Hornina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hornina (neodborně kámen) je heterogenní směs tvořená různými minerály, někdy i organickými složkami, vulkanickým sklem či kombinací těchto komponent. Výjimku tvoří pouze monominerální horniny, které jsou tvořené pouze jedním minerálem (například hornina mramor je tvořena pouze minerálem kalcitem).
Obsah |
[editovat] Dělení hornin
Horniny dělíme obvykle podle způsobu jejich vzniku:
[editovat] vyvřelé horniny (vulkanické)
[editovat] hlubinné
[editovat] povrchové
[editovat] žilní
[editovat] usazené horniny (sedimenty)
[editovat] úlomkovité
[editovat] jílovité
[editovat] organogení
[editovat] chemické
[editovat] přeměněné horniny (metamorfované)
Všechny tři skupiny hornin jsou v neustálém koloběhu mezi sebou v závislosti na tlakově-teplotních podmínkách (tzv. pT podmínky), kdy vlivem změny jedné či obou složek dochází k přeměně jednoho druhu v druhý a naopak.
[editovat] Zastoupení horninových typů na zemském povrchu
Plocha souše je asi 149 milionů kilometrů čtverečních. Z nich tvoří tři čtvrtiny horniny sedimentační a jednu čtvrtinu horniny vyvřelé a metamorfované. Navíc je na povrchu zastoupeno nejvíce 5 hlavních skupin hornin, které tvoří 90% povrchu. Patří tam:[1]
- břidlice – 52%
- pískovce – 15%
- žuly a granodiority – 15%
- vápence a dolomity – 7%
- bazalty – 3%
- ostatní - 8%
[editovat] Reference
- ↑ Máček: Přednášky o půdě, Brno: Masarykova univerzita, Přf, GÚ, předmět Pedogeografie, 2009