Mount St. Helens
| Mount St. Helens | |
 Těleso Mount St. Helens zrcadlící se v jezeře. |
|
|
|
|
| Vrchol | 2549 m n. m. |
|---|---|
| Poznámka | nejlépe zdokumentovaná exploze |
|
|
|
| Světadíl | Severní Amerika |
| Státy |  USA |
| Pohoří | Kaskádové pohoří |
| Souřadnice | 46° 11′ 28″ s. š., 122° 11′ 40″ z. d. |
| Prvovýstup | 1853 – Thomas J. Dryer |
| Typ | stratovulkán |
| Erupce | největší erupce v roce 1980 poslední erupce v roce 2006 |
| Hornina | sopečné |
| Povodí | Columbia |
Hora St. Helens (anglicky Mount St. Helens), v českém prostředí též nesprávně nazývána Hora Svaté Heleny, je stratovulkán nacházející se v severní části Kaskádového pohoří ve státě Washington, USA. Je tvořena směsí lávy a sopečného prachu. Byla pojmenována po britském diplomatovi, lordu St Helensovi. Sopka je jedním ze 160 aktivních vulkánů z tzv. skupiny Pacifického kruhu ohně. Poslední známá erupce proběhla mezi lety 2004 až 2006.
Hora St. Helens se nachází přibližně 55 km západně od sopky Mount Adams coby nejvýchodnější oblasti Kaskádového pohoří a 80 km od Mount Rainier – největšího vulkánu oblasti. St. Helens vznikla přibližně před 40 000 lety a je v porovnání s ostatními vulkány v oblasti nejmladší. Hlavní kužel – zničen explozí v roce 1980 – byl vytvořen během 2 200 let aktivity. Sopka je mezi ostatními vulkány oblasti nejaktivnější za posledních 10 000 let.
Erupce v roce 1980[editovat]
Dne 18. května 1980 došlo na symetrickém kuželu sopky k nejlépe dokumentované erupci v historii lidstva. Během jediného výbuchu bylo zničeno 400 metrů sopky.[zdroj?] Horní část kužele se zhroutila a zanechala po sobě kalderu podkovovitého tvaru. Výlev magmatu způsobil vyklenutí severního boku sopky a jeho zřícení v lavině drtě. Výsledným efektem byla explozivní erupce.
Lavina bahna, kamenní a sutě se řítila rychlostí až 75 m/s a překonala vzdálenost více než 25 km. Nashromážděné úlomky vyplnily údolí do výše 195 m. Směs horkých plynů a lávy v čele laviny zničila přibližně 10 miliónů stromů na ploše odpovídající cca 600 km2. Rozpad sopečné základny měl za následek i vznik pyroklastických proudů o teplotě až 700 °C. Během výbuchu, kromě škod na okolních porostech, uhynulo přibližně 2 000 kusů jelení zvěře. Erupce byla příčinou i tragické smrti vulkanologa Davida A. Johnstona, fotografa Reida Blackburna a významného občana Harry Randall Trumana.[1]
Podle údajů americké geologické služby[2] a pracoviště David A. Johnston Cascades Volcano Observatory[3] během jediného výbuchu bylo z tělesa sopky rozmetáno 2,8 miliardy m3 horniny. Za jediný den se do atmosféry dostalo 520 miliónů tun popílku[4].
Následná ekologická katastrofa znamenala pro vědecký svět i určitý přínos. Zničená krajina kolem sopky se stala studijním prostorem přirozené obnovy zničeného ekosystému. Bylo takto zjištěno, že obnova porostu a návrat živočichů probíhá mnohem rychleji, než vědci předpokládali.
Reference[editovat]
- ↑ Topinka, Lyn. Report: Eruptions of Mount St. Helens: Past, Present, and Future [online]. United States Geological Survey, December 27, 2006, [cit. 2010-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ http://www.usgs.gov/
- ↑ http://vulcan.wr.usgs.gov/home.html
- ↑ http://pubs.usgs.gov/fs/2000/fs036-00/
