Ekonomika Kosova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ekonomika Kosova je jedna z nejslabších v Evropě.

I přes rozvoj v časech Jugoslávie bylo Kosovo stále nejzaostalejší částí země. Po pádu socialismu však místo reforem hospodářství přišla krize, kterou navíc zhoršily národnostní problémy mezi Srby a Albánci a poté i válka. Izolace některých částí země a rozvoj černé a šedé ekonomiky navíc celou situaci také zhoršují; zatím nevyřešený statut republiky odrazuje mnohé zahraniční investice.

Obsah

Hrubý domácí produkt [editovat]

Hrubý domácí produkt a jeho růst od 90. let 20. století velmi kolísal; od záporných čísel až k dvouciferným kladným. Od roku 2004 je však vidět mírné oživení (tříprocentní růst). Zahraniční dluhy Kosova jsou značné, dosahují 70 % HDP. Mnoho obyvatel Kosova žije v zahraničí a část svých výdělků posílají zpět do vlasti; toto tvoří zhruba 13 % domácího produktu. Problémy s inflací vyřešilo zavedení eura. V době tzv. paralelního státu od roku 1992 kosovští Albánci odváděli část svých příjmů do pokladny národních struktur.[1]

Ekonomické problémy [editovat]

Od roku 1999, kdy je Kosovo pod správou OSN, přišly do země různé investice, většinou směřovaly do obchodu a stavebního průmyslu. Velkým problémem je však nedostatečné a nespolehlivé zásobování elektrickou energií, což omezuje dnes tak malý soukromý sektor. Nezaměstnanost je velmi vysoká, její míra se pohybuje okolo 50 % práceschopného obyvatelstva. Téměř 40 % obyvatel žije pod hranicí chudoby.[2]

Zahraniční obchod [editovat]

Správu zahraničního obchodu a daní vykonávají úřady OSN UNMIK. Kosovo již není se Srbskem v celní unii, zato podepsalo smlouvu o volném obchodu s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Albánií a Republikou Makedonie. Právě s ní také kosovské podniky nejvíce obchodují.

Černá a šedá ekonomika [editovat]

Velkou část příjmů Kosova představuje šedá ekonomika. Jedná se zejména o obchod s drogami, prostituce, obchod se zbraněmi a kradenými auty. Do této sféry jsou zapojeni mnozí čelní představitelé Kosova, kteří jsou spojováni s kosovskoalbánskou mafií a s Kosovskou osvobozeneckou armádou.[3]

Reference [editovat]

  1. Patrik Girgle, Kosovo - stručná historie států, Nakladatelství Libri 2006
  2. IGIČ, Vanja. Kosovo slaví další výročí nezávislosti. Jak vypadá nejmladší stát Evropy?. [[1]] [online]. 2010-02-18 [cit. 2010-10-23]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.  
  3. Jiří Dienstbier, Daň z krve, Nakladatelství Lidové noviny, 2002