Special Air Service

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Special Air Service (SAS) jsou britské speciální jednotky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

SAS vznikla jako skupina dobrovolníků, vesměs bývalých příslušníků britských commandos, sestavenou poručíkem skotské gardy Davidem Stirlingem. Tato jednotka měla působit v severní Africe, kde měla provádět výsadky za linií fronty a přepadat nacistická letiště. Název SAS vznikl poněkud kuriózním způsobem: britská tajná služba se snažila přesvědčit Němce, že se v Africe nachází velká výsadková jednotka, a proto byla Stirlingova skupina nazvána velkolepým "Oddíl L 11. brigády zvláštní letecké služby" ('L' Detachment, SAS Brigade). Odtud se vžil název SAS. Po prvním neúspěchu změnila jednotka taktiku, začala používat místo vzdušných výsadků silně ozbrojené džípy, a stala se pravou pohromou pro německá a italská letiště (do ledna 1943 přesáhl počet zničených letadel 250, a to se zanedbatelnými ztrátami na straně SAS). V roce 1944 se jednotka SAS (pod kterou byly v průběhu války začleňovány další skupiny dobrovolníků) zúčastnila invaze do Francie, později se podílela na řadě dalších operací až do konce války. Během 2. světové války sloužilo v SAS postupně kolem 2500 mužů.

Navzdory všemu však SAS do jara 1945 splnila svou roli a válka v Evropě byla prakticky u konce. Do konce května 1945 byly již všechny jednotky SAS zpět v Británii. Brigáda SAS byla oficiálně rozpuštěna v říjnu 1945, ačkoliv v roce 1947 byl založen Pluk SAS územní armády. Ve skutečnosti se však pravidelná Zvláštní letecká služba (SAS) stala jednou z těch válečných jednotek, které již měly patřit historii.

Malajsie, 1950–60[editovat | editovat zdroj]

Malajský „výjimečný stav“, který začal v červnu roku 1948 měl za následek založení jednotky, která by mohla konkurovat komunistickým teroristům na jejich vlastním území. Byl povolán „Mad Mike“ Calvert a dostal nelehký úkol sestavit jednotku pro boj v džungli. Tato jednotka byla známá jako Malajští skauti. Měla neomezené možnosti ve výběru vojáků ze všech armádních sborů na Dálném východě. Hledali jednotlivce se zkušenostmi boje v džungli, dokonce se podařilo naverbovat několik málo veteránů z již neexistující SAS. Po nespočtu úspěšných tažení Malajských skautů bylo pod vedením podplukovníka Sloana odděleno zrno od plev a začalo období nového výcviku a reorganizace. V roce 1952 bylo upuštěno od názvu Malajští skauti a jednotka byla přejmenována na 22. pluk SAS. Následujících osm let pluk zdokonaloval svoje válečné umění v džungli a co víc, začal používat taktiku „získávání srdcí a mozků“. Díky tomu se SAS stali odborníky na protipovstalecký boj.

Po Malajské válce 1950-1960, se příslušníci SAS přesunuli z vlhkých Malajských džunglí do hornaté oblasti severního Ománu, kde dosáhli skvělého vítězství. Další bohaté bojové zkušenosti získala SAS na Borneu 1963-1966, v Adenu 1964-1967, v Severním Irsku, ve Válce o Falklandy a v neposlední řadě ve Válce v zálivu 1991.

Osvobození rukojmích z Íránského velvyslanectví v Londýně - Operace Nimrod, 1980[editovat | editovat zdroj]

30. dubna 1980 vniklo šest ozbrojených teroristů Demokratické revoluční fronty pro osvobození Arabistánu do budovy Íránského velvyslanectví v Londýně. Všichni pracovníci byli zajati jako rukojmí. O 6 dnů později vysvobodila SAS díky skvělé akci skoro všechny rukojmí. Odpoledne 5. května byli teroristé na pokraji svých sil. Jeden z rukojmích byl oddělen od ostatních a o několik minut později zazněly tři výstřely, po kterých následoval telefonní hovor, jenž oznamoval, že muž byl zastřelen. V tu chvíli se začali připravovat SAS na akci. Do této doby nemohli zasahovat, neboť toto přepadení náleželo policii. Museli čekat na potvrzení, jestli teroristé neblafovali. Vražda byla potvrzena kolem 19. hodiny, kdy byly slyšet další tři výstřely a ze dveří teroristé vyhodili mrtvé tělo. Když bylo tělo odnášeno, telefonoval metropolitní policejní komisař sir David McNee, že předává řízení SAS. Velící důstojník SAS, podplukovník Michael Rose převzal formálně kontrolu v 19.07. Formálně předala SAS odpovědnost za akci zpět do rukou policii v 19:53 hodin a ukončila tak svou práci za pouhých 46 minut. Výsledek akce je obdivuhodně skvělý, pouze dva mrtví rukojmí, dva zranění a jeden z SAS utrpěl popáleniny. Pět ze šesti teroristů bylo zabito.

