Kosovska Mitrovica
| Mitrovica Косовска Митровица |
|
|---|---|
 Most v centru Mitrovice |
|
| poloha | |
| zeměpisné souřadnice: | 42° 53′ s. š., 20° 52′ v. d. |
| stát: |  Kosovo |
| autonomní oblast: | Kosovo |
| okruh: | Kosovskomitrovický okruh |
 |
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 350 km² |
| počet obyvatel: | 71 601 (2011) |
| hustota zalidnění: | 315 obyv. / km² |
| etnické složení: | Srbové, Albánci |
| náboženské složení: | pravoslaví, islám |
| správa | |
| status: | město |
| starosta: | Dr. Bajram Rexhepi |
| oficiální web: | www.mitrovica-komuna.org |
Kosovska Mitrovica' (dříve jen Mitrovica, v srbské cyrilici Косовска Митровица, albánsky Mitrovicë) je město v severním Kosovu. Žije zde přibližně 84 tisíc obyvatel. Město bylo silně zasaženo kosovskou válkou v roce 1999, kdy zde působila Kosovská osvobozenecká armáda, po válce se Mitrovica stala symbolem etnického rozdělení.
Obsah |
Dějiny [editovat]
Dávná historie [editovat]
Na území dnešní Kosovske Mitrovice se nacházejí pozůstatky již z dob neolitu, dále pak z časů římské správy. V 6. století byzantský císař Justinián I. nařídil vybudovat pevnost Zvenčan. K roku 1303 se připomíná hornické město Trepča. Hrad postupem času vystřídal několik pánů, těsně před obsazením celé oblasti Osmanskými turky spadal pod srbský stát, kterému vládla dynastie Nemanjićů.
Středověk [editovat]
Dnešní město se připomíná jako Dmitrovica v polovině 14. století. Jeho jméno pochází od svatého Dimitrije. Během osmanské nadvlády patřila Mitrovica k typickým malým městům orientálního charakteru. Po první balkánské válce se stala součástí královského Srbska, které se rozšířilo až k Řecku do dnešní Makedonie. Po druhé světové válce bylo v rámci tehdejší politiky rozhodnuto, že každá z republik tehdejší Jugoslávie by měla jedno z měst pojmenovat po prezidentovi Titovi; pro autonomní oblast Kosovo byla vybrána právě Kosovska Mitrovica. Název Titova Mitrovica byl zrušen teprve až s počátkem 90. let, kdy se upevnil srbský vliv a situace se začala značně komplikovat.
Současná situace [editovat]
Na rozdíl od mnohých ostatních měst v Kosovu, která jsou etnicky převážně albánská, je Kosovska Mitrovica jako mnohá města na severu Kosova etnicky promíchanější; vedle sebe zde žijí Srbové i Albánci. Po dlouholetých nepokojích, které následovaly po válce došlo k etnickému rozdělení města podle řeky Ibar. Zatímco sever Mitrovice obývají Srbové, jih Albánci. Doprava mezi oběma částmi města je ostře sledována aby nedošlo k případným potyčkám, most, který obě části spojuje, je vybaven bezpečnostními stanovišti. Přestože se po zásahu mezinárodních sil podařilo situaci etnických násilností do velké míry stabilizovat, v březnu 2004 došlo opět k útokům mezi Srby a Albánci. Po vyhlášení kosovského státu v únoru 2008 místní Srbové tento akt neuznali a i nadále považují celou oblast za součást Srbska; v kosovské Mitrovici se volilo stejně jako v Srbsku, silné pozice tu mají radikální politické strany.
V současné době (rok 2012) je zatarasen Mitrovický most sutí a kamením. Srbská menšina tak reagovala na časté albánské výpady. Na mostě i nadále působí mezinárodní jednotky. V Mitrovici, resp.v srbské části je platidlem uznaný především dinár, Eurem platit lze, ale srbové tím dávají najevo svůj nesouhlas s oddělením země.
Administrativní postavení [editovat]
V původní srbské správě, kterou Bělehrad stále uznává, nicméně jednostranně vyhlášená republika Kosova ji opustila, tvořila Kosovska Mitrovica opštinu (s rozlohou 350 km²), podobně jako jinde v tehdejší Jugoslávii, kde se kromě hlavního města nacházelo ještě dalších 49 vesnic. Kromě toho byla také centrem okrugu, jednoho ze šesti, které se v tehdejším Kosovu nacházely.
Demografie [editovat]
Před Kosovskou krizí, válečnými událostmi a bombardováním NATO měla Kosovska Mitrovica s okolní opštinou 116 500 obyvatel. To byl drobný nárůst oproti poslednímu jugoslávskému sčítání lidu, které v roce 1991 zaznamenalo 104 022 osob. Z těch 78 % tvořili Albánci, 10,2 % Srbové, 4, 63 % Romové a 0,41 % Turci. Většina nealbánského obyvatelstva byla soustředěna v samotném městě, které tehdy mělo 84 736 obyvatel - kolem 71 % kosovských Albánců, 9 000 Srbů a 10 141 příslušníků dalších národů. Většina Srbů žila v severní části města, podobně jako dnes, Albánci naopak obývali jih města.
Průmysl [editovat]
Rychlý rozvoj Mitrovice začal ještě za vlády Turků. V 19. století jedna anglická společnost začala rozvíjet moderní těžbu olova a zinku v dolech Trepča. Tím se navázalo na středověkou těžbu rud, která zde probíhala ještě v dobách před nástupem turecké správy. Po vzniku Jugoslávie došlo k pomalému zprůmyslňování oblasti a rozvíjení těžebních závodů. Vznikla továrna na výrobu akumulátorů a zpracování olova. Po vypuknutí kosovské krize a války došlo k poničení tehdejšího průmyslu, který navíc mohl být jen velmi těžko konkurenceschopný vzhledem k rozpadu jugoslávského hospodářství.
