Karel XII.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel XII.
král švédský
Karl XII 1706.jpg
Karel XII. v roce 1706.
Doba vlády 5. duben 169730. listopad 1718
Korunovace 14. prosinec 1697
Narození 17. červen 1682
Stockholmský palác Stockholm
Úmrtí 30. listopad 1718 (36 let)
Frederikshald, Norsko
Pochován kostel Riddarholmen, Stockholm
Předchůdce Karel XI.
Následník Ulrika Eleonora Švédská
Královna nikdy se neoženil
Potomci žádné
Rod Wittelsbach
Motto Med Guds Hjälp
(S pomocí Boží)
Otec Karel XI.
Matka Ulrika Eleonora Dánská
Podpis Autograf, Carl XII, Nordisk familjebok.png

Karel XII. (17. června 1682 Stockholm30. listopadu 1718 Fredrikshald) byl švédský král a vévoda falcko-zweibrückenský (16971718) z dynastie Wittelsbachů. Karel XII. je považován za jednoho z nejlepších vojevůdců 18. století. Jeho nástup na trůn v časném věku patnácti let byl jedním z hlavních faktorů, které vyprovokovaly vznik protišvédské koalice a následně severní válku. Mladý král si vedl sice podstatně lépe, než se očekávalo, ale nakonec byla jeho země udolána a on sám padl v boji.

Obsah

[editovat] Původ

Narodil se jako nejstarší syn ze sedmi dětí švédského krále Karla XI. a jeho manželky Ulriky Eleonory; z jeho sourozenců se dospělosti dožily jen dvě sestry. Starší Hedvika Žofie (1681 - 1708) se 12. května 1698 provdala za hessenského vévodu Fridricha IV., mladší Ulrika Eleonora se po něm stala švédskou královnou.

[editovat] Vláda

V roce 1700 zahájila trojitá aliance Dánsko-Norsko, Sasko-Polsko-Litva a Rusko útok na švédský protektorát Holstein-Gottorp a provincie Livonie a Ingrie. Chtěli totiž využít situace, kdy Švédsku vládl mladý nezkušený král. Karel XII. však do roku 1706 donutil ustoupit všechny strany až na Rusko.

Jeho následný pochod na Moskvu skončil neslavně a Karel skončil v několikaletém tureckém exilu. Poté vedl útok na Norsko, aby mohl dánského krále vyřadit z války a mohl tak všechny vojenské síly soustředit na Rusko. Dvě neúspěšné vojenské kampaně skončily jeho smrtí při obléhání Frederikshaldu v roce 1718. Po králově smrti Švédové od Frederikshaldu ustoupili.

V té době byla většina švédských území okupována cízím vojskem., ačkoliv Švédsko samotné bylo stále svobodné. V letech 1719-1720 však ruské námořní desanty plenily švédské pobřeží. Nakonec byl 10. září 1721 podepsán Nystadský mír, který znamenal ztrátu švédských pozic v pobaltských státech a v části Karelie a jeho ústup z postavení velmoci, v níž ho definitivně nahradilo Rusko, které získalo přístup k Baltu. Švédsko po této válce změnilo politiku a začalo těžit ze svého geografického postavení, které mu umožňovalo vyhnout se přímé účasti v evropských konfliktech.

Karel XII. byl obzvláště schopný vojenský velitel a taktik i obratný politik. Zavedl rovněž důležité daňové a právní reformy. Jelikož více než polovinu jeho života a téměř celou jeho vládu charakterizovala válka, nikdy se neoženil a nezplodil tak dědice. Jeho starší sestra už byla v době jeho smrti deset let mrtvá, a tak se dědičkou švédského trůnu stala Karlova mladší sestra Ulrika Eleonora Švédská, která se však brzy vzdala trůnu ve prospěch svého manžela Frederika, hessensko-kasselského lankraběte.

[editovat] Literatura

  • ENGLUND, Peter. The Battle That Shook Europe. Poltava and the Birth of the Russian Empire. London ; New York : I. B. Tauris, 2003. 287 s. ISBN 1860648479. (anglicky) 
  • RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg : Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy) 

[editovat] Externí odkazy

Iveta Coufalová: Stanislaus Primus fecit. Portrét švédského krále Karla XII.

[editovat] Předkové

Prapraprarodiče

Jan I. Falcko-Zweibruckenský
(1550-1604)
∞1579
Magdalena Klévská
(1553-1633)

švédský král
Karel IX.
(1550-1611)
∞1579
Anna Marie Falcká
(1561-1589)

Jan Adolf Holštýnsko-Gottorpský
(1575-1616)
∞1596
Augusta Oldenburg
(1580-1639)

saský kurfiřt
Jan Jiří I. Saský
(1585-1656)
∞1607
Magdalena Sybilla Braniborská
(1586-1659)

dánský král
Frederik II.
(1534-1588)
∞1572
Žofie Meklenburská
(1557-1631)

braniborský kurfiřt
Jáchym Fridrich Braniborský
(1546-1608)
∞1570
Kateřina Braniborská
(1549-1602)

Vilém Braunschweig-Lüneburg
(1535-1592)
∞1561
Dorotea Oldenburg
(1546-1617)

Ludvík Hessensko-Darmstadtský
(1577-1626)
∞1598
Magdalena Hohenzollern
(1582-1616)

Praprarodiče

Kazimír Falcko-Zweibruckenský
(1589-1652)
∞1615
Kateřina Švédská
(1584-1638)

Frederik III. Holštýnsko-Gottorpský
(1597-1659)
∞1630
Marie Alžběta Wettin
(1610-1684)

dánský král
Kristián IV.
(1577-1648)
∞1597
Anna Kateřina Braniborská
(1575-1612)

Jiří Braunschweig-Calenberg
(1582-1641)
∞1617
Anna Eleonora Hessensko-Darmstadtská
(1601-1659)

Prarodiče

švédský král
Karel X. Gustav
(1622-1660)
∞1654
Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská
(1636-1715)

dánský král
Frederik III.
(1609-1670)
∞1643
Žofie Amálie Brunšvická
(1628-1685)

Rodiče

švédský král
Karel XI.
(1655-1697)
∞1680
Ulrika Eleonora Dánská
(1656-1693)

Karel XII. (168a-1718), švédský král

[editovat] Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu


Předchůdce:
Karel I.
Znak z doby nástupu Falcko-Zweibrückenský vévoda
Karel II.
1697 - 1718
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Gustav
Předchůdce:
Karel XI.
Znak z doby nástupu Švédský král
Karel XII.
1697 - 1718
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ulrika Eleonora
Předchůdce:
Karel XI.
Znak z doby nástupu Finský velkovévoda
Kaarle XII.
1697 - 1718
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ulrika Eleonora


Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích