Hesenští

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dynastie Hesenských
Wappen Deutsches Reich - Grossherzogtum Hessen.png
Země Hesensko
Mateřská dynastie Lovaňská dynastie
Tituly velkovévoda Hesenský a Porýnský
lantkrabě Hesenský
lantkrabě Hesensko-Kasselský
lantkrabě Hesensko-Darmstadtský
Zakladatel Jindřich I. Hesenský
Rok založení 1264
Konec vlády 1918
Poslední vládce Arnošt Ludvík Hesenský
Současná hlava Mořic Hesenský
Větve rodu
  • Hesensko-Kasselská
    • Hesensko-Philippsthal
      • Hesensko-Philippsthal-Barchfeld
    • Hesensko-Homburgská (†)
  • Hesensko-Darmstadtská (†)
  • Hesensko-Marburgská (†)

Dynastie Hesenských (německy Haus Hessen) nebo Hesenští je německá panovnická dynastie. V Hesensku vládla od roku 1264 do roku 1918, kdy byly svrženy všechny německé monarchie. Dynastie odvozuje své jméno od území kterému vládla. V roce 1264 se tedy zakladatel dynastie Jindřich I. Hesenský stal prvním hesenským latkrabětem. Byl to syn dolnolotrinského a brabantského vévody Jindřicha II. Brabantského z Lovaňské dynastie. Před svou smrtí v roce 1567 rozdělil Filip I. zemi mezi své 4 syny. Postupem času zůstaly pouze 2 největší části držené nejstarší linií Hesensko-Kasselsko a území nejmladší linie Hesenska-Darmstadtska. Hesensko-Kasselsko bylo v roce 1803 povýšeno Napoleonem na říšské kurfiřtství a Hesensko-Darmstadtsko bylo pět Napoleonem povýšeno na velkovévodství. Hesensko-Kasselsko bylo v roce 1866 připojeno k Prusku, ale Hesensko-Darmstadtsko zaniklo až po druhé světové válce, když došlo k vytvoření moderního Hesenska.

V současnosti je hlava dynastie Hesenských lantkrabě Mořic Hesenský, který získal jak trůn hesenského velkovévodství v roce 1968 (kdy vymřela linie Hesensko-Darmstadtská) a trůn kurfiřtství hesenského získal po smrti jeho otce v roce 1980, byly tak spojeny nároky na většinu území Hesenska.

Lantkrabata Hesenští (1264–1567)[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Hesenské lantkrabství.
Znak Hesenska

1458-1500: rozděleno na Horní a Dolní Hesensko

  • Vilém II. - (1500-1509), spojil obě části Hesenska
  • Filip I. Hesenský - (1509–1567), podporoval reformaci, zavedl protestantství v Hesensku, rozdělil zemi mezi syny

lantkrabata Dolního Hesenska (Kasselsko, 1458–1500)[editovat | editovat zdroj]

lantkrabata Horního Hesenska (Marburksko, 1458–1500)[editovat | editovat zdroj]

Větev Hesensko-Kasselská[editovat | editovat zdroj]

Znak Hesenska-Kasselska

lantkrabata Hesensko-Kasselská[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Hesensko-Kasselsko.

Lantkrabství Hesensko-Kasselsko vzniklo v roce 1567, kdy bylo po smrti hesenského lantkraběte Filipa I. rozděleno hesenské lantkrabství mezi jeho 4 syny a nejstarší Vilém získal severní část jako lankrabství Hesensko-Kasselsko (nebo Hesensko-Casselsko). Tím se také rod rozdělil do jednotlivých linií.

Lantkrabství Hessensko-Kasselsko se rozšířilo v roce 1604, kdy Mořic, lantkrabě Hessenska-Kasselska, zdědil Lantkrabství Hessensko-Marburg od jeho bezdětného strýce, Ludvíka IV. (1537-1604).

V roce 1720 se stal švédským králem Fridrich I., budoucí lantkrabě Hesenska-Kasselska, kterým se stal, ale až v roce 1730 tedy 10 let po tom co se stal švédským králem. Jak králem tak lantkrabětem zůstal až do své smrti v roce 1751. Ve Švédsku ale po jeho smrti nastoupil jako král Adolf Fridrich. V Hesensku-Kasselsku po něm nastoupil jeho mladší bratr Vilém VIII., který fakticky vládl již od doby co zastupoval bratra který trvale pobýval ve Švédsku.

V roce 1803 bylo Napoleonem povýšeno na říšské kurfiřtství.

Hesenští kurfiřti[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kurfiřtství Hesenské.
Znak kurfiřtství Hesenského

V roce 1803 bylo tehdejší Lantkrabství Hesensko-Kasselsko povýšeno Napoleonem na říšské kurfiřtství Hesensko (Kurhessen). Dočasně bylo zrušeno jelikož v letech 1806-1813 bylo součástí napoleonovského Vestfálského království. Po Napoleonově porážce bylo v roce 1813 obnoveno, i když už ne v pozici kurfiřtství, ale označení si v oficiálním názvu z prestižních důvodů ponechalo. Zaniklo v roce 1866, kdy bylo jako spojenec Rakouska v Prusko-rakouské válce, kterou Rakousko prohrálo.

Na konci první světové války byl hesensko-kasselský princ Fridrich Karel (švagr císaře Viléma II.) zvolen finským králem jako Väinö I., kde bohužel nikdy nevládl, taktéž v důsledku německé porážky ve válce.

Větev Hesensko-Darmstadtská[editovat | editovat zdroj]

Znak Hesenska-Darmstadtska

lantkrabata Hesensko-Darmstadtská[editovat | editovat zdroj]

Hesenští velkovévodové[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Hesenské velkovévodství.
Znak hesenského velkovévodství

Hesenské velkovévodství vzniklo v roce 1806, kdy Napoleon Bonaparte povýšil lantkrabství Hesensko-Darmstadtské na velkovévodství, od té doby se Hesensko-Darmstadtsko oficiálně nazývalo Velkovévodství Hesenské. V roce 1815 byl na Vídeňském kongresu byl jeho velkovévodský status potvrzen, ale přišlo o svá Vestfálská léna, náhradou za to ale obdrželo území známé jako tzv. Rýnské Hesensko včetně důležité pevnosti v Mohuči. Díky tomu změnilo v roce 1816 oficiální název na velkovévodství Hesenské a Porýnské, se stalo nezávislým členem Německého spolku.

V roce 1867 po Prusko-rakouské válce (v níž bylo spojencem Rakouska) se stalo resp. jeho severně od řeky Mohan položená část součástí Severoněmeckého spolku a muselo podstoupit některá okrajová území Prusku. V roce 1871 se jako většina zbylých nezávislých německých států stalo součástí Německého císařství. Dcera velkovévody Ludvíka IV. princezna Alexandra se stala v roce 1894 manželkou ruského cara Mikuláše II. V důsledku německé porážky v první světové válce se v listopadu 1918 rozhořela v německu revoluce, která svrhla všechny německé monarchie. A tak dne 22. listopadu 1918 zde byla po odstoupení posledního velkovévody Ernesta Ludvíka vyhlášena republika resp Lidový stát Hesensko (německy Volsstaat Hessen).[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie House of Hesse ve Wikimedia Commons

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MÜLLER, Helmut; KRIEGEREM, Karl Friedrich; VOLLRATH, Hanna. Dějiny Německa. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-188-3.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dějiny Německa - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-188-3