Hesensko-Darmstadtsko
| Lantkrabství Hesensko-Darmstadtsko Landgrafschaft Hessen-Darmstadt
|
|||||||||
geografie
|
|||||||||
| hlavní město: | |||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
|
národnostní složení:
|
|||||||||
| státní útvar | |||||||||
|
měna:
|
|||||||||
|
vznik:
|
1567 - vytvořeno
|
||||||||
|
zánik:
|
|||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
|
|||||||||
Hesensko-Darmstadtsko (německy: Hessen-Darmstadt) byl německý stát, který existoval od roku 1567 do roku 1845. Původně se jednalo o lantkrabství, v letech 1806–1918 o velkovévodství. Vzniklo roku 1567 rozdělením Hesenského lantkrabství mezi syny lantkraběte Filipa I., tzv. Horní Hesensko neboli Hesensko-Darmstadtsko získal nejmladší syn Jiří I. V roce 1806 bylo Napoleonem povýšeno na velkovévodství, jež se roku 1871 stalo spolkovým státem Německého císařství. Roku 1918 odstoupil poslední velkovévoda a Hesensko-Darmastadtsko se stalo republikou jako Lidový stát Hesensko, jenž byl nadále spolkovou zemí Výmarské republiky. Metropolí bylo město Darmstadt.
Obsah |
Historický přehled [editovat]
Hesensko-Darmstadtsko vzniklo v roce 1567, kdy bylo po smrti hesenského lantkraběte Filipa I. rozděleno Hesenské lantkrabství mezi jeho čtyři syny a nejmladší Jiří I. získal jižní část jako lankrabství Hesensko-Darmstadtsko (nebo Hessen-Darmstadt).
Lantkrabství Hessensko-Kasselsko se rozšířilo v roce 1604, kdy Mořic, lantkrabě Hessenska-Kasselska, zdědil Lantkrabství Hessensko-Marburg od jeho bezdětného strýce, Ludvíka IV. (1537-1604). To se však nelíbilo lankraběti Hesenska-Darmstadtska, spor navíc umocňovalo to, že v Hesensku-Kasselsku byli obyvatelé vyznáním kalvinisté, ale v Hesensku-Darmstandsku luteráni.
Díky reorganizaci německých států a německé mediatisaci roku 1806 bylo lantkrabství Hessensko-Darmstandsko povýšeno na velkovévodství a lankrabě Ludvík X. byl povýšen na velkovévodu a stal se Ludvíkem I. Od té doby až do zániku je Hesensko-Darmstadtsko známé jako velkovévodství Hesenské, i když bylo stále obvykle označováno jako Hesensko-Darmstadtsko. Severněji ležící Hesensko-Kasselsko povýšil Napoleon v roce 1803 na říšské kurfiřtství. V roce 1815 se Hesensko-Darmstadtsko stalo nezávislým členem Německého spolku.
V Prusko-rakouské válce bylo Hesensko-Darmstadtsko (stejně jako Hesensko-Kasselsko) spojencem Rakouska. Po rakouské prohře v této válce muselo Prusku podstoupit některá okrajová území.[1]
Jako Hesensko-Darmstadtsko bývá označováno i velkovévodství Hesenské (a Porýnské) a jeho nástupce Lidový stát Hesensko.
Seznam lankrabat Hesenska-Darmstadtska [editovat]
- Jiří I. – (1567-1596), čtvrtý syn Filipa I. Hesenského
- Ludvík V. – (1596-1626)
- Jiří II. – (1626-1661)
- Ludvík VI. – (1661-1678), první syn
- Ludvík VII. – (1768-1678), druhý syn
- Ernest Ludvík – (1678-1739), jeho syn
- Ludvík VIII. – (1739-1768)
- Ludvík IX. – (1768-1790)
- Ludvík X. – (1790-1806), od roku 1806 velkovévvoda Hesenský jako Ludvík I.
Moderní Hesensko [editovat]
Po druhé světové válce bylo Hesensko jako spolková země obnoveno v historicky největším rozsahu 19. září 1945 jako země Velké Hesensko (německy Großhessen), sloučením většiny území bývalého Lidového státu Hesenska (bez území jeho provincie Rýnské Hesensko), většinou území bývalé pruské provincie Hesenska-Nasavska (asi polovina bývalého Nasavského vévodství, bývalé svobodné říšské město Frankfurt nad Mohanem, část lantkrabství Hesensko-Homburska,Kurfiřtství Hesenského (Hesensko-Kaselsko) bez jeho bývalých okresů Panství Šmalkaldského a Hrabství Schaumburgu) a většinou území bývalého Svobodného státu Waldeku.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hessen-Darmstadt na anglické Wikipedii.
- ↑ Dějiny Německa - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-188-3
Literatura [editovat]
- MÜLLER, Helmut; KRIEGER, Karl Friedrich; VOLLRATH, Hanna, a kol. Dějiny Německa. 2. dopl. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 609 s. ISBN 80-7106-712-1.
