Štěpán I. Prvověnčaný

Štěpán I. Prvověnčaný
Král srbský
Doba vlády	1196 - 1227/1228
Korunovace	1217
Tituly	Velký župan rašský, král srbský
Narození	asi 1165
Úmrtí	24. září 1227/1228
Předchůdce	Štěpán Nemanja
Následník	Štěpán Radoslav
Potomci	Radoslav, Vladislav, Uroš
Rod	Nemanjići
Otec	Štěpán Nemanja
Matka	Anna (Anastazie)

Štěpán I. (srbsky:Стефан Првовенчани, Stefan Prvověnčani, velký župan jako Стефан Немањић, Stefan Nemanjić, asi 1170 - 24. září 1227 nebo spíše 1228), syn velkého rašského župana Stefana Nemanji, byl velkým srbským (rašským) županem (1196 - 1202 a 1203 - 1216) a prvním srbským králem (od 1217).

Před nástupem na trůn

Stefan se narodil někdy mezi léty 1165 - 1166 jako druhorozený syn velkého srbského župana Stefana Nemanji a jeho choti Any (Anny). Princ měl dva bratry - staršího Vukana a mladšího Rastka. Za otcova následníka byl původně určen prvorozený Vukan, ale situace okolo nástupnictví po Nemanjovi se začala měnit ve Stefanův prospěch. Jednak Vukanova prudká povaha a také sňatek Stefana s neteří byzantského císaře Isaakia II. Angela (vládl 1185 - 1195 a opět 1203 - 1204) Eudokií roku 1191 při uzavření míru mezi Stefanem Nemanjou a byzantským autokratorem měly zřejmě vliv na pozdější změnu následnictví ve Stefanův prospěch. Další posílení Stefanovy pozice na bratrův úkor proběhlo roku 1195, když byl císař Isaakios Angelos sesazen ve vojenském ležení na tažení proti Bulharům svým bratrem Alexiem (III., 1195 - 1203), otcem Stefanovy choti Eudokie, který zároveň udělil svému zeti dvorskou hodnost sebastokrator. V této době byl Nemanja již starým, asi osmdesátiletým starcem a zřejmě kvůli věku - také ale mohl hrát roli politický nátlak císaře Alexia III. - se roku 1196 vzdal na sněmu veškeré srbské šlechty vzdal trůnu ve Stefanův prospěch a odešel nejprve do kláštera Studenica a poté na Athosskou horu, kde také r. 1199 nebo 1200 zemřel pod klášterním jménem Simeon a po smrti byl svatořečen srbskou pravoslavnou církví.

Velkým županem

Štěpán Prvověnčaný (freska v klášteře Decani)

Stefan se hned po nástupu dostal do konfliktu s uherským královstvím, které za právoplatného župana považovalo Vukana. Vukan se spojil s arostokraciím která nepřála Stefanově probyzantské politice a naopak by se ráda opírala o Řím. Roku 1202 byl Stefan Vukanem sesazen. Vukan se poté spojil s uherským králem Imrem I. (1196 - 1204), který se od té doby tituloval mj. jako král Srbska. Krátce poté proběhla Čtvrtá křížová výprava, která připravila Vukana o podporu papeže Innocenta III. (1198 - 1216) a roku 1203 vtrhl Stefan s bulharským vojskem do Rašky a svrhl Vukana, kterému na přímluvu bratra Rastka, který mezitím přijal mnišské jméno Sáva, zůstala pouze Zeta (Černá Hora). 13.4. 1204 byla křižáky dobyta Konstantinopol a Stefan využil jednak pádu Konstantinopole, stejně jako zavraždění bulharského krále Kalojana (†1207), ve svůj prospěch. proti Stefanovi se tehdy začala utvářet koalice Latinů (křižáků), kteří se usadili v Konstantinopoli, a Uher. Možná také proto si Stefan přivolal z Athosu na pomoc bratra Sávu, který se stal Stefanovým pomocníkem. Roku 1216 se Stefan zmocnil Vukanova území - Zety. V této době zaútočil na Srbsko latinský císař Jindřich Flanderský (1206 - 1216) a k tažení se chystal i uherský král Ondrej II. (1205 - 1235), se kterým Stefan podle Sávova návodu začal vyjednávat. Nakonec oba panovníci uzavřeli mír a Jindřich přerušil tažení. Zakrátko zemřel (ještě r. 1216). Stefan se poté rozhodl ještě více posílit své pozice sňatkem s vnučkou slavného benátského dóžete Enrica Dandola Annou (byzantská princezna Eudokia byla již někdy na přelomu 12. a 13. stoleté zapuzena). Roku 1217 Stefan obrátil v politice vůči Římu a ten záhy získal náboženský primát v Srbsku a to i přesto, že Sáva, županův hlavní rádce,proti latinizaci země protestoval, avšak prozatím bylo jeho úsilí marné, a tak odešel opět na Svatou horu Athosskou.

