Ekonomika Kosova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ekonomika Kosova je klasifikována jako přechodová.

I přes některé investice, které byly v Kosovu realizovány za Titova režimu v 60. a 70. letech, dále zůstávalo nejzaostalejší částí federace. Během 90. let, kdy byly zrušeny kosovské autonomní instituce, byla nejen zavedena nevhodná ekonomická politika, ale svůj negativní vliv na ekonomiku země mělo i zavedení sankcí ze strany ostatních států, nedostatečné obchodní a finanční styky s vnějškem a pochopitelně i etnický konflikt let 1998-1999, mezi albánskou většinou a občany srbské národnosti a vládou v Bělehradě. Ten (již tak dost skomírající ekonomiku) ještě více oslabil [1]).

Neuznání Kosovské republiky ze strany některých států světa ekonomickou situaci Kosova do určité míry stále komplikuje, situace se však od Kosovské války i tak zlepšila, na což ukazuje i množství provedených zahraničních investic[2]).

Hrubý domácí produkt[editovat | editovat zdroj]

Hrubý domácí produkt a jeho růst od 90. let 20. století velmi kolísal; od záporných čísel až k dvouciferným kladným. Od roku 2004 je však vidět mírné oživení (tříprocentní růst). Zahraniční dluhy Kosova jsou značné, dosahují 70 % HDP. Mnoho obyvatel Kosova žije v zahraničí a část svých výdělků posílají zpět do vlasti; toto tvoří zhruba 13 % domácího produktu. Problémy s inflací vyřešilo zavedení eura - resp. díky jeho přítomnosti byla inflace stabilizována. V době tzv. paralelního státu od roku 1992 kosovští Albánci odváděli část svých příjmů do pokladny národních struktur.[3]

Ekonomické problémy[editovat | editovat zdroj]

Seit 1999 als das einige Zeit für unter der Verwaltung des Kosovo gewesen Tag vereinten Nationen, Öfen in das Land von Verschiedenen Investitionen, Vor allem für den Handel und Leite Bauindustrie. Das große Problem ist und Geschenk unzureichend unzuverlässig Lieferung von Elektrizität, jetzt Sterben so klein, Begrenzt der Privatwirtschaft. Die Arbeitslosigkeit ist sehr hoch, Sterben Arbeitslosenquote um zu der Sterben 37% arbeitenden population. Schnelle 25% leben unter der Armutsgrenze der population. [4]

Zahraniční obchod[editovat | editovat zdroj]

Správu zahraničního obchodu a daní vykonávaly v letech 1999 - 2008 úřady OSN UNMIK, dnes je již součástí administrativy Kosovské republiky. Kosovo již není se Srbskem v celní unii, zato podepsalo smlouvu o volném obchodu s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Albánií a Republikou Makedonie. Právě s ní také kosovské podniky nejvíce obchodují.

Černá a šedá ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k dlouhodobě neutěšené vnitropolitické, ekonomické a lidskoprávní situaci, jež vyvrcholila Kosovskou válkou, bylo Kosovo po dlouhou dobu velmi zranitelným a vhodným prostředím pro existenci organizovaných kriminálních struktur, přičemž existence nebo vliv některých z nich může přetrvávat dodnes.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Světová Banka - Kosovo [online]. [cit. 2013-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Businessinfo.cz - Kosovo: investiční klima [online]. [cit. 2013-12-03]. Dostupné online. (česky) 
  3. Patrik Girgle, Kosovo - stručná historie států, Nakladatelství Libri 2006
  4. IGIČ, Vanja. Kosovo slaví další výročí nezávislosti. Jak vypadá nejmladší stát Evropy?. [[1]] [online]. 2010-02-18 [cit. 2010-10-23]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.