Hesenští

Dynastie Hesenských

Země	Hesensko
Mateřská dynastie	Lovaňská dynastie
Tituly	velkovévoda Hesenský a Porýnský lantkrabě Hesenský lantkrabě Hesensko-Kasselský lantkrabě Hesensko-Darmstadtský
Zakladatel	Jindřich I. Hesenský
Rok založení	1264
Konec vlády	1918
Poslední vládce	Arnošt Ludvík Hesenský
Současná hlava	Mořic Hesenský
Větve rodu	Hesensko-Kasselská Hesensko-Philippsthal Hesensko-Philippsthal-Barchfeld Hesensko-Homburgská (†) Hesensko-Darmstadtská (†) Hesensko-Homburgská (†) Battenbergové Hesensko-Marburgská (†)

Dynastie Hesenských (německy Haus Hessen) nebo Hesenští je německá panovnická dynastie. V Hesensku vládla od roku 1264 do roku 1918, kdy byly svrženy všechny německé monarchie. Dynastie odvozuje své jméno od území kterému vládla. V roce 1264 se tedy zakladatel dynastie Jindřich I. Hesenský stal prvním hesenským latkrabětem. Byl to syn dolnolotrinského a brabantského vévody Jindřicha II. Brabantského z Lovaňské dynastie. Před svou smrtí v roce 1567 rozdělil Filip I. zemi mezi své 4 syny. Postupem času zůstaly pouze 2 největší části držené nejstarší linií Hesensko-Kasselsko a území nejmladší linie Hesenska-Darmstadtska. Hesensko-Kasselsko bylo v roce 1803 povýšeno Napoleonem na říšské kurfiřství a Hesensko-Darmstadtsko bylo pět Napoleonem povýšeno na velkovévodství. Hesensko-Kasselsko bylo v roce 1866 připojeno k Prusku, ale Hesensko-Darmstadtsko zaniklo až po druhé světové válce, když došlo k vytvoření moderního Hesenska.

V současnosti je hlava dynastie Hesenských lantkrabě Mořic Hesenský, který získal jak trůn hesenského velkovévodství v roce 1968 (kdy vymřela linie Hesensko-Darmstadtská) a trůn kurfiřtství hesenského získal po smrti jeho otce v roce 1980, byly tak spojeny nároky na většinu území Hesenska.

Lantkrabata Hesenští (1264–1567)

Podrobnější informace naleznete v článku Hesenské lantkrabství.

• Jindřich I. - (1264–1308)
• Otto I. - (1308–1328), do roku 1311 pouze v Marburksku
• Jan I. - (1308–1311), pouze v Kasselsku
• Jindřich II. - (1328–1376)
• Heřman II. - (1376–1413), od roku 1367 co-regent
• Ludvík I. - (1413–1458)

1458-1500: rozděleno na Horní a Dolní Hesensko

• Vilém II. - (1500-1509), spojil obě části Hesenska
• Filip I. Hesenský - (1509–1567), podroval reformaci, zavedl protestantství v Hesensku, rozdělil zemi mezi syny

lantkrabata Dolního Hesenska (Kasselsko, 1458–1500)

• Ludvík II. - (1458–1471)
• Vilém I. - (1471–1493)
• Vilém II. - (1493–1509), spojil obě části Hesenska

lantkrabata Horního Hesenska (Marburksko, 1458–1500)

• Jindřich III. - (1458–1483)
• Vilém III. - (1483–1500)

Větev Hesensko-Kasselská

lantkrabata Hesensko-Kasselská

Podrobnější informace naleznete v článku Hesensko-Kasselsko.

Lantkrabství Hesensko-Kasselsko vzniklo v roce 1567, kdy bylo po smrti hesenského lantkraběte Filipa I. rozděleno hesenské lantkrabství mezi jeho 4 syny a nejstarší Vilém získal severní část jako lankrabství Hesensko-Kasselsko (nebo Hesensko-Casselsko). Tím se také rod rozdělil do jednotlivích linií.

Lantkrabství Hessensko-Kasselsko se rozšířilo v roce 1604, kdy Mořic, lantkrabě Hessenska-Kasselska, zdědil Lantkrabství Hessensko-Marburg od jeho bezdětného strýce, Ludvíka IV. (1537-1604).

V roce 1720 se stal švédským králem Fridrich I., budoucí lantkrabě Hesenska-Kasselska, kterým se stal, ale až v roce 1730 tedy 10 let po tom co se stal švédským králem. Jak králem tak lantkrabětem zůstal až do své smrti v roce 1751. Ve Švédsku ale po jeho smrti nastoupil jako král Adolf Fridrich. V Hesensku-Kasselsku po něm nastoupil jeho mladší bratr Vilém VIII., který fakticky vládl již od doby co zastupoval bratra který trvale pobýval ve Švédsku.

V roce 1803 bylo Napoleonem povýšeno na říšské kurfiřtství.

