Priština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Priština
Prishtinë
poloha
zeměpisné souřadnice:
stát: Kosovská republika Kosovská republika
[[Soubor:
Priština
Red pog.png
Priština
|250px|Priština na mapě]]
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 572 km²
počet obyvatel: 198 000
hustota zalidnění: 661 obyv. / km²
etnické složení: Albánci (98 %), Srbové, Bosňáci, Romové
správa
starosta: Isa Mustafa
oficiální web: http://www.prishtina-komuna.org
PSČ: 81000

Priština, také nazývaná Pristina (srbsky: Приштина nebo Priština, albánsky: Prishtinë nebo Prishtina, zvuk audio) je hlavním městem Kosova, které je jak oficiálně prohlášeným nezávislým státem, tak i autonomní jednotkou Srbska.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stará fotografie Prištiny

Za dob Římské říše existovalo 15 km od Prištiny město Ulpiana. Město bylo zničeno, ale opět obnoveno za dob císaře Justiniána I.. Zbytky starého římského města lze stále spatřit.

Po pádu Říma se Priština dostala z ruin bývalého římského města. Město se nachází na křižovatce silnic vedoucích do všech směrů na celém Balkáně. Z tohoto důvodu se Priština stala důležitým obchodním centrem na hlavních obchodních cestách Jihovýchodní Evropy.

Po Bitvě na Kosově poli se Priština dostala pod nadvládu Osmanské říše. V roce 1912 se spolu se zbytkem Kosova stala součástí nově vzniklého nezávislého státu Albánie. O rok později se však spojila se Srbským královstvím. V roce 1918 se Kosovo stalo součástí nově vytvořené Jugoslávie.

V roce 1946 se Priština stala hlavním městem autonomního státu Kosova. Mezi lety 1953 - 1999 vzrostl počet obyvatel z 24 000 na více než 300 000. Největší nárůst nastal u zdejšího albánského obyvatelstva, které se sem přestěhovalo z horských pastvin. Na konci druhé světové války bylo Kosovo jednou z nejvíce rurálních oblastí v rámci celé Jugoslávie; sestěhovávání obyvatelstva do měst tak znamenalo bouřlivý růst. V 60. letech byla zbudována v Prištině pobočka Bělehradské univerzity, která se po protestech v listopadu 1968 postupně osamostatnila.

Po osamostatnění a vyhlášení Republiky Kosovo, ke kterému došlo 17. února 2008, se stala Priština jejím hlavním městem.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Priština se rozkládá na ploše 572 km2 v nadmořské výšce 652 m. Leží v severovýchodní části Kosova. 250 km jižně od srbského Bělehradu, 180 km západně od bulharské Sofie a 70 km severně od makedonské Skopje. Z Prištiny je dobrý výhled na pohoří Šar planinu, která leží několik desítek kilometrů na jih. Na západ od Prištiny leží dvě další města, Obilić a Kosovo Polje, která jsou již prakticky předměstími Prištiny.

Středem Prištiny protéká jediná řeka, která však byla svedena do podzemních tunelů, a na povrch vystupuje až za městem.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel města je 198 000. Většinu tvoří Albánci, dále zde žijí Srbové, Bosňáci, Romové a jiní. Podíl srbské menšiny ale od 80. let 20. století silně klesal, neboť po kosovské válce většina prištinských Srbů opustila Kosovo nebo utekla do srbské enklávy Gračanica.

V Prištině má sídlo kosovská vláda i Dočasná správní mise OSN v Kosovu.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Ministerstvo kultury

Počet registrovaných podniků v Prištině je v současné době 8725, s celkem 75 089 zaměstnanci. Mezi Prištinou a městem Kosovo Polje byla vybudována větší průmyslová zóna.

Budova Kosovské vlády

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Pro železniční dopravu je důležité nádraží ve městě Kosovo Polje 7 km jihovýchodně od centra Prištiny. Nádraží přímo v Prištině má význam jen pro místní dopravu.

Letiště[editovat | editovat zdroj]

Jihozápadním směrem (cca 19 km od centra města) se nachází také Mezinárodní letiště Priština.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Národní divadlo
Národní knihovna byla vybudována za dob Jugoslávie

Kosovské muzeum v Prištině má rozsáhlé archeologické sbírky a etnologické artefakty. Historie 1hodinové věže, neboli Sahat kula, sahá až do 19. století. Po požáru byla věž rekonstruována s použitím cihel. Původní zvon s datem výroby 1764 byl dovezen z Moldavska. V roce 2001 byl starý hodinový stroj byl nahrazen elektrickým.

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o správní, vzdělávací a kulturní centrum celého Kosova. Sídlí zde Prištinská univerzita (Universiteti i Prishtinës, založena 1970), která v dobách ještě bývalé Jugoslávie patřila k největším vysokým školám v zemi.

Prostředí[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je velmi málo parků a městských lesů. Parku i Qytetit (Městský park) patří k jediným skutečným zeleným místům ve městě. Mnohem větší Gërmia park se nachází na východ od města.

Po vybudování nového náměstí Matky Terezy zde bylo vysázeno mnoho stromů a květin.

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • Basketbal je od roku 2000 jeden z nejpopulárnějších sportů v Kosovu. Tento sport je v Prištině zastoupen dvěma týmy.
  • Fotbal je zde také velmi populární. FC Prishtina hraje své domácí zápasy na městském stadionu.
  • Dalším oblíbeným sportem ještě z dob bývalé Jugoslávie je zde házená.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]


Panorama Prištiny
Panorama Prištiny

Reference[editovat | editovat zdroj]