Priština
Pohledy z Priština
| Priština Prishtinë |
|
|---|---|
| poloha | |
| souřadnice: | 42°26' s. š., 19°15' v. d. |
 |
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 572 km² |
| počet obyvatel: | 550 000-600 000 |
| hustota zalidnění: | 661 obyv. / km² |
| etnické složení: | Albánci, Srbové, Bosňáci, Romové |
| správa | |
| starosta: | Isa Mustafa |
| oficiální web: | http://www.prishtina-komuna.org |
| PSČ: | 81000 |
Priština, také nazývaná Pristina (srbsky: Приштина nebo Priština, albánsky: Prishtinë nebo Prishtina, 
poslechněte si) je hlavním městem Kosova, které je jak oficiálně prohlášeným nezávislým státem, tak i autonomní jednotkou Srbska.
Podle odhadů se počet obyvatel města pohybuje mezi 550 000 a 600 000. Většinu tvoří Albánci, dále zde žijí Srbové, Bosňáci, Romové a jiní. Počet těchto národnostních menšin ale od 80. let 20. století silně klesal a v současné době se jedná již o velmi malé skupiny lidí, po kosovské válce většina prištinských Srbů opustila Kosovo nebo utekla do srbské enklávy Gračanica. V Prištině má sídlo kosovská vláda i Dočasná správní mise OSN v Kosovu. Jedná se o správní, vzdělávací a kulturní centrum celého Kosova. Sídlí zde Prištinská univerzita (založena 1970), která v dobách Jugoslávie patřila k největším vysokým školám v zemi (z ekonomických a politických důvodů).
Obsah |
[editovat] Geografie
Priština pokrývá 572 kilometrů čtverečných. Leží v severovýchodní části Kosova a má dobrou geografickou polohu, protože leží v kontinentální křižovatce. V Prištině je dobrý výhled na Šar planina, která leží několik kilometrů daleko na jihu Kosova. Priština je situována vedle dvou velkých měst, Obilić a Kosova Polje. Nedaleko města se také nachází mezinárodní letiště
Prištinou neprotéká žádná řeka, ale byla zde jedna, která protékala středem. Řeka protéká podzemními tunely a na povrchu se ukáže až za městem. Řeka byla pokryta proto, že protékala kolem místního trhu a odpad z ní se na tržiště zanášel, což vyvolávalo hrozný zápach a řeka musela být pokryta.[zdroj?]
[editovat] Historie
Za dob Římské říše existovalo 15 km od Prištiny město Ulpiana. Město bylo zničeno, ale opět obnoveno za dob císaře Justiniána I.. Zbytky starého římského města lze stále spatřit.
Po pádu Říma se Priština dostala z ruin bývalého římského města. Město se nachází na křižovatce silnic vedoucích do všech směrů na celém Balkáně. Z tohoto důvodu se Priština stala důležitým obchodním centrem na hlavních obchodních cestách Jihovýchodní Evropy.
Po Bitvě na Kosově poli se Priština dostala pod nadvládu Osmanské říše.
Priština se v roce 1912 spolu se zbytkem Kosova stala součástí nově vzniklého nezávislého státu Albánie. Příští rok se však spojila se Srbským královstvím. V roce 1918 se Kosovo stalo součástí nově vytvořené Jugoslávie.
V roce 1946 se Priština stala hlavním městem autonomního státu Kosova. Mezi lety 1953 - 1999 vzrostl počet obyvatel ze zhruba 24 000 na více než 300 000. Největší nárůst nastal u zdejšího albánského obyvatelstva, které se sem přemístilo z horských pastvin. Na konci druhé světové války bylo Kosovo jednou z nejvíce rurálních oblastí v rámci celé Jugoslávie; sestěhovávání obyvatelstva do měst tak znamenalo bouřlivý růst. V 60. letech byla zbudována v Prištině pobočka Bělehradské univerzity, která se po protestech v listopadu 1968 postupně osamostatnila.
Po osamostatnění a vyhlášení Republiky Kosovo, ke kterému došlo 14. února 2008, se stala Priština jejím hlavním městem.
[editovat] Ekonomika
Počet registrovaných podniků v Prištině je v současné době 8725, s celkem 75 089 zaměstnanci. Od získání nezávislosti v prištinský starosta, Isa Mustafa vybudovalo mnoho nových silnic. Také má plány na výstavbu silničního okruhu kolem města. Vláda Kosova se účastní při modernizaci vozovek také, v plánu je také budování dálnic do Urosevac a dalších měst. Albánský milionář z Chorvatska zde staví největší budovu na Balkáně. Až 262 metrů vysoká budova bude moci udržet až 20.000 lidí. Náklady na tuto budovu jsou 400 milionů EUR. Ve 38. patře bude restaurace, kde bude výhled na celé město.
[editovat] Kultura
Kosovské muzeum v Prištině má rozsáhlé archeologické sbírky a etnologické artefakty. Stavba 1hodinové věže, neboli Sahat kula, sahá až do 19. století. Po požáru byla věž rekonstruována s použitím cihel. Původní zvon byl dovezen z Moldavska s datem výroby 1764. V roce 2001 byl zvon odcizen a starý hodinový stroj byl nahrazen elektrickým.
[editovat] Prostředí
Ve městě je velmi málo parčíků a lesíků. Parku i Qytetit (Městský park) byl špatně spravován[zdroj?] a patřil k jediným skutečným zeleným místům ve městě.
Po válce v roce 1999 se Priština výrazně změnila. Městský park byl zcela přebudován. Nyní má kamenné cesty, vysoké stromy, které byly osázeny květinami a byla vybudována dětská hřiště. Mnohem větší Gërmia park, který se nachází na východ od města, je nejlepším místem pro rodinu. Jsou zde restaurace, velký venkovní bazén, basketbalové a volejbalové hřiště.
Po vybudování nového Náměstí Matky Terezy zde bylo vysázeno mnoho stromů a květin. To městu díky stromovému vylučování kyslíku velmi prospělo.
[editovat] Sport
Basketbal je od roku 2000 jeden z nejpopulárnějších sportů v Prištině. Tento sport je v Prištině zastoupen dvěma týmy. Fotbal je také velmi populární. Prištinští Zástupci KF Priština hraje své domácí zápasy na městském stadionu.
Házená je také velmi populární. Prištinské házenkářské kluby jsou po světě uznávány a hrají mezinárodní zápasy.
