Jakob Anund

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Emund Gammal
švédský král
Mynt präglat av Anund Jakob Jonsson, Nordisk familjebok.png
Mince Jakoba Anunda
Doba vlády 1022-1050
Úmrtí asi 1050
Předchůdce Olof Skötkonung
Nástupce Emund Gammal
Manželky Gunnhildr Sveinsdóttir
Rod Ynglingové
Otec Olof Skötkonung
Matka Estrid Obodritská

Jakob Anund (Anund Jakob) byl švédským králem v letech 1022-1050. Podle ságy Heimskringla se narodil 25. července v roce 1008 nebo 1010.[1]

Když byl zvolen spoluvládcem Švédska, lidé měli problémy s jeho neskandinávským jménem a dali mu přízvisko Anund, které náleželo těm, jejichž jména jim přišla příliš složitá (byl to i případ jiného švédského krále jménem Anund Gårdske). Podle Västgötalagenu se mu říkalo Kolbränna ("spalovač uhlí"), protože měl ve zvyku spalovat domy svých odpůrců.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Snažil se udržet rovnováhu moci ve Skandinávii, proto ve dvacátých a třicátých letech 11. století podporoval Olafa II. Norského a Magnuse I. Norského proti dánskému králi Knutovi Velikému. V bitvě u Helgeå byli Anund a Olaf Knutem poraženi. Podle archeologických nálezů Knut razil mince v Sigtuně a někteří historici mají za to, že si na nějaký čas podrobil klíčová švédská území okolo jezera Mälaren.

Kdy se Magnus I. stal v roce 1042 také králem Dánska, Jakob ho až do jeho smrti v roce 1047 podporoval. Jeho vláda se odhaduje od roku 1022 do zhruba roku 1050, ale ohledně roku jeho smrti panují nejasnosti. Zřejmě byl naživu ještě v roce 1049.

Jeho manželkou byla Gunnhildr Sveinsdóttir. Někdy je manželství označováno jako bezdětné, někdy se jako jejich potomek uvádí dcera Gyda. Je možné, že Gyda byla dcera Anunda a jiné ženy a Gunnhildr byla její nevlastní matka. Okolo roku 1047 se Gyda vdala za dánského krále Svena II., který nějaký strávil v exilu u švédského dvora, ale brzy zemřela (v roce 1048 nebo 1049). Za Svena se poté provdala Jakobova vdova.

Hervarar saga o Jakobovi nemá moc co říci:

Önundr hét sonr Óláfs konungs sænska, er konungdóm tók eptir hann ok varð sóttdauðr. Á hans dögum fell Óláfr konungr inn helgi á Stiklastöðum. Eymundr hét annarr sonr Óláfs sænska, er konungdóm tók eptir bróður sinn.[2]

Král Olof Švéd měl syna jménem Önund, který byl jeho nástupcem. Zemřel ve své posteli. V jeho době zemřel Olaf Svatý u Stiklestadu. Olaf Švéd měl dalšího syna jménem Eymund, který se dostal na trůn po svém bratrovi.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Snorri Sturluson, "Heimskringla"
  2. Hervarar saga ok Heiðreks, Guðni Jónsson's og Bjarni Vilhjálmsson's edition at «Norrøne Tekster og Kvad».
  3. The Saga of Hervör and Heithrek, in Stories and Ballads of the Far Past, translated from the Norse (Icelandic and Faroese), by N. Kershaw.Cambridge at the University Press, 1921.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anund Jacob na anglické Wikipedii.

Předchůdce:
Olof Skötkonung
Znak z doby nástupu Švédský král
1022 - 1050
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Emund Gammal