Pevné částice
Pevné částice či (pevné) prachové částice (anglicky: particulates či particulate matter – PM) jsou drobné pevné či kapalné částice rozptýlené ve vzduchu, které jsou tak malé, že mohou být unášeny vzduchem. Podílí na důležitých atmosférických dějích jako vznik vodních srážek a ovlivňují teplotní bilanci Země.[1]
Obsah |
[editovat] Zdroje pevných částic
Zdrojem pevných částic může být přírodní proces, např. výbuch sopky, větrná bouře nebo lesní požár, ale také lidská činnost, např. spalování uhlí, ropy, dřeva nebo odpadů, těžba uhlí, kamene či štěrku.
Významným zdrojem prachových částic jsou automobily s dieselovými motory, které nemají katalyzátor a jejich výfukové plyny obsahují množství malých prachových částic vznikajících nedokonalým spalováním nafty.[3]
[editovat] Zdravotní vlivy vystavení prachovým částicím[4]
Z hlediska působení se rozlišují různé frakce prachových částic v závislosti na velikosti menší než než určitý počet mikrometrů - PM10, PM2,5 a PM1,0.
[editovat] Při krátkodobé expozici
- vyšší počet zánětlivých onemocnění plic
- nepříznivé účinky na srdečně-cévní systém
- vyšší spotřeba léčiv
- zvýšení počtu hospitalizací
- vyšší úmrtnost
[editovat] Při dlouhodobé expozici
- snížení plicních funkcí dětí i dospělých
- vyšší počet chorob dolních cest dýchacích
- zvýšení výskytu chronické obstrukční nemoci plicní
- snížení předpokládané délky doby dožití
[editovat] Znečištění ovzduší v České republice
Znečištění prachovými částice v současností patří k hlavním problémům kvality ovzduší v České republice. Představují významné riziko pro lidské zdraví a pocházejí hlavně ze spalovacích procesů v energetice, vytápění domácností a v dopravě. Ta kromě přímých exhalací způsobuje i víření již usazených částic do ovzduší.[5]
V rámci projektu Clear Air For Europe provedla holandská Agentura pro hodnocení životního prostředí porovnání čistoty ovzduší asi 30 velkých evropských měst a z hlediska znečištění ovzduší prachem vyhodnotila jako nejhorší situaci v Praze.[6]
Limitní koncentrace jsou v Česku překračovány v oblastech, kde žije zhruba 15% procent populace (v roce 2008). Nejvyšší roční průměrné koncentrace bylo naměřeno na šesti měřících stanicích na Ostravsku a Karvinsku.[7]
[editovat] Reference
- ↑ Polétavý prach (PM10), Integrovaný registr znečišťování
- ↑ Mount St. Helens – From the 1980 Eruption to 2000
- ↑ Miroslav Šuta: Nízkoemisní zóny – diskriminace smraďochů pro čistější ovzduší měst, respekt.cz, 27. ledna 2009
- ↑ Miroslav Šuta: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví, Děti Země 2008, ISBN 80-86678-10-5
- ↑ Prašné částice
- ↑ Miroslav Šuta: Polétavý prach nám zkracuje život. Jak moc a proč?, Britské listy, 19. dubna 2006
- ↑ Nejhorší vzduch dýchají v ČR obyvatelé Ostravsko-Karvinska
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- (česky) Polétavý prach (PM10), Integrovaný registr znečišťování
- (česky) [1], Český hydrometeorologický ústav
- (anglicky) Health Aspects of Air Pollution with Particulate Matter, Ozone and Nitrogen Dioxide, Report on a WHO Working Group Bonn, Germany 13–15 January 2003
