Znečištění ovzduší v Česku

Tato část článku potřebuje ověřit zdroje. Můžete ji vhodně vylepšit. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Ověřitelnost.

Jizerské hory - les zasažený kyselým deštěm

Znečištění ovzduší představuje v České republice dlouhodobý problém.

Znečištěné ovzduší je pravděpodobně příčinou spousty úmrtí a nemocí např. dýchacích cest a výskytu rakoviny a srdečních onemocnění.^[zdroj?] Některé odhady hovoří,že za rok zaviní znečištěné ovzduší úmrtí 300tisíc občanů v EU.^[zdroj?]

Mezi největší zdroje nečistot patří tepelné elektrárny nebo automobilová doprava.^[zdroj?]

Oblasti

V ČR je několik oblasti a velkých aglomerací,které jsou často zasaženy znečištěním ovzduší.

Ostravsko

Faktická přesnost tohoto článku je zpochybněna. Relevantní diskuse je na diskusní stránce.
Informace pro vkladatele šablony: Vložte prosím na diskusní stránku zdůvodnění vložení šablony.

Dva z provozů AMO: ocelárna (vlevo) a energetika (vpravo).

Oblast Ostravy o okolí (50km) je nejvíce znečištěnou oblastí nejen v ČR,ale i v EU.^[zdroj?]Pravidelně zde dochází k překračování limitu pro polétavý prach (PM 10) a další znečišťující látky. Největším producentem znečištění je na Ostravsku společnost ArcelorMittal a jejich železárny (a to především v Polsku), které produkují velké množství pevných částic PM ₁₀ a benzopyrenu. Polsko si při svém vstupu do Evropské unie vyjednalo měkčí limity pro znečištění, než má Česká republika. Arcelor Mittal v Ostravě má limit 20, zatímco tatáž továrna v Polsku má limit 100. http://www.mzp.cz/cz/articles_110712_horizont. Na znečištění se při smogových situacích v největší míře podílí pravděpodobně polská strana. V Moravskoslezském kraji je osm hlavních průmyslových zdrojů znečištění, v Polsku za hranicema ČR jich je dvaadvacet. http://www.mzp.cz/cz/articles_110405_pravo Další zdroj podílející se na znečištění je doprava,která znovu rozvíří usazený polétavý prach a emise z ní přispívají ke vzniku přízemního ozonu v letních měsících.

Ústecko

Elektrárny Prunéřov patřily mezi největší znečišťovatele ovzduší v 80. letech,ale i dnes

Zdrojem znečištění je povrchová těžba hnědého uhlí a jeho spalování v uhelných elektrárnách. V kraji se nachází 4 činné velkolomy (Lom Bílina, Lom ČSA, Lom Nástup - Tušimice, Lom Vršany,)Plocha lomů kdy se provádí těžba uhlí je velká a z nezpevněných povrchů je odnášen prach. V kraji se nachází 5 uhelných elektráren (Prunéřov, Tušimice, Počerady, Ledvice, Komořany. Dalším znečišťovatelem jsou chemičky Chemopetrol Litvínov,kde se provádí rafinace ropy a Lovochemie Ústí n. Labem.

Praha

Hlavním zdrojem znečištění je zde především doprava. Jsou zde vysoké hodnoty znečištění polétavým prachem.

Historický vývoj

V 70. a v 80. letech 20. století patřilo znečištění ovzduší v některých průmyslových oblastech mezi nejhorší v Evropě. Po roce 1989 byla zavedena řada opatření ke snížení znečištění ovzduší zejména v energetice a dalších průmyslových odvětvích a díky tomu došlo poklesu znečištění ovzduší řadou látek (SO₂, prachovými částicemi, oxidy dusíku). Po roce 2000 došlo ke zvrácení trendu a koncentrace mnohých znečišťujících látek naopak vzrostly.

V současností mezi hlavní problémy kvality ovzduší v Česku patří podobně jako v dalších zemích Evropské unie zejména znečištění prašnými částicemi a ozonem. Většina obyvatel země je vystavena koncentracím těchto škodlivin, které překračují platné limity. V oblastech s intenzivní automobilovou dopravou a s koncentrací průmyslu představuje problém také znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem . V dopravně zatížených oblastech jsou překračovány limitů pro oxid dusičitý.

Jednotlivé parametry znečištění

Benzo[a]pyren

Ostrava patří mezi nejznečištěnější oblasti ČR

Podle Státního zdravotního ústavu byly v roce 2005 v České republice měřeny koncentrace benzo[a]pyrenu na 21 monitorovacích stanicích. Cílový imisní limit pro benzo[a]pyren v zevním ovzduší činí 1 ng.m^-3 a byl překročen na 80 % měřicích stanic - v Praze, Brně, Olomouci, Hradci Králové, Plzni, Ústí nad Labem, Liberci, Mostě, Teplicích a na Kladně. Pozaďová hodnota benzo[a]pyrenu byla 0,6 ng.m^-3.

