Albánci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Albánci
Shqiptarët
Agim Çeku
Agim Çeku
Populace
okolo 7,5 miliónů
Země s významnou populací
Albania Albánie 2 690 000[1]
Kosovo Kosovo 1 680 000[2]
Zbytek Balkánu: 1 200 000
Macedonia Makedonie 509 083 [3]
Greece Řecko 274 390–600 000 [4][5]
Serbia Srbsko 62 000 [6]
Montenegro Černá Hora 30 439 [7]
Croatia Chorvatsko 15 082 [8]
Romania Rumunsko 10 000 [9]
Zbytek Evropy: 1 600 000
Italy Itálie 482 627 [10]
Germany Německo 550,000 [11]
Switzerland Švýcarsko 200 000 [12][13]
Blízký východ:
Turkey Turecko 500,000 [14]
Zbytek světa:
USA USA 193 813 [15]
Jazyk(y)

albánština

Náboženství

zejména sunnitský islám, jinak Římskokatolická církev nebo Pravoslaví

Albánci (ojediněle též Škipetaři[16][17]) jsou národ žijící v jihovýchodní Evropě. Předchůdci dnešních Albánců jsou podle některých teorií indoevropští Illyrové (existují však teorie o thráckém či jiném původu Albánců). Původ Albánců je přitom dodnes ožehavé téma, neboť během územních sporů (například o status Kosova) se jednotlivé národy často prohlašují za původní národ na daném území. V 5. a 6. století našeho letopočtu přešli stejným územím Vizigóti, Hunové a Ostrogóti, v raném středověku o něj soupeřily Byzanc, Turecko, Bulhaři a Srbové. V roce 1468 byl potlačen 15 let trvající odpor pod vedením hrdiny Skanderbega a území dnešní Albánie se stalo součástí Osmanské říše. V roce 1881 turecká armáda potlačila první snahy o nezávislost země, po balkánských válkách zde v roce 1913 vzniklo knížectví – Albánie, určitá část Albánců však zůstala mimo jeho území. Jejich počet dnes činí okolo 8 mil., žijí většinou v Albánii, v Kosovu a v přilehlých územích Makedonie, Řecka a centrálního Srbska. Jejich jazykem je albánština, což je samostatný indoevropský jazyk.

Mezi významné albánské osobnosti patří bojovníci z 15. století jako např. Skenderbeg, dále spisovatel Ismail Kadare, malíř Ibrahim Kodra, skladatel Simon Gjoni, nositel Nobelovy ceny Ferid Murad, olympijský atlet Klodiana Shala, římskokatolická misionářka Matka Tereza a papež Klement XI. Dalšími dobře známými jednotlivci jsou ministerský předseda Osmanské říše Ferhat Paša a Muhammad Alí Paša, místokrál Egypta. John Belushi a jeho bratr Jim Belushi měli také albánský původ, ti se přistěhovali do USA po druhé světové válce. Americká herečka Eliza Dushku je také dcerou albánského otce a dánské matky.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. See 2011 Census, the preliminary results of the 2011 census in Albania show the national population at 2,831,741 people, while the CIA World Factbook estimates that 95% of Albania's population are ethnic Albanians - about 3,690,000 out of the census population. See CIA World Factbook 2011
  2. See 2011 Census, the preliminary results of the 2011 census in the Republic of Kosovo show the national population at 1,733,872 but the census was boycotted in North Kosovo and this figure does not include the entire population of Kosovo, the CIA World Factbook gives an estimate of 1,825,632 persons living in Kosovo for the year 2011, claiming that 92% of them are Albanians, i.e. about 1,680,000 people.
  3. 2002 Macedonian Census [PDF]. [cit. 2010-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Migration and Migration Policy in Greece. Critical Review and Policy Recommendations. Anna Triandafyllidou. Hellenic Foundation for European and Foreign Policy (ELIAMEP). Data taken from Greek ministry of Interiors. p. 5 "the total number of Albanian citizens residing in Greece, including 185,000 co-ethnics holding special identity cards"
  5. GIALIS, Gialis. Spatial demography of the Balkans: trends and challenges [online]. IVth International Conference of Balkans Demography, [cit. 2010-11-04]. S. 4. Dostupné online. (anglicky) , KEES, Groenendijk. The status of quasi-citizenship in EU member states: Why some states have "almost-citizens" [online]. University of Edinburgh, [cit. 2010-11-04]. S. 415–416. Dostupné online. (anglicky) 
  6. (srbsky) Official Results of Serbian Census 2011–Population|441 KB, pp. 12–13
  7. Official Results of Monenegrin Census 2011
  8. Stanovništvo prema narodnosti, po gradovima/općinama, popis 2001 [online]. Croatian Bureau of Statistics, 2001, [cit. 2011-11-10]. Dostupné online. (Croatian) 
  9. Date demografice [online]. [cit. 2010-08-18]. Dostupné online. (Romanian) 
  10. Microsoft Word - pippo.doc [PDF]. [cit. 2010-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Hans-Peter Bartels: Deutscher Bundestag - 16. Wahlperiode - 166. Sitzung. Berlin, Donnerstag, den 5. Juni 2008
  12. Die Albaner in der Schweiz: Geschichtliches – Albaner in der Schweiz seit 1431 [PDF]. [cit. 2010-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Im Namen aller Albaner eine Moschee? [online]. Infowilplus.ch, 2007-05-25, [cit. 2010-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Türkiye'deki Kürtlerin sayısı! [online]. 6 June 2008, [cit. 2010-08-17]. Dostupné online. (Turkish) 
  15. Total ancestry categories tallied for people with one or more ancestry categories reported 2010 American Community Survey 1-Year Estimates [online]. United States Census Bureau, [cit. 2012-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Albánie – historie Informační středisko pro spolupráci se Srbskem, Černou Horou, Bosnou a Hercegovinou
  17. Albánci Vševěd.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]