Streetball
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Streetball je městská forma basketballu, která se dnes hraje na hřištích a tělocvičnách po celém světě. Obvykle je použita jedna strana hřiště, ale jinak jsou pravidla hry velmi podobná těm z profesionálního basketbalu. Počet hráčů v jedné hře se může pohybovat od jednoho útočníka na jednoho obránce (známé také jako one on one neboli mano a mano) až k dvěma týmům po pěti hráčích v každém z nich.
Streetball je velmi populární hra na celém světě a některá města v USA organizují streetballové programy, jako půlnoční basketbal, který má za úkol pomáhat mladým lidem vyhýbat se problémům spojených s kriminalitou a drogami. Mnoho měst dokoce pořádá svoje vlastní celovíkendové streetballové turnaje. Hoop It Up a Houston Rockets Blacktop Battle jsou jedny z nejpopulárnějších. V nedávných letech streetball zaznamenal vzestup zájmu médií, částečně díky televizním exhibicím jako například Streetball a City Slam na sportovním kanálu ESPN a také cestovním exhibicím jako jsou AND1 Mixtape Tour, Ball4Real nebo Streetball Extreme.
Obsah |
[editovat] Pravidla hry
Zatímco pravidla streetballu jsou v těch nejdůležitějších hlavních bodech stejná jako pravidla basketbalu, samotná hra dává větší důraz na hru jeden na jednoho, kde jeden je útočník a druhý obránce. Útočník často předvádí mnoho rychlých pohybů, kterými se snaží dostat ke koši. Tyto pohyby zahrnují crossovery (rychlá změna směru pohybu), jab step (dribling s poskokem) a další triky, které mají zmást soupeře. Streetball se často vyznačuje úžasnými smeči, alley oopsy (chycení přihrávky ve výskoku a následná smeč), velmi působivým držením míče a hrubou a urážlivou mluvou. Při tahu na koš se používají buď triky, které mají obelstít pozornost obránce tak, že se dívá jinam a nebo ho prostě jenom zmást. Je mnoho triků, které dnešní streetballeři používají při útoku. Jednou z nejznámějších je takzvaný „bumerang“ (naznačení přihrávky nad hlavou soupeře), který poprvé předvedl Phillip „Hot Sauce“ Champion.
Určité porušení pravidel tradičního basketbalu se zde vůbec neřeší, jako je například nesený balon. Styl je často rozhodujícím faktorem pro to, co je ve streetballu v pořádku a co není. Jestliže to dobře vypadá, tak to je v pořádku. V tomto smyslu je streetball více o umění se předvést.
Avšak pravidla se liší a někdy se můžou lišit výrazně, podle hřiště na kterém se hraje. Téměř neměnné je pravidlo zvané „Call your own foul“, což znamená „zahlas svůj faul“. To znamená, že hráč který věří, že byl faulovaný zahlásí „Faul!“ a hra bude zastavena a míč dostane družstvo faulovaného hráče. Etiketa toho co zahrnuje faul je dána místní sociální normou, vážností a úrovní hry. Nováček na daném hřišti by měl sledovat status quo místní hry a přizpůsobit se.
Společným rysem ve streetballu je „pick up game“. Abyste se zúčastnili hry kdekoli na světě, stačí abyste prostě přišli na hřiště, kde lidé hrají a naznačili, že byste si chtěli zahrát. Potom ve chvíli, kdy hra na hřišti skončí si vyberete tým a zahrajete si. Mnohé hry se hrají do 7, 10 nebo 11 bodů s tím, že se všechny dosažené koše počítají za jeden bod nebo koše dosažené za trojkovou čárou za body dva a zbytek za jeden. Hráči často volí hru „win by 2“ nebo „win by 3“, což znamená, že tým musí vyhrát o dva nebo tři body. Na některých místech hrají na náhlou smrt. To znamená, že když se hraje do sedmi bodů a vítěz musí dosáhnout o tři body více než soupeř a při devíti bodech je náhlá smrt, tak vítězí ten, kdo dosáhl buď sedmi bodů s rozdílem tří, nebo dosáhne devíti bodů. Nejznámější streetballová hra je „3on3“ (tři na tři) na jeden koš, přestože hra „5on5“ na celé hřiště se objevuje taky.
Specifickým znakem streetballu je to, že tzv. „MC“ („Master of Ceremonies“). Při takovéto hře se na hřišti objevuje další účastník hry, „MC“, který je velmi blízko hráčů, snaží se nezasahovat do hry a komentuje hru pomocí mikrofonu divákům.
[editovat] Základní pravidla
- hru je možné hrát v libovolném množství, obvykle ve variantách 3 na 3 nebo 2 na 2
- tzv. kroky (maximálně 2) jsou přípustné pouze, pokud zakončujeme míč do koše → přibližujeme se k němu
- hodnota koše je z pole za 1 bod a za tříbodovým obloukem za 2 body
- většinou se hraje na 11 nebo 16 bodů, ale cílové skóre je individuální
- po doskočení odraženého míče bránícím týmem, je potřeba se dostat s míčem za tříbodový oblouk a zahájit útočnou fázi
- posuzování faulů je zcela na domluvě hrajících hráčů
[editovat] Varianty streetballu
[editovat] Street
Ve streetballe (známém také jako „pickup“ nebo „street“) je konečný počet bodů stanoven jedním z týmů. Trestné hody nejsou běžnou praxí a fauly jsou hlášeny faulovaným hráčem. Fauly hlášené obráncem zpravidla nejsou brány v potaz pokud nejsou vyložené. Pojem streetball se může vztahovat také na specifický styl hry, který se zaměřuje více na individuální talent hráčů. Některé styly se mohou vymykat tradičním pravidlům; chvástání a dobírání si soupeře je běžnou součástí a někteří hráči se vyžívají v přehnaném driblingu, který by byl s největší pravděpodobností v profesionálních ligách basketbalu posouzen jako porušení pravidel. Přesto je tento styl velmi populární a některé zápasy jsou vysílány na sportovní televizní stanici ESPN.