Prvním srbským králem

Téhož roku (1217) byl velký župan Stefan Nemanjić papežským legátem korunován na krále jako Stefan I. (později zvaný Prvověnčani - Prvověnčaný, ten kdo byl poprvé korunován). Papež Honorius III. (1216 - 1227) se ale ze spojení s Raškou dlouho neradoval. Proti latinizaci země protestovalo pravoslavné duchovenstvo vedené Sávou Nemanjićem. Nakonec se roku 1219 Stefan přece jenom odklonil od krátkodobé prořímské politiky a opět se vrátil k pravoslaví a v souvislosti s tím vyslal k nikajskému císaři Theodoru I. Laskarisovi (1208 - 1222) poselstvo, vedené z Athosu se navrátivším Sávou, který vyjednal s Theodorem a nikajským patriarchou (konstantinopolským patriarchou v exilu) uznání samostatné srbské církve a zároveň byl vysvěcen na prvního srbského arcibiskupa (1219 - 1233/1234) se sídlem v klášteře Žića. Tímto činem v Rašce definitivně zvítězila ortodoxie nad latinskou církví. Sáva i nadále pomáhal Stefanovi se správou státu. Oba bratři domluvili (asi roku 1225) sňatek Stefanova prvorozeného syna s Eudokií Angelinou Radoslava s dcerou epirského despoty Theodora. Stefan I. Prvověnčani, první srbský král z dynastie Nemanjićů, zemřel 24. září buď roku 1227, nebo 1228 ve věku asi šedesáti let, když krátce před smrtí přijal mnišský šat. Svému prvorozenému synovi Stefanu Radoslavovi (1228 - 1234) zanechal vnitřně pevný a mocný stát a také rádce a pomocníka, arcibiskupa Sávu.

Literatura

• TEJCHMAN, Miroslav a kol.. Dějiny jihoslovanských zemí. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1998. 760 s. ISBN 80-7106-266-9.  
• DORAZIL, Otakar. Vládcové v dějinách Evropy (800–1648) 2. Klatovy : Almyn, 1992. 208 s. ISBN 80-901316-1-1.  
• DRŠKA, Václav; PICKOVÁ, Dana. Dějiny středověké Evropy. Praha : Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2004. ISBN 80-86493-11-3.  
• ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha : Academia, 1992. 529 s. ISBN 80-200-0454-8.  
• RYCHLÍK, Jan. Dějiny Bulharska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1. S. 516.  

Související články

• Seznam představitelů Srbska
• Středověké dějiny Srbska
• Seznam panovníků Černé Hory

Velký rašský župan
Předchůdce: Štěpán Nemanja	1196–1217 Štěpán I. Prvověnčaný	Nástupce: -

Král srbský
Předchůdce: -	1217–1227/1228 Štěpán I. Prvověnčaný	Nástupce: Štěpán Radoslav