Podle výzkumu prováděného společnou laboratoří Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR a Zdravotního ústavu Středočeského kraje na vzorku 23 městských strážníků v Karviné bylo v jimi vdechovaném vzduchu naměřeno 6,6 ng.m^-3 benzo[a]pyrenu. U strážníků v Praze bylo naměřeno 0,8 ng.m^-3.

Benzen

Znečištění ovzduší benzenem je monitorováno na 21 měřících stanicích. Platný limit činí 5 μg.m-3 v ročním průměru a v roce 2005 byl překročen na 3 stanicích v Ostravě a na jedné v Praze. Nejvyšší roční průměr v Ostravě činil 10,26 μg.m^-3, v Praze 2 v Legerově ulici 5,3 μg.m^-3. Asi 9,3 % obyvatel monitorovaných oblastí žije v prostředí, kde znečištění překračuje platný limit.

Legerova ulice - extrémní znečištění je způsobeno provozem na severojižní magistrále

Přízemní ozón

V roce 2007 bylo přízemnímu ozonu vystaveno 85% obyvatel. V roce 2006 to bylo o 6 % méně, v roce 2005 bylo fotochemickému smogu vystaveno 85% lidí v ČR.

Oxid siřičitý (SO₂)

Oxid siřičitý byl hlavním problémem kvality ovzduší před rokem 1989, když byl zodpovědný za vznik kyselých dešťů, jež podílely na zničení lesů např. Jizerských a Krušných horách. Mezi lety 1990 až 2006 došlo k poklesu emisí SO₂ téměř o 90 % v důsledku instalací odsiřovacích zařízení. V posledních letech stoupají emise SO₂ z malých zdrojů.

Oxid uhelnatý (CO)

V roce 2005 tzv. pozaďová hladina oxidu uhelnatého v České republice nepřekročila 300 μg.m^-3. V částech Prahy zatížených dopravou nepřekračovala celoroční průměrná koncentrace 700 μg.m^-3.

Oxid uhličitý (CO₂)

Dlouhodobě má Česká republika velmi vysoké měrné emise oxidu uhličitého skleníkových plynů, patřící mezi nejvyšší mezi členskými státy Evropské unie. Agregované emise v Česku mezi lety 2005 až 2007 stoupaly, a to zejména v důsledku významného růstu emisí z dopravy, které v roce 2007 tvořily přes 13 % celkových emisí, zatímco v roce 1990 nedosahovaly ani 5 %. Nedaří se tak plnit cíl Státní politiky životního prostředí ČR ke snižování emisí skleníkových plynů.

Pevné částice (PM₁₀, PM_2,5)

Vdechování prachových částic může způsobit onemocnění rakovinou plic

Znečištění prachovými částice v současností patří k hlavním problémům kvality ovzduší v České republice. Představují významné riziko pro lidské zdraví a pocházejí hlavně ze spalovacích procesů v energetice, vytápění domácností (lokální topeniště) a v dopravě. Ta kromě přímých exhalací způsobuje i víření již usazených částic do ovzduší.

V rámci projektu Clear Air For Europe provedla holandská Agentura pro hodnocení životního prostředí porovnání čistoty ovzduší asi 30 velkých evropských měst a z hlediska znečištění ovzduší prachem vyhodnotila jako nejhorší situaci v Praze.

V ČR je určen limit pro znečištění ovzduší pevnými částicemi (polétavý prach). Limit je 50 µg/m³. Překročení toto limitu je tolerováno max. 35 dní v roce. Na některých místech ČR jako je Ostravsko, je limit překračován i přes 100 dní v roce.

Toluen

Znečištění toluenem monitorované Státním zdravotním ústavem prokázalo v roce 2005 nejvyšší roční v Ústí nad Labem (13,3 μg.m^-3) a v Praze 2 v Legerově ulici (10,87 μg.m^-3). Na ostatních místech se znečištění pohybovalo mezi 0,66 až 7,37 μg.m^-3.

Odkazy

Související články

• Znečištění ovzduší
• Kyselé deště
• Životní prostředí v Česku
• Výfukové plyny

Externí odkazy

• Ochrana ovzduší na webu Ministerstva životního prostředí ČR
• Miroslav Šuta: Český vzduch? Jeden z nejšpinavějších v Evropě, respekt.cz, 14. listopadu 2007
• MŽP ČR: Národní program snižování emisí verze schválená na jednání vlády České republiky 11. června 2007
• Český hydrometeorologický ústav: Informace o kvalitě ovzduší v ČR

Video

• Znečištění ovzduší, pořad cyklu Nedej se, Česká televize, 19. prosince 2006
• Intolerance - Když vzduch zabíjí (Ostravsko)

Literatura

• Symon,K., Bencko,V. a kol.: Znečištění ovzduší a zdraví, Avicenum Praha, 1988