogičevica.

Osídlení[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo na svazích Prokletije je převážně muslimské a to včetně černohorské části, která je součástí oblasti Sandžak a obývají ji Bosňáci. Největšími sídly na úpatí Prokletije jsou černohorská městečka Plav a Gusinje.

Kategorie Prokletije ve Wikimedia Commons