Bravo two zero, 1991[editovat | editovat zdroj]

Jedna z mnoha akcí pluku, které nebudou nikdy zapomenuty, byly Silniční pozorovací hlídky. V perském zálivu v roce 1991 odpálil Irák 7 raket typu Scud na Izrael, vzhledem k malému počtu odpalovacích ramp země-vzduch 132 Raytheon MIM-104 „Patriot“, všechny rakety proletěly.

Dvě zasáhly Haifu, tři Tel Aviv a zbytek dopadl do neobydlené oblasti. Rakety však měly pouze explozivní hlavice. Izrael se obával, že další mohou nést biologické, nebo chemické zbraně. Kdyby však Izrael zahájil útok na Irák, vedlo by to k rozpadnutí spojenců. Američané museli vynaložit maximální úsilí, aby odradili Izraelce od útoku na Irák. Ale 19. ledna a 25. ledna Irák poslal na Izrael další rakety. Scudy odpalovaly mobilní odpalovací rampy rozmístěné a zamaskované v poušti. Úkolem SAS bylo najít tyto mobilní nosiče a udat polohu pro letecký útok. Jedna s hlídek SAS, která dostala za úkol najít Scudy, byla hlídka s krycím jménem Bravo Two Zero (severní pozorovací hlídka). Velitel hlídky byl v té době seržant Andy McNab (napsal řadu knih, jeho nejznámější kniha je „Konečná stanice Bagdád“). Andyho hlídka byla vysazena vrtulníkem 300 km od spřáteleného území v noci. Druhého dne se objevil Irácký konvoj a zastavil poblíž. Vojáci SAS byli prozrazeni mladým pastevcem koz, kterého mohli jednoduše zabít (velitel hlídky Andy McNab později prohlásil: „Jsme SAS, ne SS.“) Hlídka udělala jediné, co mohla, začala utíkat směrem k syrským hranicím. Nejhorší byla zátěž, kterou nesla (váha nákladu pro jednoho vojáka se pohybovala okolo sta kilogramů) a klimatické podmínky, kdy přes den bylo velké horko, zatímco v noci jim hrozily omrzliny.

Jeden z vojáků se oddělil od skupiny a zahynul vyčerpáním a podchlazením ve sněhové bouři. Další muži byli buď zajati, nebo zastřeleni. Až na vojáka Chrise Ryana, který unikl a šel do Sýrie. Při cestě, která trvala 8 dní, ušel 300 km pouští. Měl s sebou málo jídla a pití, to spotřeboval již třetí den. Šestého dne dorazil k potoku a vydatně se z něj napil. Netušil však, že potok byl znečištěn továrnou na zpracování uranu. To mu poškodilo játra a krevní tvorbu. Trvalo dva týdny, než mohl opět pořádně chodit, a dalších šest týdnů, než se do jeho prstů na rukou a na nohou vrátil cit.

Podobných hlídek ve válce v Zálivu bylo ještě mnohem víc, jiné skončily lépe a některé smrtí celého týmu. Za dobu působení silničních a bojových hlídek SAS za nepřátelskými hranicemi byly zničeny desítky raket díky jejich odvaze.

SAS dnes[editovat | editovat zdroj]

Díky rostoucímu riziku ze strany teroristických organizací se SAS velice úzce specializuje na boj proti terorismu. V současné době jsou vojáci SAS nasazováni na všechna horká místa v rámci operací Enduring Freedom v Afghánistánu.

Arzenál[editovat | editovat zdroj]

M4

Jednotky SAS jsou nasazovány po celém světě, v každém podnebí a řeší široké spektrum vzniklých situací, není tedy divu, že jednotka disponuje širokým arzenálem zbraní. Nejpoužívanější zbraní se v současnosti stala 5,56 mm karabina C8 SFW (Special Forces Weapon), mírně prodloužená a modernizovaná modifikace americké M4, doplněná o RIS lišty, vhodné k rychlému nasazení taktických svítilen, kolimátorů, puškohledů, laserových zaměřovačů, přístrojů pro noční vidění a v neposlední řadě 40 mm granátometu Heckler & Koch HK AG-C. V seznamu zbraní najdeme dále zkrácenou verzi karabiny C8 CQB, samopaly H&K Mp5, lehké kulomety Minimi, odstřelovací pušky řady L96A1v různých rážích atd. V minulosti (do konce 90. let) používal regiment americké útočné pušky M16. Standardní pistolí SAS je švýcarská 9 mm Sig Sauer P226,která nahradila letité Browning High Power.

Kromě vlastních zbraní jednotka často používá i zbraně nepřátel, např. při tzv. false-flag operacích, ve kterých je nežádoucí prozrazení zapojení britské vlády. Vojáci se proto učí střílet doslova ze všech možných zbraní.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ROBINSON, Mike. Bojové umění SAS. Praha : Naše vojsko, 2004. ISBN 80-206-0707-2. (česky) 
  • HARRISON, D. I.. SAS - ti chlapi jsou nebezpeční. Praha : Naše vojsko, 2001. ISBN 80-206-0598-3. (česky)