Jakob Anund
| Emund Gammal | |
|---|---|
| švédský král | |
 Mince Jakoba Anunda | |
| Doba vlády | 1022–1050 |
| Úmrtí | asi 1050 |
| Předchůdce | Olof Skötkonung |
| Nástupce | Emund Gammal |
| Manželka | Gunnhildr Sveinsdóttir |
| Rod | Ynglingové |
| Otec | Olof Skötkonung |
| Matka | Estrid Obodritská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jakob Anund (Anund Jakob) byl švédským králem v letech 1022–1050. Podle ságy Heimskringla se narodil 25. července v roce 1008 nebo 1010.[1]
Když byl zvolen spoluvládcem Švédska, lidé měli problémy s jeho neskandinávským jménem a dali mu přízvisko Anund, které náleželo těm, jejichž jména jim přišla příliš složitá (byl to i případ jiného švédského krále jménem Anund Gårdske). Podle Västgötalagenu se mu říkalo Kolbränna („spalovač uhlí“), protože měl ve zvyku spalovat domy svých odpůrců.
Vláda[editovat | editovat zdroj]
Snažil se udržet rovnováhu moci ve Skandinávii, proto ve dvacátých a třicátých letech 11. století podporoval Olafa II. Norského a Magnuse I. Norského proti dánskému králi Knutovi Velikému. V bitvě u Helgeå byli Anund a Olaf Knutem poraženi. Podle archeologických nálezů Knut razil mince v Sigtuně a někteří historici mají za to, že si na nějaký čas podrobil klíčová švédská území okolo jezera Mälaren.
Kdy se Magnus I. stal v roce 1042 také králem Dánska, Jakob ho až do jeho smrti v roce 1047 podporoval. Jeho vláda se odhaduje od roku 1022 do zhruba roku 1050, ale ohledně roku jeho smrti panují nejasnosti. Zřejmě byl naživu ještě v roce 1049.
Jeho manželkou byla Gunnhildr Sveinsdóttir. Někdy je manželství označováno jako bezdětné, někdy se jako jejich potomek uvádí dcera Gyda. Je možné, že Gyda byla dcera Anunda a jiné ženy a Gunnhildr byla její nevlastní matka. Okolo roku 1047 se Gyda vdala za dánského krále Svena II., který nějaký strávil v exilu u švédského dvora, ale brzy zemřela (v roce 1048 nebo 1049). Za Svena se poté provdala Jakobova vdova.
Hervarar saga o Jakobovi nemá moc co říci:
|
Önundr hét sonr Óláfs konungs sænska, er konungdóm tók eptir hann ok varð sóttdauðr. Á hans dögum fell Óláfr konungr inn helgi á Stiklastöðum. Eymundr hét annarr sonr Óláfs sænska, er konungdóm tók eptir bróður sinn.[2] |
Král Olof Švéd měl syna jménem Önund, který byl jeho nástupcem. Zemřel ve své posteli. V jeho době zemřel Olaf Svatý u Stiklestadu. Olaf Švéd měl dalšího syna jménem Eymund, který se dostal na trůn po svém bratrovi.[3] |
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anund Jacob na anglické Wikipedii.
- ↑ Snorri Sturluson, "Heimskringla"
- ↑ Hervarar saga ok Heiðreks, Guðni Jónsson's og Bjarni Vilhjálmsson's edition at «Norrøne Tekster og Kvad».. www.heimskringla.no [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-08.
- ↑ The Saga of Hervör and Heithrek, in Stories and Ballads of the Far Past, translated from the Norse (Icelandic and Faroese), by N. Kershaw.Cambridge at the University Press, 1921.. www.home.ix.netcom.com [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-12-27.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakob Anund na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Olof Skötkonung |
|
Švédský král 1022–1050 |
|
Nástupce: Emund Gammal |
