Skanderbeg
| Gjergj Kastrioti Skanderbeg | |
|---|---|
 | |
| Narození | 6. května 1405 Sinë |
| Úmrtí | 17. ledna 1468 (ve věku 62 let) Lezhë |
| Příčina úmrtí | malárie |
| Místo pohřbení | Lezhë |
| Alma mater | Enderun School |
| Povolání | aristokrat, státník a vojenský velitel |
| Nábož. vyznání | katolicismus (1423–1443) křesťanství |
| Choť | Donika Kastrioti[1] |
| Děti | Giovanni Castriota Granai |
| Rodiče | Gjon Kastrioti a Voisava Tripalda |
| Rod | Kastrioté |
| Příbuzní | Irene Castriota Scanderbeg (pravnučka) Costantino Castriota a Ferdinand Castriota Scanderbeg (vnoučata) |
| Funkce | panovník |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gjergj Kastrioti (srbsky Đurađ Kastriot; 1405 – 17. ledna 1468 Lezhë), řečený Skanderbeg (někdy také Skanderbej, albánsky Skënderbeu; Skander je albánská forma jména Alexandr, jímž se hlásil k velikosti Alexandra Makedonského) byl albánský vojevůdce a státník z rodu Kastriotů. Jeho otec Ivan, původem ze Srbska, byl první, kdo se naučil albánsky, řeč svých poddaných, jeho matkou byla srbská princezna z rodu Brankovićů. V Albánii je přes rodové pravoslavné vyznání (které nicméně později příležitostně měnil za islám, či římský ritus)[zdroj?] považován za národního hrdinu, přední postavu albánských dějin.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Proslavil se jako bojovník proti Osmanské říši, vybojoval v čele křesťanských armád desítky bitev, z velké části vítězných. Bývá také nazýván jako „Drak z Albánie“ a je albánským národním hrdinou, ačkoliv Albánci byli většinovým etnikem na obou stranách konfliktu. Skanderbegova sláva se po dobytí Balkánu Osmany uchovala v křesťanské Evropě, zatímco v převážně islamizované Albánii postupně vybledla. Byl znovuobjeven ve druhé polovině 19. století v období albánského národního obrození, kdy podrobili nacionalisté Skanderbegovu postavu procesu albanizace až do dnešní podoby národního hrdiny.
Jeho sochy se nacházejí v mnoha městech, včetně hlavního města Tirany (jezdecká socha). Sjednotil drobná knížectví a vytvořil samostatný albánský stát. Sídlil v pevnosti Krujë, která byla rekonstruována v šedesátých letech 20. století. Podporoval mírové úsilí Jiřího z Poděbrad. Spolu s kardinálem Palem Engjëllim často cestoval do zahraničí, aby sháněl podporu pro boje proti Osmanské říši.
V roce 1981 mu bylo v městě Lezhë postaveno mauzoleum. Jeho helma s kozlí hlavou byla ve třicátých letech dvacátého století vyobrazena i na albánské vlajce. Nyní je vystavena v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni.[2] 1. listopadu 1982 bylo otevřeno Skanderbegovo muzeum v rodném městě Krujë.
Obraz v umění[editovat | editovat zdroj]
- 1735 François Francœur a François Rebel: Scanderberg, opera – tragédie en musique, libreto: Antoine Houdar de La Motte a Jean-Louis-Ignace de La Serre, premiéra 27. října 1735, Académie Royale de Musique, Paříž.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Gjergj Kastrioti Skenderbeg Museum of Krujë, Albania [online]. National Geographic [cit. 2016-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-08.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gjergj Kastrioti Skanderbeg na Wikimedia Commons