• Vilém IV. - (1567-1592), první syn Filipa I. Hesenského
• Mořic - (1592-1627), jeho syn
• Vilém V. - (1627-1637)
• Vilém VI. - (1637-1663)
• Vilém VII. - (1663-1670)
• Karel - (1670-1730)
• Fridrich I. - (1730-1751)
• Vilém VIII. - (1751-1760)
• Fridrich II. - (1760-1785)
• Vilém IX. - (1785-1803), od roku 1803 kurfiřt hesenský

Hesenští kurfiřti

Podrobnější informace naleznete v článku Kurfiřtství Hesenské.

V roce 1803 bylo tehdejší Lantkrabství Hesensko-Kasselsko povýšeno Napoleonem na říšské kurfiřtství Hesensko (Kurhessen). Dočasně bylo zrušeno jelikož v letech 1806-1813 bylo součástí napoleonovského Vestfálského království. Po Napoleonově porážce bylo v roce 1813 obnoveno, i když už ne v pozici kurfiřtství, ale označení si v oficiálním názvu z prestižních důvodů ponechalo. Zaniklo v roce 1866, kdy bylo jako spojenec Rakouska v Prusko-rakouské válce, kterou Rakousko prohrálo.

• Vilém I. - (1803-1821), v letech 1806-1813 v exilu
• Vilém II. - (1821-1847)
• Fridrich Vilém - (1847-1866), od roku 1831 byl regentem za nemocného otce, v roce 1866 je kurfiřtství připojeno k Prusku

Na konci první světové války byl hesensko-kasselský princ Fridrich Karel (švagr císaře Viléma II.) zvolen finským králem jako Väinö I., kde bohužel nikdy nevládl, taktéž v důsledku německé porážky ve válce.

• Galerie
• 

  Vilém I.

• 

  Vilém II.

• 

  Fridrich Vilém

• 

  Fridrich Karel (Vaino I.)

Větev Hesensko-Darmstadtská

lantkrabata Hesensko-Darmstadtská

• Jiří I. - (1567-1596), čtvrtý syn Filipa I. Hesenského
• Ludvík V. - (1596-1626)
• Jiří II. - (1626-1661)
• Ludvík VI. - (1661-1678), první syn
• Ludvík VII. - (1768-1678), druhý syn
• Ernest Ludvík - (1678-1739), jeho syn
• Ludvík VIII. - (1739-1768)
• Ludvík IX. - (1768-1790)
• Ludvík X. - (1790-1806), od roku 1806 velkovévvoda Hesenský jako Ludvík I.

Hesenští velkovévodové

Podrobnější informace naleznete v článku Hesenské velkovévodství.

Hesenské velkovévodství vzniklo v roce 1806, kdy Napoleon Bonaparte povýšil lantkrabství Hesensko-Darmstadtské na velkovévodství, od té doby se Hesensko-Darmstadtsko oficiálně nazývalo Velkovévodství Hesenské. V roce 1815 byl na Vídeňském kongresu byl jeho velkovévodský status potvrzen, ale přišlo o svá Vestfálská léna, náhradou za to ale obdrželo území známé jako tzv. Rýnské Hesensko včetně důležité pevnosti v Mohuči. Díky tomu změnilo v roce 1816 oficiální název na velkovévodství Hesenské a Porýnské, se stalo nezávislým členem Německého spolku.

V roce 1867 po Prusko-rakouské válce (v níž bylo spojencem Rakouska) se stalo resp. jeho severně od řeky Mohan položená část součástí Severoněmeckého spolku a muselo podstoupit některá okrajová území Prusku. V roce 1871 se jako většina zbylých nezávislých německých států stalo součástí Německého císařství. Dcera velkovévody Ludvíka IV. princezna Alexandra se stala v roce 1894 manželkou ruského cara Mikuláše II. V důsledku německé porážky v první světové válce se v listopadu 1918 rozhořela v německu revoluce, která svrhla všechny německé monarchie. A tak dne 22. listopadu 1918 zde byla po odstoupení posledního velkovévody Ernesta Ludvíka vyhlášena republika resp Lidový stát Hesensko (německy Volsstaat Hessen).

• Ludvík I. - (1806-1830), do roku 1806 lantkrabě Hessenska-Darmstadtska jako Ludvík X.
• Ludvík II. - (1830-1848)
• Ludvík III. - (1848-1877)
• Ludvík IV. - (1877-1892)
• Ernest Ludvík - (1892-1918)

• Galerie
• 

  Ludvík I.

• 

  Ludvík II.

• 

  Ludvík III.

• 

  Ludvík IV.

• 

  Arnošt Ludvík

Odkazy

Související články

• Seznam hesenských panovníků
• Hesensko
• Hesenské velkovévodství
• Kurfiřtství Hesenské
• Hesensko-Kasselsko
• Hesensko-Darmstadtsko
• Řád zlatého lva
• Řád Ludvíkův (Hesensko)
• Řád Vilémův (Hesensko)
• Řád Filipův

Literatura

• MÜLLER, Helmut; KRIEGEREM, Karl Friedrich; VOLLRATH, Hanna. Dějiny Německa. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-188-3.  

Externí odkazy

• Alle Linien und Nebenlinien des Haus Hessen (engl.)
• Schloss Fasanerie der Hessische Hausstiftung
• Stift Kaufungen der Althessischen Ritterschaft