Ekonomika Kosova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ekonomika Kosova je klasifikována jako přechodová.

I přes některé investice, které byly v Kosovu realizovány za Titova režimu v 60. a 70. letech, dále zůstávalo nejzaostalejší částí federace. Během 90. let, kdy byly zrušeny kosovské autonomní instituce, byla nejen zavedena nevhodná ekonomická politika, ale svůj negativní vliv na ekonomiku země mělo i zavedení sankcí ze strany ostatních států, nedostatečné obchodní a finanční styky s vnějškem a pochopitelně i etnický konflikt let 1998-1999, mezi albánskou většinou a občany srbské národnosti a vládou v Bělehradě. Ten (již tak dost skomírající ekonomiku) ještě více oslabil [1]).

Neuznání Kosovské republiky ze strany některých států světa ekonomickou situaci Kosova do určité míry stále komplikuje, situace se však od Kosovské války i tak zlepšila, na což ukazuje i množství provedených zahraničních investic[2]).

Hrubý domácí produkt[editovat | editovat zdroj]

Hrubý domácí produkt a jeho růst od 90. let 20. století velmi kolísal; od záporných čísel až k dvouciferným kladným. Od roku 2004 je však vidět mírné oživení (tříprocentní růst). Zahraniční dluhy Kosova jsou značné, dosahují 70 % HDP. Mnoho obyvatel Kosova žije v zahraničí a část svých výdělků posílají zpět do vlasti; toto tvoří zhruba 13 % domácího produktu. Problémy s inflací vyřešilo zavedení eura - resp. díky jeho přítomnosti byla inflace stabilizována. V době tzv. paralelního státu od roku 1992 kosovští Albánci odváděli část svých příjmů do pokladny národních struktur.[3]

Ekonomické problémy[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1999, kdy Kosovo po určitou dobu bylo pod správou OSN, přišly do země různé investice, většinou směřovaly do obchodu a stavebního průmyslu. Velkým problémem je však nedostatečné a nespolehlivé zásobování elektrickou energií, což omezuje dnes tak malý soukromý sektor. Nezaměstnanost je velmi vysoká, její míra se pohybuje okolo 50 % práceschopného obyvatelstva. Téměř 40 % obyvatel žije pod hranicí chudoby.[4]

Zahraniční obchod[editovat | editovat zdroj]

Správu zahraničního obchodu a daní vykonávaly v letech 1999 - 2008 úřady OSN UNMIK, dnes je již součástí administrativy Kosovské republiky. Kosovo již není se Srbskem v celní unii, zato podepsalo smlouvu o volném obchodu s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Albánií a Republikou Makedonie. Právě s ní také kosovské podniky nejvíce obchodují.

Černá a šedá ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k dlouhodobě neutěšené vnitropolitické, ekonomické a lidskoprávní situaci, jež vyvrcholila Kosovskou válkou, bylo Kosovo po dlouhou dobu velmi zranitelným a vhodným prostředím pro existenci organizovaných kriminálních struktur, přičemž existence nebo vliv některých z nich může přetrvávat dodnes.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Světová Banka - Kosovo [online]. [cit. 2013-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Businessinfo.cz - Kosovo: investiční klima [online]. [cit. 2013-12-03]. Dostupné online. (česky) 
  3. Patrik Girgle, Kosovo - stručná historie států, Nakladatelství Libri 2006
  4. IGIČ, Vanja. Kosovo slaví další výročí nezávislosti. Jak vypadá nejmladší stát Evropy?. [[1]] [online]. 2010-02-18 [cit. 2010-10-23]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.