Prokletije
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Prokletije, Проклетије Bjeshkët e Nemunaje |
|
|---|---|
_sa_Karanfila_(2480).jpg) |
|
| Nejvyšší bod | Maja e Jezercës (Jezerski vrh) (2 694 m) |
| Délka | km |
| Rozloha | km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m |
| Nadřazený celek | Dinárské hory |
| Sousední celky | Bjelasica, Komovi, Visitor, Žijovo, Koprivnik, Junička planina, |
| Podřazené celky | |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Albánie Černá Hora Srbsko |
| Horniny | vápenec, dolomit, břidlice |
| Poznámka | {{{poznámka}}} |
| Povodí | Lim (Dunaj), Cijevna, Drin |
Prokletije (albánsky Bjeshkët e Nemunaje) je pohoří nacházející se na hranicích Albánie, Černé Hory a Srbska (Kosova). Je to nejvyšší část Dinárských hor. Nejvyšší vrchol je Maja e Jezercës (2694 m), ležící v jižní části celku.
Obsah |
[editovat] Vymezení
Největší část pohoří (přibližně dvě třetiny) náleží Albánii, kde je součástí Severoalbánských Alp. Na severu je Prokletije údolím řeky Lim a její zdrojnice Ljuča odděleno od pohoří Visitor, na západě sousedí v údolí řeky Cijevna s pohořím Žijovo, na jihu plynule přechází v Severoalbánské Alpy, které sahají až k řece Drin, východními sousedy jsou Junička planina a Koprivnik.
[editovat] Charakteristika
Pohoří Prokletije nemá souvislý skalní hřeben, ale je rozčleněno do několika hřbetů a horských skupin - na západě Karanfil (Brada), Trojan, Bělič a Maja Kadis. Tyto masivy jsou více rozeklané s monumentálními vápencovými stěnami a hlubokými dolinami. V této oblasti se také nachází dvě nejvýznamnější jezera pohoří (Plavsko jezero, Ridsko jezero). Na východě jsou to skupiny hor Bogičevica, Djeravica či Bogdaš. Jih představuje především okolí vrcholu Maja e Jezercës.
[editovat] Významné hory
|
|
[editovat] Geologie
Na západě jsou hory tvořeny vápencem a dolomitem, na východě a severu jsou masivy modelovány břidlicí.
[editovat] Vodstvo
Vzhledem k vápencové stavbě je pohoří Prokletije poměrně chudé na vodní zdroje. Potoky mají často sezónní charakter, v mnoha případech se ztrácejí v ponorech. Mezi větší vodní toky patří zdrojnice řeky Lim - Grnčar a Vruja, jejichž soutokem v Gusinje vzniká Ljuča, ta ústí do Plavského jezera a po výtoku z něj již nese jméno Lim. Ze zdejších jezer jsou nejvýznamnější Plavsko jezero ležící v pod horami a Ridsko jezero nad kterým se vypíná masiv Bogičevica.
[editovat] Osídlení
Obyvatelstvo na svazích Prokletije je převážně muslimské a to včetně černohorské části, která je součástí oblasti Sandžak a obývají ji Bosňáci. Největšími sídly na úpatí Prokletije jsou černohorská městečka Plav a Gusinje.