Jedno z nejslavnějších míst streetballové hry je Rucker Park v New Yorku. Kareem Abdul-Jabbar, Wilt Chamberlain, Julius "Dr. J" Erving, Nate "Tiny" Archibald a Connie Hawkins jsou jen někteří z hvězd NBA, kteří se stali legendami na tomto hřišti.
[editovat] Make-it-take-it
Ve hře na půl hřiště se v některých regionech používá pravidlo „make-it-také-it“ (zvané také jako „buckets“ nebo „winners-out“), kde skórující tým znovu získává míč. Protože trestné hody nejsou běžné, dosažené koše mají hodnotu jednoho bodu. Jestliže má hřiště trojkovou čáru, pak dosažené koše z této vzdálenosti mají hodnotu dvou bodů. Některá hřiště si drží zavedené basketbalové počítání bodů za dva z pole a za tři ze vzdálenosti větší než 6,25 metru.
[editovat] Twenty-one
„Twenty-one“ je hra, která se může hrát s dvěma nebo více hráči. Každý hráč má své vlastní skóre a vítězem se stane ten, kdo dosáhne dvacet jedna bodů. Každý hráč hraje sám bez spoluhráčů a proti všem. Hru začíná jeden z hráčů, který se stává pro tuto chvíli útočníkem a snaží se vhodit koš. Všichni ostatní se mu v tom snaží zabránit. Útočící hráč může střílet na koš v jakoukoli dobu a může míč doskočit a znovu střílet. Doskakující obránce musí před útokem míč nejprve vyčistit za trojkovou čárou. Hráč, který dá koš ze hry hází navíc trestné hody. Ve střelbě trestných hodů může pokračovat dokud skóruje. Ostatní hráči se snaží nepovedené pokusy doskočit a sami založit útok.. „Twenty-one“ je hrána téměř vždy na polovinu hřiště.
Některé varianty zahrnují:
- Koše dosažené ze hry mají hodnotu dvou bodů a trestné jednoho
- Omezení úspěšných trestných hodů zpravidla na tři, po kterých získává míč k dalšímu útoku
- Hra končí dosažením menšího počtu bodů než je 21 (zpravidla 11), jestliže jeden hráč dosáhne požadovaného počtu a ostatní jsou na nule
- Vymazání bodů hráče na nulu jestliže dosáhnou 13 bodů; jestliže je třináctky dosaženo při střelbě trestných hodů pak hráč dostává jeden hod navíc, aby mohl své skóre upravit na 14.
[editovat] The one
The One je variace vytvořená pro pět hráčů, poskytující možnost hry při nevýhodném počtu hráčů. Pochází ze Strawberry Creek Park v Berkley. „The One“ je podobné „Twenty One“, ale je zde více prostoru pro útok. Jeden hráč si zvolí, že bude hrát jako „The One“ a ostatní se rozdělí do párů. Je důležité poznamenat, že přestože někteří hráči jsou v týmech, tak každý má své vlastní skóre. Kdokoli dosáhne konečného počtu bodů (zpravidla 21) jako první je považován za vítěze. Hra začíná, když si The One nechá zkontrolovat míč jedním ze soupeřů za šestkovou čárou a poté může útočit. Jestliže je úspěšný, vrací se opět za čáru trestného hodu a po kontrole míče může opět zaútočit. Body dosažené hráčem „The One“ mají dvojnásobnou hodnotu. Jestliže hráč „The One“ není úspěšný, jeho míč může doskočit nebo jiným způsobem získat kterýkoli tým, vyčistit ho za trojkovou čárou a zahájit útok. V tu chvíli se hraje dva na tři. Jestliže tento tým skóruje, pak získávají oba hráči stejný počet bodů. Jestliže skóroval hráč, který je ve dvojici, pak se stává „The One“ pro další kolo a jeho místo nahrazuje dosavadní „The One“. Nový hráč „The One“ zkontroluje za šestkou míč a hra pokračuje jako předtím. Hra pokračuje v tomto smyslu do té doby než jeden hráč dosáhne konečného počtu bodů.
[editovat] Slovník
- jump: skok
- jump shot: střela z výskoku
- out: míč nebo hráč s míčem za čárou, vymezující hrací hřiště
- dunk, slam: česky smeč, výraz pro vražení míče přímo do obroučky koše rukama
- pass: přihrávka
- alley oop: přihrávka vzduchem na zakončujícího hráče
- steal: vypíchnutí míče protivníkovi
- smach: zavěšení míče do obroučky
- and one: vstřelený koš s faulem po kterém útočník háže jeden trestný hod
[editovat] Streetballové soutěže
Hlavním organizátorem streetballových soutěží v České republice je Česká streetballová federace, která organizuje jednotlivé turnaje, Český pohár, Pražskou streetballovou ligu a mezinárodní turnaj Prague International Streetball Cup. Další turnaje a ligy vznikají za podpory některých basketbalových klubů a práci některých nadšených hráčů streetballu.
[editovat] Nejznámější soutěže v ČR
- Český pohár - Děčín, Brno, Praha
- Pražská streetballová liga
- Prague International Streetball Cup
- Streetball Cup Chomutov
- KAFKATOUR Roudnice nad Labem
- Teplická streetballová liga
[editovat] Streetballové teamy
- Fireball team Teplice byl založen roku 2005 v Teplicích v Čechách.
- Xstream Converse team byl založen roku 2005 v Praze.
